Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Židovský učenec a rabín Löw kdysi vytvořil hliněného obra golema a oživil jej. Po Löwově smrti se golem stal pro utlačované židy symbolem záchrany před pogromy. Na dvoře císaře Rudolfa II. se komoří Lang snaží intrikami ovládnout císaře a získat moc. Potřebuje k tomu golema a proto jeho lidé při hledání vniknou do ghetta. Neváhají použít násilí a uvězní také mnoho židů včetně rabína Jakuba. Císařova milenka hraběnka Stradová chce překazit Langovy plány. Snaží se proto spojit s uvězněným Jakubem, který jediný ví, kde se golem nachází. Než se jí to podaří, Lang golema najde a oživí. Je jím však po právu potrestán za násilí na bezbranných lidech... (ČSFD)

(více)

Recenze (34)

troufalka 

všechny recenze uživatele

Kuriózní snímek. Tak si říkám, jestli by nebylo lepší, kdyby to Češi (potažmo W+V) nafilmovali a Francouzi financovali. :o) Golem je ryze české téma, francouzský pohled je zajímavý a zcela odlišný, leč mému srdci není blízký. Nicméně francouzština z úst českých herců byla roztomilá, hraběnka Stradová byla půvabná, Rudolf statný, nad technickou kvalitou nutno přivřít oko. Můj problém (a možná to postihlo víc českých a slovenských diváků) je srovnávání s divácky úspěšnou verzí Císařův pekař a Pekařův císař. Žel, tomu nelze uniknout. Po druhém zhlédnutí už jsem se soustředila na film samotný. I když jde o film zdařilý, nechávám původní hodnocení z výše uvedených důvodů. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Závěrečných 15 minut by si nezadalo ani v dnešní době, tak úžasná gradace filmu se vidí málokdy. Ve filmu jsou použity jedny z prvních davových scén, což mu také dodává na zajímavosti. Harry Baur je naprosto skvělý v roli pomateného Rudolfa II. Musím ocenit kameru, která si pozoruhodně hraje se světlem a stínem. Na mnohých akčně trikových scénách je poznat odkojení Duviviera Mélièsem. Golem zde představuje židovské Blanické rytíře a jeho kousky jsou předobrazem budoucí populární francouzské poválečné akční postavy jménem Gorila. ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Francouzská představa o tom, jak má vypadat příběh o Golemovi a Rudolfovi II. Pro českého diváka, odkojeného Rudolfem v podobě geniálního Jana Wericha, to může být až šok. Rozhodně to lze nazvat druhou filmovou tváří doby. Teď jde o to si vybrat, která je věrohodnější. Rozmařile rozmazlený směšný vztekloun, jehož eskapády a činy nás rozesmávají, nebo temný film, zobrazující nekonečné útrapy Židů, císařovu šílenost a skutečnou zlobu i opravdovou pekelnou proradnost pana Langa? Osobně jsem pro tuto verzi. Při vší úctě k filmové posvátnosti Císaře i Pekaře prohlašuji, že Werichův Rudolf, je pro mne, v kontrastu s Baurovým, švejkovina s budovatelskou písní. Velkolepost snímku je na rok výroby opravdu unikátní a navzdory možnostem, které filmaři měli, je atmosféra doby v podstatě bezchybná. Může být poučením a vzorem pro mnohem mladší historické filmy. To samé platí i pro herecké výkony, Harry Baur a jeho převtělený císař je pochopitelně základ. Úvod v jeho alchymistické dílně ( v té skutečné, ne výroba slivovice) je jedinečná a atmosféru doby jen a jen podtrhuje. Vůdce a učedník raby Lowa dal do své role také vše, je nutno zmínit i vynikajícího bezpáteřního Langa. "Hospodine, nesrazíš ho bleskem?! Nestačí Ti, že mučíš naše těla pro své potěšení, chceš pošpinit i naše duše?!" Náročná, ale přesto hodně kvalitní podívaná. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Asi nejlepší verze Golema, kterou jsem kdy viděl. Od Voskovce a Wericha si tvůrci moc nevypůjčili, spíše vycházejí ze staropražské legendy (té ostatně odpovídá i způsob golemova oživení). Film je dost temný a pochmurný, má povedenou výpravu (vše se točilo v ateliérech) a slušně obsazené hlavní role. Jen mi připadá zvláštní, že tuhle legendu v Praze zfilmovali Němci a Francouzi (další verze vznikly jinde), ale české filmaře (s výjimkou populární dvoudílné Fričovy komedie) nezajímá. Proč? ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Le Golem je klasickým příkladem dvou různých přístupné k jedné látce. K originálnímu podání V+W se nakonec nejvíce přiblížil až samotný Werich začátkem 50. let. Nyní, v polovině let 30., měl hlavní slovo Duvivier a Češi se tehdy mohli alespoň částečně přiblížit k velkým historickým filmům zahraničím. Židovská pražská legenda v podání Francouzů bude ale vždy něco trochu jiného, právě pro svůj pohled zvenčí. Nicméně díky některým domácím hercům ve vedlejší rolích (v čele s Trudou Grosslichtovou alias Taniou Doll jako Mme. Benoit) se došlo k příjemnému kompromisu. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (11)

  • Francouzská filmografie Juliena Duviviera uvádí jako námět jen román Gustava Meyrinka. Koprodukční film, jehož hlavní kapitálovou účast zajistila česká výrobna, byl natočen pouze ve francouzské verzi. Architektu Andrejevovi asistovali Jan Zázvorka a Karel Škvor. Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA 1998. (ČSFD)
  • Pařížská premiéra filmu se uskutečnila v kině La Paris na Champs Elysées. (ČSFD)
  • Snímek se natáčel v barrandovských ateliérech. (contrastic)

Reklama

Reklama