Pohwa sogeuro

Korejských 71 debilních, kde místo Yula Brynnera stojí v čele mistr Euroasie v čumění na hrůzy války. A já se mu nedivím. Natáčení digitálními kamerami s extrémním rozlišením totiž vyžaduje od filmového štábu poměrně výrazný tlak na pilu. Technika nám sice umožňuje snímat ostře ty nejjemnější poletující smítka prachu, nemluvě o explozích, jež vymrští tisíce drobných části do vzduchu, které nejsou již rozmazanou šmouhou, ale každá z nich je plně ostrá a můžeme sledovat její trajektorii pohodlně, dokud nám délka záběru povolí, ovšem na druhou stranu je třeba počítat s nutností naprostého ultimátna po stránce maskérské, trikové, kostymérské i po stránce výpravy. Jestli v něčem film opravdu neselhává, tak je to zde. Všudypřítomný prach, špína, krvavé chlístance, obroušené zbraně, poletující střepiny, hořící vojáci a famózní exploze v dlouhých záběrech nenechávají diváka cokoli domýšlet a ačkoli se to párkrát přežene (přestylizovaná přestřelka ve vysoké trávě, až srandovní krvelačnost) oči si užijí svoje. A vlastně to i docela maskuje fakt, že za scénářem dle všeho stojí dvanáctiletý nacionalista po třídenním rychlokurzu scénáristiky, díky čemuž se film sice ohání velkou historií, ale ve výsledku proti sobě stojí doslova naskrz prostřílený protagonista na hromadě mrtvol s kulometem v ruce proti arogantnímu záporákovi v bílé uniformě, co střílí jednoruč z ruského samopalu PPSh-41. (02.10.2014)

BUDEME S NIMA BOJOVAT I NAŠIMA HOLÝMA RUKAMA! JSME VÁLČÍCÍ STUDENTI...../// Předpokládám, že cílem úvodní válečné scény není jenom předvést, že režisér byl zřejmě jeden z těch, kteří šli zachránit vojína Ryana (pokud to nebyl Ryan sám), ale jistě (hlavně!) navnadit. Povedlo se! A co dál? Oh Jung Beom je cucák, kterýmu teče (korejský) mlíko po bradě, v první bitvě nedokázal ani vystřelit a téměř mu odešel sluch, ale terazky je z něho velitel. Severní armáda je plná sráčů a vymytejch komunistickej mozků (nemám důvod nevěřit) a on má na starost 71 válečných studentů, kteří mají víc problémů sami se sebou, než z Korejskou válkou. Pak už jen několik přestřelek a závěrečnej ,,mač“. To mezi tím je filmová vzpomínka na 71 hrdinů z Pohangu, kteří 11 hodin ,,šlapali vodu“, a která se nevyhne scénám plných chrabrosti (že by sovětský člověk záviděl) ani troše patosu – na druhou stranu, hrdinové si jistou GLORIFIKACI zaslouží. Byť pro mě je to občas nezáživný, ale hlavně citová linie mě nebere (mámu má přece dneska kde kdo). Tady by se mohli učit u soudruhů v CCCP. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Největším hrdinou Korejské války, kterýho znám je Hawkeye Pierce. 2.) Zajímá mě, jaké jsou děti v korejským pasťáku. 3.) Jsem opravář elektroniky LG a nevím, která část těla se má při opravě používat nejčastěji. 4.) Zjistím, proč nemám do tanku pouštět lidi s termosem. (Ani když mi běží naproti!) /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (01.04.2011)

Nečekal bych, že John H. Lee, po skvělém emočním dramatu Nae meori sogui jiugae (A Moment to Remember), natočí válečný film. Než jsem si ho pustil, měl jsem celkem obavy, jenže ty se rozplynuly po prvních pár scénách. Výborně natočený film, který je doprovázen podmanivým hudebním doprovodem. John prostě umí. (23.10.2010)

Ano očekávám spousty komentářů, které budou srovnávat Pouta války a tento film, avšak kromě toho, že se jedná o stejnou válku, tak děj je dost rozdílný. Nebudu to srovnávat a raději se podívám na film bez toho, abych myslel na Pouta války. Barvy, efekty atd. nám ukázalo hned na začátku, že to bude film na vynikající úrovni, jenž může konkurovat ba i předčít jakýkoliv válečný film z jiné země. To, že byl film na základě skutečné události ještě umocnilo mojí zainteresovanost, jelikož o historii Koreje vím jen základní informace, a každý střípek do rámu mých vědomostí vítám s otevřenou náručí, občas i pusou. Celkově hodnotím na 90% (mimochodem o 10% více, jak Pouta války) (21.09.2010)

Jde o dobře natočený film s vynikajícím hereckým obsazením, ale z nějakého důvodu mě nechytl za srdce tolik jako řada jiných válečných filmů z Koreje. Navíc tam bylo pár scén, kterým jsem úplně nevěřila a v první polovině pár slabších míst. Kromě hereckých výkonů musím vyzdvihnout také hudební stránku, ta byla za výbornou. U mě už se stalo skoro zvykem, že jsem na konci každého filmu o válce rozsekaná, jenže tady tomu tak nebylo. A proto film hodnotím jen jako lehce nadprůměrný. 3,5* (22.11.2014)