REC 3: Počátek

Byly to zombíci nebo démoni? Co tohle vlastně bylo? Horor, (sebe)parodie, komedie nebo idiotská kravina? Od každého trochu, a to poslední jmenované především. Tenhle maglajz trval sice jen 70. minut, ale mně bohatě stačilo si španělskou filmovou produkci nadlouho znepřátelit, a všem Rafu Nadalům se příště velkým obloukem vyhnout jako smrduté stoce. Připravovaný další díl si s velkou pravděpodobností nedám, protože tenhle přiblblý, mě nádherně odradil. Takhle dokurvit hororový žánr. Pak už se nedivím, když si někdo pustí tenhle film, a ostatní horory, vinou tohoto, pak končí v negativních číslech. Po tomhle kousku je každý americký horor zlatý až platinový. Svatební veselí přeruší nenadálý vpád nepozvaných svatebčanů - zombíků. Nikdo se nad tím nepodivuje. Jedná se totiž o prequel a současně třetí díl slavné, a podle mě úděsné španělské hororové série Rec točené ruční kamerou. "Rozjuchaní" zombíci dávající si nebohé svatebčany jako hlavní chod ze svatebního menu, je v tomto případě jev prakticky normální. Netrpělivě očekávaný prequel se od svých předchůdců liší také hlavně tím, že ruční kamera je využívaná cca do 20. minuty, pak následuje teprve titulek s detailním záběrem na ruční kameru ležící na podlaze s blikající kontrolkou nahrávání. Pak se strhne vřava, nakažený strýček už není hodným strýčkem, nevěsta s vypoulenýma očima se nakrátko odloučí od svého milovaného ženicha a hned tak se nesejdou, ale zato tenhle díl postihla ne ani tak tajemná nákaza, jejíž původ se nedozvíme, ale hlavně nablblost telenovel. Úvodní dvacetiminutovka se dokonce v tom tak vyžívá, že ani nemáte pocit, že byste sledovali horor. Zaláskovanost obou hlavních, a poměrně necharismatických protagonistů, byla tak idiotsky přehnaná a rozhodně ne tak umně vystavěna, aby se to dalo brát jako režisérův záměr. Apropo, Paco Plaza je pěkný pako a otřesný režisér, a pokud to ještě neví, tak mu to právě vzkazuji. Točil tak otřesně s idiotskými dialogy a naprosto bez napětí, hororového i goreového dusna a zombíci byli designově úplně ubohoučcí. Když k tomu přidám trapné náboženské kecy z úst jakéhosi faráře, které zastaví řádění rozběsněných zombies, je to celé k smíchu. Abych ho nezadupal úplně do rozkydlého bláta, tak dvě závěrečné scény se povedly. Jedna, kdy nevěstu kousne zombík do ruky a její ženich se v zoufalosti odhodlá k useknutí její končetiny, aby se infekce nerožšířila do celého těla, ale stejně to nepomůže, a pak závěrečné vytržení ženichova jazyku při vášnivém polibku s milovanou, a následné rozstřílení na hadry obou biologickou jednotkou. Jenže vše předtím děs, gumové masky, motorová pila nevyužitá dostatečně, a navíc hloupě položená kdesi v podchodu a spousta dalších nelogičností a debility soustředěné do sedmdesáti odvarových minut. A k tomu nefilmový jazyk, jakým španělština je. Odklon od série zcela zřejmý, v nestylovém střídání výše zmíněných žánrů se filmu nedaří. Nečekal jsem zázraky, ale takovou hovadinu, aby v hororovém žánru pohledal. A co je mně do nějakých španělských kravin. Na americké horory to nemá ani v jedné milisekundě. Naprosto vzorová slátanina s divně pojatou režií. Zřejmě z nadějné dvojice Plaza-Balaguero, je ten druhý jmenovaný tím lepším a stylovějším. 30% (23.07.2012) (méně) (více)