Rodina je základ státu

„U nás ve školství je krize furt, takže svět nás konečně dohnal.“ To, díky čemu vyčnívaly předchozí Sedláčkovy filmy – herci sžití se svými postavami, psychologická věrohodnost, odvaha ukázat kazy naší společnosti, zbytečně nevypulírované, věci přesně pojmenovávající dialogy – zarámované komplexním příběhem o době, ve které žijeme (nyní) a skutečnostech, pro které žijeme (vůbec). Přes mikro se film dostává k makru, intimní je zarámováno obecným. Postavy jednoduše nežijí ve společenském vzduchoprázdnu, neřeší (výhradně) osobní pseudoproblémy a vina na jejich mizérii není připisována pouze vnějším okolnostem. Ať se nečekaně draze vypadající scény svou náplní blíží více thrilleru, satiře na téma „státní aparát“, existenciálnímu dramatu nebo dobrodružnému filmu o návratu od malicherných všednodenních problémů ke kořenům, spojuje je silně nahořklý tón ve smyslu „máme, co jsme si posrali“ (nezapomenutelná scéna se slivovicí v kanystru, zavařovačkami a kozou). Nakonec nám zůstane jenom rodina, i když lépe nepátrat, díky čemu drží pohromadě. Fakticky vzato, v tomto případě má k hlavě rodiny, oproti jiným českým filmům, v nichž není zpochybňování patriarchátu přípustné, blíže žena. Manželka, která sice neskáče, ale taky nemlčí, ozývá se a musí převzít starost o praktické věci od muže, dočasně zaměstnaného přeskupováním vlastního hodnotového žebříčku. Pár scén by zasloužilo zkrácení, pár (těch jednostranně komediálních) úplné vypuštění, přesto jde o úkaz a v hlavě jej budu chtít udržet co nejdéle, ne na něj, jako v případě jiných současných českých filmů, co nejrychleji zapomenout. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, Big Bear, JohnnyBoy, Thorgerda, Jozka7 (04.10.2011)

Tuzemský trumf letoška, který svým provedením strká do kapsy naprostou většinu dokonce i hollywoodských podobných filmů za tento rok v kině! Všechno tu je: napětí, akce :), povedený casting... Ke konci jen zopakuji desítky komentářů přede mnou, a rád napíši, že Sedláček svou profesionalitou hravě zvládá look světové kinematografie: větší zážitek pro mne byl sledovat technickou a uměleckou stránku filmu, než dravou story ala Tři dny ke svobodě. (14.10.2011)

CITÁT - Otázka je : Co my uděláme vám, když nám nepomůžete......... Scéna z rozhlasem je smutná i veselá zároveň. CITÁT - Sereš mě, ani nevíš jak........... Docela mě štve mluva našich herců. Hlavně Eva Vrbková docela slušně huhňá. Tomu jejímu nosovému dialogu moc nerozumím. CITÁT - No jo Pražáci............ Přiznejme si, každej je trochu svině. Moc mě to nebavilo. Ten film celkem slušně oslavuje sviňárnu a zlodějnu. Ani výchovně není moc na úrovni, spíš obráceně. Chvilkama jsem se nudil a chvilkama nechápal, proč tu každý oplakává hlavního aktéra, když je to celkem hajzl. Udělat chybu umí každý, ale proč se to jmenuje Rodina je základ státu. Nutí nás snad tvůrci abychom taky začaly krást ? Nebo to bylo jen zdání ? Asi nejvíc mě zaujala 72 minuta a projev o konci světa, kanystrech a metanu. Film je depresivní a nic neřeší. Policie v čele s kapitánem Klosem ve mně vyvolala empatie. A konec ? Nic moc. Za dvě ať nežeru. (27.05.2012)

Bezesporu zajímavé téma, ale to se dá bez potíží zkazit do bezvědomí. Nestalo se. Film funguje nejen díky výborným výkonům herců, ale především díky skvěle a precizně napsaným dialogům. Přiznávám bez mučení, že jsem vlastně celou dobu fandila tuneláři proti policii. Pro mě nejlepší český film za posledních dvacet let. (29.03.2012)

Filmařský styl PR pracovníka Miloše Zemana, Roberta Sedláčka mně prostě nesedí. Minimalistický dialogy působí absolutně nepřirozeně, umělé jsou i jednotlivé situace (útěk autem, skanzen, atd. ). Režie není úplně marná, během filmu se určité pocity dostavily, především díky snaze o určité sdělení o stavu společnosti a českýmu myšlení ( kompletní setkání s přáteli na Jižní Moravě ) a díky dobře napsaným i zahraným vedlejším postávám. Na projevu hlavních postav se bohužel až příliš podepsaly režisérovy vize. (09.06.2015)