Assassin

Sleeping Tiger, Tedious Dragon. Z niektorých komentároch tu do očí vyskakuje Tiger a Drak, čo môže viesť k značne nesprávnym očakávaniam. Tieto dva filmy toho okrem zasadenia do starodávnej Číny nemajú absolútne nič spoločné. Zatiaľ čo Tiger a Drak je akčným filmom ako takým, Assassin je filmovou poéziou, v ktorej je obraz dôležitejší než čokoľvek iné. Mnoho vecí je iba naznačených, diváka nijako neuvádza do príbehu, ani nezoznamuje s jednotlivými postavami a ich motívmi a dej je vyrozprávaný tak pasívne, že v podstate ani neumožňuje sa do neho dostať. Môj problém s Assassin je však hlavne v tom, že aj keď je film plný dlhých záberov a dialógov, tak v ňom v zásade až o toľko nejde a všetko podmieňuje vytváraním do detailu naaranžovaných obrazov, než dianiu. A tá poetika mi jednoducho nesedí, pokiaľ je dôležitejšia než dej alebo postavy. Vizuálne je to síce nasnímané do najmenšieho detailu, od kostýmov cez prostredie, ale Assassin je film omnoho komornejší než by sa z rečí o vizuálu mohlo zdať a ako celok ma úplne minul, pretože som už po prvej pol hodinke netušil kto je spriaznený s kým alebo o čo komu vlastne ide (a podotýkam, že to skutočne nebude mojou nepozornosťou, ale tým, že podať samotnú story sa nesnaží ani režisér). Assassin je totiž tak tichý, pomalý, meditačný, poetický film, že aj Terrence Mallick je oproti Chou Siao-Sienovi ten najakčnejší režisér. Síce chápem o čo sa režisér snažil, no nabudúce si radšej pozriem pár umeleckých fotografií Číny (ktorej kultúru, jazyk, zvyky zbožňujem!) než tráviť dve hodiny znovu pri tomto filme. Zážitok to bude prinajmenšom totožný, akurát v prípade tých fotografií menej časovo náročný. (27.11.2015)

Nádherný film. Nedá se vůbec slovy vyjádřit, jak překrásné jsou v tomto filmu lokace a kostýmy, jakou to má neskutečnou atmosféru a jak je to všechno nasnímáno skutečně v omračující celek. Stejně tak se mi strašně líbila herecká představitelka titulní postavy, které bych čtyřicítku vůbec neřekl - v tom filmu vypadá neobyčejně mladě (i zbytek castu mě bezvýhradně nadchnul). Trochu mě překvapilo, že je to natočeno v dnes už nezvyklém formátu 4:3, ale nevadilo mi to, a stejně tak nemám za sebe problém přiznat, že jsem tam asi úplně všechno nepobral, ale ani to mi překvapivě nijak nevadilo. Těch 105 minut mi neuvěřitelně rychle uteklo a měl jsem z toho povznášející, vyloženě až očistný pocit. Hned bych si ten film dal ještě jednou. Mimořádný divácký zážitek (který však není pro každého, soudě dle některých komentářů zde). UPDATE 22.10.2019 - Na druhé zhlédnutí doma v telce mě ten film uspal k smrti. Jak jsem z toho byl tehdy v kině nadšený, doma mi to absolutně nesedlo; ten film mi přišel nesnesitelně nudný, vůbec jsem nechápal, o co tam jde, a táhlo se to neuvěřitelným způsobem. Zpětně lituju, že jsem si to vůbec pouštěl a zkazil si původní dojem, takový film si asi jde náležitě užít fakt jen v kině, a ještě na to člověk musí mít náladu, a asi o tom žánru i něco vědět - takže v mém případě tohle byla skutečně jen ztráta času, bohužel. (17.06.2016)

Asi první asiatský film, u kterého jsem vydržela pozornost od počátku až do konce. Uchvacující barevnost, propracovanost záběrů do posledního detailu, dlouhé záběry podobné meditaci, hudba jen v určitých místech. To a ještě víc je Assassin. Bohužel u mě vizuál převálcoval děj a to je jediný důvod, proč ubírám hvězdu. (13.03.2018)

Mená, činy, motívy sa nejakým prazvláštnym spôsobom splietali do seba a úprimne povedané doteraz som nepochopil výskyt niektorých postáv a význam niektorých scén. Vizuál bol ale krásny. Množstvo statických záberov na nádhernú krajinu, kde postavy a dej boli iba krovie. Oceňujem ešte bojovú choreografiu hlavnej hrdinky. Keď chcela zabiť zabila jedným pohybom, keď sa iba bránila, dokázala to holými rukami. Ale na komplexný zážitok bolo tých pozitív málo. Nadšeným ohlasom z Cannes a nominácii na BAFTA nerozumiem. 50% FCH052016/3 (10.05.2016)

Po nadšených reakcích z Cannes trošku zklamání. Možná jsem jen čekal něco komplexnějšího a složitěji vystavěného, třeba ve stylu Města smutku, kde "velké" dějiny neustále probíhaly kdesi v pozadí, v zadních prostorových plánech, mimo záběr nebo v narativních elipsách. Assassin je podle mě až klamně jednoduchý film a v téže jednoduchosti tkví zároveň jeho krása, ale i určitá plochost. Nemůžu se zbavit dojmu, že většinu času jde skutečně především o sled nádherných obrázků, mezi kterými trochu zaniká vnitřní život postav nebo detailnější vhled do Číny 9. století. Stylisticky je to samozřejmě úkaz, byť opět ve svojí matoucí jednoduchosti - Chou se oproti svým starším počinům, které byly ještě zřetelně inspirované Jasudžirem Ozuem, naprosto odpoutává od konvenční výstavby prostoru. Chybí ustavující záběry, nebo se z nich naopak sestává skoro celá scéna. Ve vrcholné scéně s povlávajícími záclonami by konvenčnější film zdůraznil pohledy a protipohledy, ale tady ne, všichni jako by hledí před sebe, čelem ke kameře, stejným směrem. Podobně jako v některých pozdních filmech Manoela de Oliveiry tak tady dochází k poměrně neokázalému, ale celkem radikálnímu experimentování s filmovým stylem, jehož výsledkem je (podle mě) cílená "plochost" zobrazovaného, byť často v jednotlivých záběrech komponovaného do hloubky prostoru. Jediné chvíle, kdy se kamera obrací o 180 stupňů a nabízí záběry/protizáběry, jsou šermířské souboje. Jako by jindy než v ozbrojeném konfliktu se postavy nemohly setkat tváří v tvář. (14.10.2015)