Můj týden s Marilyn

Možná interpretace celovečerního debutu Simona Curtise se štěpí do dvou větví, jednak lze ve filmu spatřit reflexi onoho příslovečného Kunderovského hledání nesmrtelnosti, jak se o ní přesvědčil už autor předlohy, kterému pouhý náznak milostného románku s MM zajistil místo na Panteonu nesmrtelných, s čímž je spojena i interpretační větev druhá, tedy tázání se po smyslu a hodnotách našeho konání a světa a společnosti obecně. Marilyn Monroe představuje všechno to povrchní, krásné, mladé, pomíjivé, což paradoxně v případě hollywoodské hvězdy zakonzervované v časoprostoru pouhého krátkého výseku jejího života znamená absolutní, ikonickou a nesmrtelnou slávu. Ikona MM se stala nesmrtelnou, skutečná Norma Jeane Mortenseová byla zapomenuta. ,,Když jdu spát, mám na sobě jen Channel No.5" Slzy na její tváři už se do slavného výroku logicky jaksi nedostaly... (28.02.2012)

Colin Clark a jeho knihy The Prince, the Showgirl and Me: the Colin Clark Diaries (1995) a My Week with Marilyn (2000) jsou pouhé lokální fenomény. A jako takové samozřejmě ani nemají český překlad. Jedná se jen o klasické britské parazitování na Hollywoodu. A filmová verze tohoto příběhu je úplně stejná, takto by mohl vzniknout film o jakémkoli filmu, který hollywoodská hvězda natáčela mimo USA (co tehdy jedla, kdo se do ní zamiloval, co na to její manžel...). A to je skutečně podřadný žánr. A je úplně jedno, že tu máme kvalitní herce v zastoupení takových jmen jako Julia Ormond, Derek Jacobi, Judi Dench nebo Kenneth Branagh. Případně oblíbené mládí Eddie Redmayne, Emma Watson a Michelle Williams (jejíž interpretace Monroe je minimálně diskutabilní). Film The Prince and the Showgirl byl ostatně prvním projektem Marilyn Monroe Productions, Monroe tedy do Anglie přivezla nejen svoje jméno, hvězdný pár Monroe-Miller, ale také peníze a proto je dost nerealistické točit o ní film jako o někom, kdo byl na natáčení trpěný. (24.08.2021)

Dlho som tento film odkladal, čakal som šedý priemer pretože Williams ani zďaleka nemá takú charizmu ako Marilyn ale opak bol pravdou. Po tomto filme som zmenil názor, Michelle je perfektná herečka ale aj neskutočne krásna žena a tá charizma tam je jednoznačne. Ako filmový fanúšik a nadšenec do všetkého okolo filmu som privítal práve proces natáčania. Branagh presvedčil a myslím že nominácie za herecké výkony boli zaslúžené. Curtisova réžia plus príjemná hudba a prostredie super. (28.03.2013)

Malý, komorní film. Je asi x různých způsobů jak natočit autobiografii o této hvězdě, režisér Curtis si vybral pouze jednu malou výseč, tedy období natáčení jednoho z filmů, kde hrála hlavní roli. Herecky je to výborně zahrané. Bylo opět x variant jak Marilyn zobrazit, tvůrci vsadili na její "nevinnost", bezprostřednost a zaobalili to lidským idealismem (specielně scéna na ulici "jsi úžasná, chceme být jako ty"). Inu proč ne, i takto se na to dá pohlížet. Nazval bych tento snímek spíše poděkováním a pozitivně laděnou reminiscencí, nežli strhujícím autobiografickým dramatem o rozervané osobnosti. Spád je ale výtečný a celkově je to laděno značně nenáročně tak, aby si každý přišel na své. Od milovníka kostýmu, dialogových sekvencí, oldschool výpravy, hereckých výkonů, jemné klavírní hudby. (25.12.2012)

Zde dojde, tuším, k rozdělení diváků na dvě skupiny, nicméně obě budou na rozpacích: skupina nevědoucích bude očekávat mnohem víc ze života Marylin, hlavně co do pikantností, a možná bude z neznalosti odsuzovat její vystupování. Ti druzí, kterým není neznámá životní a profesní osa herečky z životopisných knih, budou chtít vidět své dojmy převedené na plátno tak, jak si je jejich paměť a představivost zafixovala. Obojí tak nemohou být zcela uspokojeni, jedná se o krátkou epizodu a není jen o Marylin, jsou v ní útržky vzpomínek mladého muže, nováčka ve světě filmu, který měl to štěstí osobně poznat dvě ikony své doby - jednu z nich osobněji :-). Spolu s ním tak nasajeme atmosféru Anglie padesátých let, pocítíme chlad a nehostinnost ateliérů Pinewoodu, ve kterých se Marylin cítila tolik stísněně a nejistě, poznáme lidi, kteří ji doprovázeli, vedli i ovládali. Marylin je nám představována z pohledů osob, které s ní při natáčení v Londýně přišli do styku - jako přirozený talent zářící hvězdným prachem, ale hned poté zmítaný pochybnostmi a strachem tak, že neodříká jednoduchou repliku - jako novomanželku, která už tuší, že opět nenajde onu jistotu a bezpečí, kterou podvědomě hledá jako bolestné za ztrátu šťastného dětství - jako sexsymbol žádaný veřejností i jako zranitelnou bytost, závislou na drogách a alkoholu, toužící prožít obyčejně šťastné chvíle. To vše nám v časovém rozmezí jednoho týdne zprostředkoval Colin Clark, který se světu svěřil se svým tajemstvím, ale především úžasná Michelle Williams, která svým výkonem dokázala na okamžik upozadit přesvědčení o neopakovatelnosti a jedinečnosti Marylin Monroe. (28.02.2012)