Náš den přijde

Takže tak, hipstři se nám zdárně množí a s nimi i popkulturní odkazy, které se reflektují ve filmech, které by se daly označit jako "hipsterské". Zatímco třeba 500 dní se Summer nebo Jmenuji se Oliver Tate se těmito odkazy okázale chlubí (cha, vyrůstali sme na Joy Division, posloucháme The Smiths - aneb najdi hipstra, co nebude mít účes jak Morrisey; fotíme na polaroidy, točíme na osmičku, sme divní a hraje nám do toho Alex Turner). Náš den příjde, sám sebe shazuje a bere se s nadsázkou. Aneb když zjistíš, že gotika, cos ji balil přes net, je ve skutečnosti kluk, nabal borku v teplákovce, kup si s dalším šílencem oldskůlové porshe, navleč se do tvídu, kup si kuši a vydej se do Irska. Bude to kůl jak sviň! Opominu-li fakt, že Gavras je svým ironickým a absurdním humorem třeskutě vtipný, stále se tu reflektují vážnější témata, jako kořeny agrese, potřeba jedince nutně patřit do skupiny, samozřejmě xenofobie, (na to, abych brala film jako alegorii homosexuality nejsem dost divoký interpretátor, ale proti gustu...) ... Navíc závěrečná katarze má takovou hloubku a přesah, že i divák, který si do té doby pouze užíval cynický nadhled, najednou musel být dojmut. Nejlepší film Varů, doporučuje deset filmovědců z deseti (nenarazila sem na žádného, kterému by se to nelíbilo)! (MFF KV 2011) ||| 6.8.2015: Po druhém zhlédnutí musím přiznat, že je to vlastně dost gej. (13.08.2011)

Asi jsem to nějak nepochopil. Dobře, nějaké to nasrání na mnou opovrhující společnost chápu, ale stejně jsem celý film marně přemýšlel nad motivací (a alespoň nějakým duševním zdravím) obou hlavních protagonistů. Celkově příliš překombinovaný film. Na druhou stranu solidní herecké výkony, příjemná hudba, takže průměr. (11.07.2011)

Redheads jsou takovým tím filmovým obrazem nepříjemných a dekadentních a násilných a šílených skutků narušených myslí, na který člověk fascinovaně zírá a ptá se sám sebe proč. Každopádně jde o Artový film, žádné spolknutí dvou kuliček popcornu. Určitě zajímavá studie, nikterak příjemná teda. Bez Casselova herectví bych se asi potrápil ještě o něco víc. (13.12.2015)

Něco tak šíleného a neuchopitelného jsem už dlouho neviděla. Gavras asi přesně věděl, jak má jeho film vypadat a proto celý příběh působí konzistentně. Ale nevadilo by mi, kdyby se víc soustředil na souvislosti, i když na ty se v tomhle případě zřejmě nehraje. Cassel samozřejmě nezklamal a Barthelemy mu skvěle sekundoval. Celkově to na mě velice zapůsobilo. (08.02.2011)

V žádném případě nenapálím vysoké hodnocení jenom proto, že Vincent (současně i producent) byl absolutně skvělý a patří mezi moje oblíbence. Road movie o dvou psychicky silně narušených zrzcích a jejich nihilistickém běsnění po Francii, kde jsem se nebyla vůbec schopná jakýmkoliv způsobem zapojit do nepředvídatelných, šílených nebo silně ujetých zvratů téhle dvojky. Pro někoho možná pecka, pro mě osobně silně frustrující, znepokojivé amorální drama. (12.07.2013)