Režie:
Jaroslav BrabecScénář:
Vladimír KörnerHudba:
Václav VondráčekHrají:
Braňo Holiček, Vilma Cibulková, Igor Bareš, Vladimír Dlouhý, Hana Maciuchová, František Němec, Martin Huba, Johanna Tesařová, Jiří Lábus, Marika Šoposká, Pavel Liška, Ladislav Potměšil (více)Obsahy(1)
„Jako se píše douška Post scriptum, tak existoval po prusko-rakouské válce v roce 1866 celkem bezvýznamný termín: Post Bellum. Jako dodatečné označení stavu pro ty, co v oné válce byli a přežili své druhy...," touto větou začíná příběh scenáristy Vladimíra Körnera o mladém důstojníkovi rakouské armády Pavlu von Hebrovi, který sice přežil bitvu u Hradce Králové a byl vyznamenán samotným císařem, teď hledá důvod proč dál žít v tom zdivočelém světě. Najde ho ve službě v armádě? Najde ho v lásce k mladičké šičce Adéle? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (43)
Co si budeme nalhávat - zpracování stojí za prd. Braňo Holiček se do role nehodí. Připomíná puberťáka z jednadvacátého století poslaného do let 60. století 19tého. Jak zmínili jiní, příběh je körnerovský, stejně jako jeho postavy. Jenže Braňo nemá oči Petra Čepka a Btrabec není Vláčil. Jedná se o televizní adaptaci, snad bych měl být mírnější, ale nepřišel mi rozdíl mezi touto a jinými televizními adaptacemi tak zásadní. Je tam pár zajímavých momentů, ale ty zadusí silně televizní výprava a až na Lišku a Dlouhého(pár minut Maciuchová, Němec a Huba) výkony z Ordinace v růžové zahradě. ()
Výtečně natočený Vladimír Körner. Syrové, drsné, nepříliš předvídatelné drama na jeho celoživotní téma dozvuků války v lidské duši s excelentním Vladimírem Dlouhým. Vyčítat autorovi, že se vrací ke stejnému tématu, je falešné - pak by námětově chudý byl i Remarque. Co mne zde rušilo, byly chvílemi necitlivé flachbacky, až se mi zdálo, že úplně bez nich by vyprávění získalo na kompaktnosti a i tajemnosti. Ale celkově: silný nadprůměr. ()
Drama z dob po prusko-rakouské válce v roce 1866, kdy „post bellum“ čili po válce znamenalo i přeživší vojáky, diváka sice nešetří, ale ani šetřit nemůže. Stejně jako úvodní sex na mohyle padlých, živočišný a kacířský, nepohorší -.neboť po přestálých hrůzách je jen výrazem marných pokusů, jak žít dál. ()
Jaroslav Brabec se chopil dalšího Körnerova scénáře, přizval tradiční spolupracovníky (a naštěstí i pár mladých tváří) a výsledek se dal předpokládat. Körner už jiný nebude a všichni už víme, jak zhruba ty jeho příběhy skončí. Těch flashbacků mi přišlo zbytečně moc, ale jinak to bylo natočeno výborně (70%). ()
Jak mám Körnera rád, a jak rád mám knižní předlohu k tomuhle kousku, tak mi to nějak moc nesedlo. Nejvíc ze všeho mi na tom vlastně vadily dvě věci - všichni mladí herci a televizní lacinost. Nemůžu si pomoct, ale jak vcelku přesně píše někdo tady: kdyby tohle téma, klidně i se stejným scénářem, dostal do ruky Vláčil a v hlavní roli byl Čepek, byloo by to dílo zařaditelné vedle Údolí včel. Na druhé straně, několik herců (Lábus, Dlouhý, Cibulková...) jsou excelentní a několik scén je na český standard hodně působivých, třeba Pavlův sex s hostinskou nebo trest pro něšťastného Feldjägera, k němuž by ho nikdo mimo válečnou dobu neodsoudil. ()
Galerie (24)
Photo © Česká televize / Zuzana Páchová
Zajímavosti (1)
- Natáčelo se také na zámku Hrádek u Nechanic. (aporve)
Reklama