Hraniční zdi
Medianeras
Medianeras
Medianeras
Sidewalls
Režie:
Gustavo TarettoScénář:
Gustavo TarettoKamera:
Leandro MartínezHudba:
Gabriel ChwojnikHrají:
Pilar López de Ayala, Javier Drolas, Inés Efron, Carla Peterson, Rafael Ferro, Adrián Navarro, Miguel Dedovich, Jorge Lanata, Alan Pauls, Romina PaulaObsahy(1)
Identita velkých měst spočívá v jejich budovách. Dnes je to často chaotická směs různorodých a neslučitelných architektonických stylů. Kontemplací o Buenos Aires přechází snímek zároveň k pozorování jeho stejně nesourodých obyvatel: Martín je allenovsky neurotický intelektuál, „ajťák“, kterému internet přiblížil svět, ale zároveň ho vzdálil životu. Přítelkyně mu utekla do Ameriky a nechala mu psa. Je typickým obyvatelem metropole stejně jako Mariana. Oba žijí ve stejné čtvrti, ulici, bloku... Jejich cesty se každý den kříží, aniž by jeden o druhém věděl. Když Martín stoupá po schodišti nahoru, Mariana míří dolů, když on nastupuje do autobusu, ona vystupuje. V kině sedí ve stejné řadě, nikdy si ale nevidí do tváře. Potkají se jednou doopravdy? Příběh míjení sobě souzené dvojice zpracoval režisér již ve svém úspěšném stejnojmenném krátkém filmu. Nyní v celovečerní prvotině předkládá v mnoha úrovních, myšlenkově i formálně precizně propracovaný snímek, „romantickou komedii“, hravou a filmařsky sofistikovanou. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (108)
Tento film je krásnou oslavou všech neurotiků. Všem, kteří trpí nějakou obavou, úzkostí či iracionálním strachem, se Medianeras musí zákonitě líbit a dokonce se možná budou i smát. Určitě se budou smát všichni ostatní normální diváci, protože neurotické projevy působí na nepostižené jedince až absurdně a komicky. Je to moc pěkný příběh s vytouženým koncem. Pilar i Javier působí civilně, sympaticky a roztomile. Nenápadný a o to silnější a cennější snímek. ()
Ještě, než se na to vůbec začnete dívat si položte otázku, zda-li máte rádi opravdu nudné, ale opravdu nudné filmy?! Nelžu! Opravdu ne! Tohle je totiž 95. minut něčeho, ničeho. Absolutně nic se tady neděje. Nápad ten film má, jenže je to nudný nápad se kterým jsme si zrovna nepotykali. Já si teda moc neužíval a už vůbec jsem se nevžil. Nemám tenhle typ ve svém repertoáru. Už více ne prosím, děkuji. ()
WHERE IS WALLY? O tom, ako nám internet priblížil svet, ale vzdialil život. O tom, ako nás unavuje zdravý životný štýl (chodíme plávať len preto, aby sme si počítali bazény a nie pre čistú radosť). O "až" budhistickej vlastnosti - tzv. náladovom termostate - nastaviť sa tak, aby veselý deň nebol až tak veselý a smutný až tak smutný. O rane kladivom do hlavy, o ďalšom rovitrole. O Woodym, o námorníckom tričku. Pre tých, čo nepochopili pointu (a že nás bolo): opýtajte sa v záverečnej scéne WHERE IS WALLY? LÁSKA. ()
Hneď úvod ma absolútne vtiahol. Tak nádherné, poetické, filozofické (a pravdivé?!) skĺbenie záberov na objekty a komentára som snáď naposledy videl pri Woodyho Manhattane (čo ma hneď aj napadlo - aký krásny paradox, že ukážka z tohoto filmu sa tu dokonca objaví). Medianeras má v sebe kúzlo, minimalizmus, v ktorom sú ukryté klenoty (scéna na plavárni, vybíjanie okien, atď). Je to film tak akurát melancholický, negativisticko - pozitivistický, tak ako vzťahy a život okolo. Oceňujem aj poriadnu dávku kreativity a nápadov. Nenápadný snímok, ktorý má v sebe viac, ako všetky "veľké produkcie". ()
On - webdesigner, osamělý a sám, přítelkyně mu utekla do Ameriky a jemu po ní zůstal jen malý ratlík, kterého si nechtěla brát do letadla. Ona - aranžérka, osamělá a sama, po rozchodu s přítelem hledá sama sebe. Bydlí kousek od sebe, denně se potkávají, ale zároveň o sobě neví. Dělí je od sebe jen pár zdí, kterými se všichni obklopujeme. A přitom stačí jedno malé okno, a může se vše změnit... Velmi příjemný film, který je sice ukrutně předvídatelný (existuje snad někdo, kdo by věřil, že se ti dva nedají dohromady?), ale tak krásně se na něj dívá a diváka to nutí oné dvojici držet palce, aby jim to opravdu společně vyšlo. Navíc je celý film perfektně natočený - spousta malých "mezizáběrů" film náramně zatraktňuje (uff, to je slovo) a u spousty záběrů jsem cítil nutnost podělit se o ně se svými blízkými (a to se u moc filmů nestává). Třešničkou na dortu je pak herecké obsazení ústřední dvojice - naprosto skvěle si - ač se až téměř do konce nepotkali - spolu ladili. Všem vřele doporučuji... ()
Reklama