My Week with Marilyn
Môj týždeň s Marilyn
Režie:
Simon CurtisScénář:
Adrian HodgesKamera:
Ben SmithardHudba:
Conrad PopeHrají:
Michelle Williams, Eddie Redmayne, Kenneth Branagh, Judi Dench, Emma Watson, Dominic Cooper, Julia Ormond, Dougray Scott, Derek Jacobi, Zoë Wanamaker (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Příběh je filmovým přepisem deníků Colina Clarka, pracujícího jako třetí asistent režie na tvorbě filmu Princ a tanečnice, v hlavní roli s Marilyn Monroe. Colin Clark si svou na první pohled nevděčnou pozici v realizačním filmovém týmu vydobyl svou pílí a odhodláním. Postupně si získává sympatie i hlavní hvězdy a zároveň režiséra připravovaného snímku Sira Laurence Oliviera. Ten je zprvu velmi zklamaný zdánlivou neprofesionalitou herečky Marilyn Monroe, která si je i přes svou neskutečnou popularitou v práci nejistá a nespolehlivá. Tvůrčí proces je kvůli jejím pozdním příchodům a neschopnosti naučit se text již v počátku zpožděný. V tento moment zasahuje právě mladý Colin, který si velmi rychle získává její důvěru. Odkrývá její křehký charakter a také její psychické problémy pramenící z velké mediální popularity a nedostatku lásky v životě. Marilyn i přes svůj sňatek s Arthurem Millerem navazuje s Colinem důvěrný až intimní vztah. Záhy je Colin jediným člověkem, který dokáže Marilyn opravdu zvednout náladu a přimět ji tak i mimo jiné docházet včas na natáčení a docílit tak zdárného konce natáčení... (TV Prima)
(více)Videa (41)
Recenze (366)
Marilyn Monroe, jako symbol Hollywoodu, mám rád, a proto jsem si nemohl za žádných okolností nechat ujít film, který se zabývá jednou velmi zajímavou etapou jejího bouřlivého života. Herecké výkony byly úžasné a přesvědčivé - hlavně Michelle Williams a Kenneth Branagh. Stylizace do 50. let byla velmi důvěryhodná, stejně jako výprava. Zkrátka moc dobře natočený film, kterému však k dokonalosti ještě něco málo chybělo. ()
Ve filmu sledujeme hollywoodskou ikonu Marilyn Monroe očima až k vzteku naivního Colina, "třetího asistenta režiséra". Tenhle film měl potenciál něčím být, ale nakonec to dopadlo všelijak. Přestože Michelle předvedla pravděpodobně svůj nejlepší dosavadní výkon a perfektně okoukala manýry, gesta, styl mluvy, nebo chůzi, tak oproti Marilyn zkrátka stále působí jako škaredka. Ale chápu, že vybrat někoho, kdo by se podobal Marilyn po všech stránkách není jednoduché. A nevím, jestli je taková i předloha, nebo jde jen o špatné zpracování, ale onen týden nám nenabízí nic jiného než pohled na hysterickou a jednoduchou Marilyn (tak v tom filmu zkrátka působila) a její pozdní příchody na natáčení. Vleklé, táhlé, nudné. Film trvá sice "jen"99 minut, ale mně ho trvalo dokoukat celé tři dny! Jako plus mě napadá asi jen Emma Watson nebo Judi Dench a samozřejmě výkon Michelle... ()
Perfektní film. Michelle Williams je perfektní a těžko si představit, že by někdy mohla dostat těžší roli než ztvárnění MM. Těžší nikoliv ve smyslu jejího vlastního hereckého projevu, ale očekávaného srovnání (a předpojatosti) se skutečnou postavou. Je to jako když někdo ve filmu hraje Hitlera. Můžete mu toho diktátora nakrásně uvěřit, ale stejně to nebude úplné, i kdyby se ten nešťastník na konci filmu zastřelil uprostřed Berlína. Mnohem snadnější úlohu měl Kenneth Branagh (moc se mi líbil), kterého po dnešku (tedy pět dní před vyhlašováním Akademie) pasuju na favorita vedlejší role - jeho Laurence Olivier mi děsně připomínal Mirka Donutila, milé. Eddie Redmayne a jeho plné rty jsou tam skutečně jen jako messenger, to má ve filmu pravdu. My Week with Marilyn je pro mě nejlepším retro loňského roku, přestože úspěchu stejně otitulované The Kings speech nedosáhne. Potterovce potěší menší role Hermiony Emmy Watson, fajnšmekry zase obsazení Judi Dench a Julie Ormond. No a mě nejvíc, že herec, kterého ve vší tichosti obsadili zhruba do tří vteřin záběrů (stopáž cca od 8 min 47 sek), ve kterých ztvárňuje nejlepšího britského komika všech dob Normana Wisdoma (skutečně to je on, ve filmu na něj i volají, "Normane" a podle režiséra filmu tyto záběry natočili v ten samý den, kdy Wisdom zemřel), je loni zesnulému herci opravdu podobný. Podle některých domněnek si tuhle postavu zahrál dokonce sám Norman, těch několik vteřin je prý dílem CGI. Ví někdo víc? ()
Týždňová anekdota o randení a zbližovaní sa s Marilyn Monroe podliehajúca viacerým neduhom moderných biografií. Síce to nemožno nazývať komplexnou biografiou, kedže ide iba o výsek zachytávajúci prípravu/natáčanie konverzačného snímku "Princ a tanečnica", ale i tak je patrné, ako veľmi sa tu dbá na dôkladné zrkadlenie charakteru prominentnej M.M. V tejto súvislosti treba dodať, že Michelle Williams ikonickej bloncke hanbu rozhodne nerobí, ba práve naopak, ušľachtilo ju zastupuje a jej výber považujem za výherný. Pri vedlajších úlohach sa nebudem zdržovať, lebo tie sú tu fakt len vedlajšie a buď sú neužitočne skarikaturované (Kenneth Branagh), trestuhodne nevyužité (Judy Dench) alebo typicky deformované (Eddie Redmayne). Toť výtka č.1. Zádrheľ č. 2 vidím v neochote pridržať sa načrtnutej roviny o odvrátenej strane showbizu a priklonenie sa radšej k bezpečnejším, vzdychavým ústupkom = k patetike. Dozaista pevnejšie 3* ako pri viacmenej nezvládnutej "Iron lady" len škoda toho, vyrieknuté vety veľkého Williama boli neprávom odsunuté na druhú koľaj a to sa nepatrí. ()
Galerie (124)
Zajímavosti (20)
- Michelle Williams všechny skladby, které se ve filmu objevily, nazpívala sama. (DivX)
- Emma Watson a Zoë Wanamaker či Kenneth Branagh spolupracovali už na filmovej sérii Harry Potter. S prvou menovanou v časti Kameň mudrcov (2001) a Branaghom na snímke Tajomná komnata (2002). (oleg121)
- Simon Curtis začal na přípravách svého debutního snímku pracovat již v roce 2004. (DivX)
Související novinky
Jessica Chastain si zahraje Marilyn Monroe
Nejblonďatější sexbomba z padesátých let má momentálně víc pozornosti než řada jejích současných kolegyň. V Mém týdnu s Marilyn dostala tvář Michelle Williams (Prokletý ostrov, Blue Valentine),… (více)
Tom Hanks jako nenáviděný Walt Disney?
Po Mém týdnu s Marilyn a právě natáčeném Alfred Hitchcock and the Making of Psycho se vynořil další projekt, jehož děj se točí kolem vzniku slavného filmu. Tentokrát se dozvíme, jak vznikala… (více)
Scarlett Johansson ubodaná ve sprše?
Aneb „Můj týden s Janet Leigh“. Snad nám odpustíte drobný bulvární trik. Pokud nás ale čtete dostatečně dlouho, už jistě víte, že téma bude čistě filmové. Ano, Scarlett si zahraje legendární Janet… (více)
Zatímco Colin v průběhu filmu díky radám zkušenějších žen dospívá, film jako takový procesu zrání bohužel uniknul. V závěru se, po několika náznacích vyzrálosti, vrací k počáteční povrchnosti. Dějová linie s dospíváním nevýrazného vypravěče navíc nezastře skutečnost, že Colin je tady jenom proto, abychom měli skrze čí oči pozorovat slavnější osobnosti. Převládající naivitu onoho pohledu to ale neomlouvá. ___ Dále než ke snaze nenechat se okouzlovat jenom vnějším leskem se tvůrci nedostali. Rádi by ukazovali Marilyn jako bytost křehkou a zranitelnou, nechtějí však opustit mýtus sebevědomé hvězdy.Úsilí o obojí vede k neúspěchu hned na dvou frontách. Vypravěč přiznává, že straní herečce, čemu odpovídá zvolená perspektiva. Chápavěji než narcistní Olivier je nahlížena Marilyn (a ženy vůbec). Jenže film není ve zlidšťování, v předkládání zidealizovaného obrázku, dost usilovný, stejně jako se odmítá nechat naplno okouzlit klasickým Hollywoodem (jako The Artist). Obojímu překáží momenty ironické sebereflexe, vědomého ztvárňování hvězdy, jakou chtějí lidé vidět a milovat (potažmo momenty dvojí sebereflexe, kdy si Marilyn zoufá nad svou ošklivou tváří, jež nepatří jí, ale Michelle Williams). Prosté okouzlení, čirá radost z bytí po boku hvězdy nefunguje kvůli realistickým momentům prozření, jejichž začlenění do děje je na druhou stranu nedůsledné, víceméně nahodilé. ___ V dáli tušené pravdě film zřejmě nezáměrně přibližuje taktéž romantická linie. Z hereččina prosazování metody „sveď a smeť“ i z týdnu v názvu je patrné, že vztah Marilyn a Colina nikam nepovede. Takto by podobný románek v realitě zřejmě dopadnul, jenže jejich společné chvíle postrádají nutný nadhled, jsou zahrány a zrežírovány příliš vážně, ač sami na rozdíl od tvůrců tušíme, že nemá smysl se jimi zdržovat. Tak co tedy, ironie a odstup, nebo nekritická podbízivost? ___ Podobný rozpor jako režisér – jak ukázat Marilyn – řeší Michelle Williams. Byť sama svou slavnější kolegyni možná poznala i z druhé strany (díky výpovědím příbuzných a blízkých), abychom jí výkon věřili, chtě nechtě musí ve scénách intimních chvilek i veřejného vystupování používat táž typická gesta. Musí být Marilyn, jakou známe nejlépe, tzn. ne Marilyn skutečnou. (Nemluvě o tom, že na ploše jednoho týdne lze nanejvýš skicovat.) Výkonu Williamsové současně dodává na přesvědčivosti, že se mimo dosah kamer a fotoaparátů nesnaží vytvářet erotično, které skutečnou Marilyn obklopovalo na každém kroku. Díky potlačení smyslnosti se může více soustředit na hereččino rozervané psyché a lépe než samotná Marilyn zahrát, kým vlastně Marilyn byla. Scénář jí bohužel pro zevrubnější rozehrání autentických situací neponechává dostatek prostoru. ___ Zatímco Williamsová usiluje o vnímavé pojetí, Branaghovo karikování Oliviera (s dosti rušivou gestickou i mimickou podobností Donutilovi) Můj týden s Marilyn akorát odklání od převážně seriózního směru. Podobnost mezi Olivierem a Branaghem přitom není viditelná, lze ji nanejvýš domýšlet z jejich sdílené shakespeareofilie (což byl zřejmě důvod, proč Branagh roli získal). S mužskými postavami je ve filmu vůbec zacházeno se sympatickou ledabylostí. Vždyť jde přece o Marilyn, tak proč řešit, co „z papíru“ hrajícího Oliviera vedlo k obsazení zatvrzelé „metodistky“, proč se zabývat tím, že Colin získává namísto dívky jenom práci, a peníze tím pádem vítězí nad láskou (leda idealista by mohl tvrdit, že namísto lásky k živé bytosti pro něj zůstává jenom trvanlivější láska ke kinematografu). ___ Rozporuplný film o rozporuplné osobnosti by měl něco do sebe, nebýt ona rozporuplnost jenom vedlejším příznakem marného snažení o něco jako jednoduchou komplikovanost. 60% () (méně) (více)