Cmeptь поэта
Obsahy(1)
Velký ruský básník Vladimir Vysockij zemřel 25. července 1980. Bylo mu čtyřicet dva let. Nezemřel při souboji jako Puškin či Lermontov. Neskončil svůj život kulkou ani smyčkou provazu jako Majakovskij či Jesenin. Příčina jeho smrti však nebyla o nic méně dramatická. Se smrtí se Vysockij rval mnoho let, ale až na počátku 80. let minulého století se tento boj proměnil v krutou bitvu až do samotné smrti. Dokument představuje divákům dosud neviděné záznamy této kruté bitvy. Podrobně rekapituluje události, k nimž došlo od 1. ledna do 25. července 1980, a setkáme se v něm také s lidmi, kteří byli Vysockému nablízku v posledním roce jeho života. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (3)
Výpovědi lidí z Vysockého okolí. Škoda, že nezazní jediná Vysockého píseň. Pobavilo mě, že po koncertě za ním vždy šlo dvacet žen. ()
Smrť básnika sa mi páči v spojení s druhým dokumentom, ktoré oba vyšli na jednom DVD. Vydavateľ urobil, či už vedome alebo nevedome, správne rozhodnutie. Dva pohľady na osobnosť Vladimíra Vysockého sa veľmi dobre dopĺňajú a ešte aj ich poradie sedí. Začíname Smrťou básnika, ktorá je deprimujúcim svedectvom o pekle, aké Vysocký pre svoju závislosť prežíval, ale cez slová jeho blízkych či spolupracovníkov mu rozumieme alebo aspoň nechceme súdiť. Počúvame a cítime, že veľkosť jeho talentu a "človečina" akou páchne dodnes boli nesmierne. A takí väčšinou platia ...a draho! Druhý dokument, nazvaný Francúzsky sen je potom o Vysockého intenzívnom vzťahu s Marinou Vladou. Jedná sa o nefalšovaný milostný príbeh ako z románu, opäť v podaní priateľov a blízkych a ako nie som na romantické príbehy a filmy, tak ma ten ich chytil. Na vkusnejšiu milostnú historku si nespomínam. Tie dvere do intímneho sveta dvoch ľudí sa nedali pootvoriť akurátnejšie, to veľké medzi nimi naznačiť výstižnejšie. Aj vďaka tomu pôsobí Francúzsky sen po temnej Smrti básnika ako balzám a pocit z veľkosti talentu a "človečiny" už len potvrdzuje. (ale musím uznať, že martakov postreh na Smrť básnika nie je vôbec mimo, závisí, ako sa na takéto osudy dívate, ako veľmi vás "berú") ()
Pro Rusy důležitý dokument, protože říká natvrdo a bez obalu - miláček národa byl feťák a zemřel na předávkování. Žádna romantika, a ač se snaží Marina Vlady udržovat mytologický obraz umělce, který se rozdal národu, stačí sekunda záběru na černobílou fotografii, kde Vysockij leží den před svou smrtí na posteli a jeho poslední milenka kouká vedle něho do prázdna, aby si člověk domyslel celkový obraz zkázy. Přitom je to ve světě showbusinessu banální příběh. Citlivý člověk, nijak moc hezký, lehce emočně zranitelný, umělec tělem i duší, získá popularitu a musí čelit náporům popularity a fanynek, a aby dostál jejich primitivním představám o uměleckém herojovi, začne brát drogy, protože ty mu dodají tu žádanou sílu. Jak říká jedna z jeho kolegyň a obdivovatelek - takhle jsem se cítila naposledy malá s tatínkem. Jenže ta síla, to nebyl on, to nebyl ten básník, to byly ty drogy. ()