Der Kameramörder
Látogatás
Vrah s kamerou
Cameramurderer, The
Režie:
Robert-Adrian PejoKamera:
Gergely PohárnokHrají:
Merab Ninidze, Dorka Gryllus, Ursina Lardi, Andreas Lust, Attila Egyed, Rita Fejes, László Bolyki, Oszkár Nyári, Gréta Hajdu, Lajos CsiszérObsahy(1)
Maďarka Sonja našla ráj na zemi. Miluje Rakušana Thomase, s nímž žije uprostřed úchvatné krajiny na břehu jezera Fertő, v domě jako vystřiženém z časopisu o moderním designu. Na velikonoční víkend k nim mají přijet Thomasovi staří přátelé z Vídně Heinrich a Eva. Idylku naruší zmizení tří chlapců ze sousedství, a především nečekaně objevené snuff video, zcela zřetelně natočené pár kroků od místa, kde Sonja s Thomasem žijí, které zachycuje ztracené děti a boty jejich záhadného mučitele. Atmosféra mezi přáteli se mění a každá z postav pomalu odhaluje svou pravou tvář. Psychologický thriller, natočený podle úspěšné literární předlohy Thomase Glavinice, staví na kontrastu mezi vyváženou krásou přírody a vnitřním neklidem čtyř lidí, u nichž se čím dál tím víc projevují známky rostoucího strachu a hrozivého podezření. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (9)
45th KVIFF 2010 - HORIZONS - Horizonty (Der Kameramörder / THE CAMERAMURDERER / Vrah s kamerou) ()
Udělat z prdu kuličku, i to se dá. Thriller, který pracuje takměř s ničím, přesto jsem si vychutnal jak skvělou atmosféru, jež stavěla především na precizním zvládnutí kamery a výběru hereckého ansámblu. Asi jedno z největších překvapení MFFKV. Velmi rád uvidím znovu. Neškodilo by poslat film do českých kin. ()
Pomalejší tempo bylo spíš výhodou. Místy mrazivé, od začátku má sice člověk podezření, ale občas vývoj událostí donutí zapochybovat. Hra na hledání vraha je ale spíš prostředím navozujícím krizovou situaci, umožňující vykreslení postav, o které jde především. Zápletka jako taková je vedlejší. Kdo hledá detektivku, měl by jít na jiný film. ()
Ponaučení pro příště: na MFFKV zásadně nechodit na filmy obsahující v názvu slovo Vrah! - ať už to byl Vrah ve mně nebo Vrah s kamerou - oba filmy byly stejnou měrou nesnesitelné. Ale na pomyslném vrcholu může stanout jen jeden. Bez atmosféry, bez tempa s čtveřicí nezajímavých lidí zavřených ve skleněném domě, made by Bauhause, a debatováním o ničem. Devadesáti minutová mučírna, kterou musí divák vytrpět až do závěrečného odpočítávání. 100:99:98:97:96:95... [MFF Karlovy Vary 2010] ()
Při východu z kinosálu jsem si tak trochu posteskl, že dnes už se moc jednoduchých, prvoplánových horrorů netočí. Většina filmů tohoto žánru se snaží vyústit v nějaký překvapivý zvrat, který by zcela zpřeházel zamíchané karty, a ze kterého se už stalo žánrové klišé. O to hůř, když je zvrat jasně odtušitelný již od prvních chvil snímku jako je tomu u tohoto filmu. Občasná logika příběhu je také na pováženou – opravdu by hlavní hrdinové snímku pokračovali v bezstarostném užívání si dovolené v opuštěném domě na kraji jezera, když zjistili, že hned pár metrů od nich se pohybuje chladnokrevný psychopat? Často chválená kamera pracuje s pěkně nafiltrovanými záběry, které nevyužívají příliš hloubky prostoru a spíše tak jen dostává řemeslným standardům. ()
Reklama