Den před krizí

O finančnej kríze jednoducho a zrozumiteľne. Čiže presne tak ako pre ekonomického analfabeta môjho rangu. Menej formálne inovatívne ako napríklad Big short, ale pochopiteľnejšie a zároveň stále na vysokej úrovni. Vyzerá to ako adaptácia divadelnej hry a možno by nebolo od veci aj nejakú na základe filmu napísať. Aby sme si mohli tieto skryté, ale všehýbajúce momenty našej modernej histórie pripomínať častejšie, napríklad každý večer na jednom javisku. Koho viniť? Systém? Konkrétne osoby? Jednotlivé firmy? Ťažko povedať, ak vám bude z toho všetkého zle, choďte kopať jamy. Je to dobrý telocvik a niečo po vás aspoň ostane. (08.07.2017)

Povinná jazda k dokonalému The Big Short mapuje priebeh jednej letnej stredajšej noci a nasledovného dňa roku 2008 v New Yorku, ktorá sa zapísala do finančnej histórie, no v konečnom dôsledku prakticky nič nezmenila, história sa opakuje. Vyše 100 minút sledujeme hŕstku vyvolených nezodpovedne holdovať s osudom sveta (viem, trochu zveličené), inými slovami sa pozeráme na to, ako investičná banka Goldman Sachs vďaka svojej bezškrupulóznosti a chamtivosti vyviazla z krízy najlepšie. Jedna kancelária, jedna konferenčná miestnosť, jedna strecha a za hrsť strhujúcich výkonov. Berúc do úvahy aký malý a komorný film je a tiež, že sa jedná o režisérsky debut (rejža predtým točil reklamy), je obsadenie hviezdami a kvalitnými hercami v skutku pôsobivé. Taktiež sa mi veľmi páčila dramatizácia a gradácia príbehu a stretávanie nových postáv, od pešiakov ku kráľom. Najlepšie ale je, že Margin Call inšpiroval Michaela Lewisa k napísaniu istej knihy, ktorá inšpirovala Adama McKaya k natočeniu filmu The Big Short x) --- (02/2017) (31.10.2019) (31.1.2020) (22.6.2021) (15.8.2022) (22.06.2021)

„Remember this day, boys! Remenber this day!“ Kluci kravaťáci si hrajou s číslama a z ničeho nic zjistí, že jim tam něco nesedí. Tak udělají rychlý výprodej, sleva jako prase, a to by bylo, aby nezadělali na malou světovou finanční krizi. Samozřejmě si za to dají tučné bonusy! Zajímavá sonda v bance, která celou krizi rozjela… „Vždyť jde jen peníze, jsou to jenom papírky s obrázky!“ (04.11.2011)

Okrem Spaceyho psa a Bettanyho výpočtu, na čo utráca prachy, osobných línií precízne zbavená, no pritom dostatočne prežitá finančnícka dráma. Zdanlivo sa všetko deje v pohodičke, nikto príliš nezvyšuje hlas, ale vnútorným napätím to len tak srší. Herci samozrejme bez chyby, najlepšie je Kevinovo vychutnané: "What?" (09.12.2011)

Když Lehmanovic bráchové namixují děsně výhodné investiční balíčky, ve kterých se za bukem schovávají přehřáté hypotéky, jež byly přiklepnuty kdejaké socce a bezdomovci, co toužil mít svých stopadesát čtverečních metrů na předměstí a splácet se chystal vracením prázdných flašek, je z toho cítit nějaká židovina. Ale co. Ti volové vědí kupodivu hovno o tom, co je volatilita, a když to náhodou půjde do hajzlu, vždycky se najde nějaký debil, co to koupí, místo třista mega vyděláme dvě stě, což na pohodlný důchod na Kajmanech snad vystačí. A přinejhorším jim tam ten černoušek nalije pár miliard z daní těch, co jim pozabavuje baráky, aby se mu nezhroutil chozrasčot. Docela milý Teufelkreis. Spekulativní, parazitičtí zmrdi, co se pakujou přesouváním virtuálních peněz budou nadále v bavlnce a plebs může klidně pár let žrát omítku. Jo, jo, velcí kluci a ty jejich zábavné hry! Místo, aby druhý den viseli na kandelábrech, vysmahnou si ze státních podpor macaté bonusy a Dolce vita může pokračovat v nejhorším případě na nějakém roztomilém karibském ostrůvku. A vy ostatní hlavně dál plaťte daně, idioti!! (31.10.2011)