Reklama

Reklama

Jak chytit kraba

(festivalový název)
  • Kolumbie El vuelco del cangrejo (více)

Obsahy(1)

Daniel na útěku před svou minulostí míří do vesnice La Barra na pobřeží Pacifiku. Hodlá se tu poohlédnout po motorovém člunu, na kterém by navždy opustil Kolumbii. Zamýšlí zdržet se jen pár dní, ale La Barra je náhle postižena záhadným úbytkem ryb. Rybáři se musejí vydávat daleko na moře a žádná z bárek není volná. Nejen tyto okolnosti Danielovi zkomplikují situaci. Vesničané se nikdy neobtěžovali ověřit si vlastnictví půdy, na které žili po celý život. A tak v roli majitele pozemků začíná vystupovat cizinec El Paisa, který chce vybudovat na pobřeží turistickou pláž s hotely. Vesnice se bouří, ale i místní vůdce Cerebro se snaží zavádět novoty a přizpůsobit se příchodu moderní doby. „V příběhu muže, který objeví místo obklopené džunglí a mořem, kde život ubíhá tempem diktovaným zákony přírody, jsem se pokusil vyjádřit střet mezi dvěma pohledy, tím zděděným po předcích a pohledem cizince, a zároveň nedostatek pochopení nás, kteří žijeme ve městech, pro ty, kteří setrvávají na periferii,“ říká debutující režisér. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (5)

BaronX 

všechny recenze uživatele

Bohužel příliš náročné, koukal jsem na to hodinu a nebyl jsem o nic moudřejší než po pěti minutách, vzdal jsem to ... kladem je snad jen holčička ve vedlejší roli. ()

c.tucker 

všechny recenze uživatele

Velice mi to připomnělo Kafkův Zámek, sice nevím proč, ale nemohl jsem tento pocit dostat z hlavy. Možná to byl záměr, možná ne. Pohodová atmosféra zapadlé vesnice, kde se řeší jen to, jestli už se vrátí rybáři a bude co jíst a hlasitá hudba jednoho holomka, který tu chce stavět betonový dům. Čas plyne a Daniel je stále více zachmuřelejší, jelikož nemůže sehna žádný člun, aby vypadl. Velice pomalé vyprávění a dlouhé záběry mi docela imponovaly. ()

Reklama

Jermann 

všechny recenze uživatele

(KVIFF 2010) Film je takřka bez děje, což se mi ovšem nezdálo být na škodu. Situace je nastíněna jasně hned ze začátku a pak stačí nechat se jen unášet, nasávat atmosféru odlehlé vesnice žijící vlastním tempem a vcítit se do pozice cizince z města, který se v tomto prostředí na chvíli zasekl. Podobné minimalistické kousky si dopřávám velmi rád. ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama