Mlha

Na tenhle film musíte mít tu správnou náladu, tedy melancholickou a zasněnou. Ja ji měla. Filmová esej mi ukázala krásnou, magickou Prahu plnou luceren, jazzové hudby a umělců. Prahu v děšti. Prahu bez turistů. Prahu, jakou neznám. Fíla sám řekl, že kdyby točil film o Praze dnes, vypadal by podstatně jinak. To je škoda, chtěla bych znát právě tu Prahu v mlze, kterou nám ukázal. (01.08.2010)

[LFŠ Uherské Hradiště 2010] Od Ivana Fíly jsem měla možnost na LFŠ vidět dva dokumenty, a to Mlhu a Václava Havla. Zatímco druhý se mi opravdu líbil a přišel mi zajímavý, tak o Mlze to říct nemohu. Mlhu jsem si vybrala podle medailonku, který sliboval umělecký dokument o kouzlu Prahy. Vzhledem k tomu, že se už dlouho chystám natočit také krátký film o Praze, byla jsem na dokument hodně zvědavá. Bohužel jsem měla pocit, jako by režisér sledoval úplně jiné město než Prahu, ve které od narození žiju a kterou miluju. Snad to je věkovým rozdílem, nevím, ale Praha mi přišla v tomhle snímku cizí, temná, nesympatická, jednoduše úplně jiná, než jí vnímám já. Hudební záběry byly OK, ale vadily mi rozhovory s lidmi, kteří dle mého názoru byli nevhodně vybraní. Navíc je v celkém dokumentu Praha v pochmurném (zřejmě podzimním) počasí, kdy na mě působí naprosto odpudivě... podzim nenávidím. Dokument má prý být "výpověď o pražském geniu loci", což mi tak tedy opravdu nepřipadalo. Navíc po skončení promítání probíhala diskuze s režisérem, při které mi přišlo, že Ivan Fíla není schopen normálně odpovědět na jedinou kritickou otázku, což můj názor ještě víc zhoršilo. Prahu já vidím jinak! Jediné pozitivum tedy bylo, že mě to ještě víc nakoplo natočit o Praze něco svého a ukázat, jak tohle kouzelné město vidím já. (30.07.2010)