Projekt Frankenstein

Po dlouhé době pro mě dost podivný film. Rudi je opravdu jako umělé kruté monstrum bez emocí. Syrovost filmu mi nevadí, ale chování postav je hodně nepochopitelné. Zvláště postava režiséra a otce zároveň je dosti zmatená. Herecké výkony nejsou moc přesvědčivé. Vizuálně občas zajímavé scény. Umělecký záměr autora mě asi minul. (03.05.2014)

Především je to smutný film. Možná je to o tom, že každého dostihnou jeho hříchy. A je to také o lásce, o nesplněných přáních, o rodičích, kteří špatně vychovávají své děti (či spíš vůbec nevychovávají). Je tu mnoho velmi poutavých scén, pomalých. Je to hodně o emocích, které jsou výborně napsané. A je to také naprosto originální příběh, kde se opravdu nedá tušit, co se stane v dalších minutách. (19.07.2012)

----- "Kdo je můj táta ?" ----- "Nemáš tátu !" ----- Vyhrocené drama, které není ani zdaleka tak lhostejné (nebo tak ujeté), jak se tváří ... a přes svůj předstíraných chlad dokáže uhranout. O jednom velice zvláštním chlapci, který to myslel dobře ... v podstatě ... ale nebylo mu to nic platné, neboť osud mu nebyl nakloněn - a prověřoval ho tak, že prostě NEMOHL obstát. Finále je trochu zavádějící, řekla bych. Nejde ani tak o to, že se odehrává úplně jinde - a probíhá úplně jinak, než bych byla čekala ... při vší snaze prostě nedokáže zodpovědět většinu otázek, které mě průběžně napadaly. Obvykle nepotřebuju mít všechny příčiny a následky naservírované na stříbrném podnose, jenomže tady převážil dojem, že na zajímavě rozehranou zápletku rezignoval především režisér. Škoda ... potenciál tu byl ... 3,5* (28.04.2014)

Asi najmierumilovnejší príbeh Kornéla Mundruczó. Áno najmierumilovnejší, bez ohľadu na počet mŕtvych v tomto filme. Avšak s ohľadom na jeho predchádzajúce filmy som konečne pocítila z režisérovej strany trochu lásky, trochu tepla ( aj keď vo filme panuje najchladnejšia zima ) a v konečnom dôsledku akejsi snahy všetko napraviť, dať do poriadku. Môžeme tu sledovať príbeh chlapca, ktorý sa narodil do nesprávnej (ne)rodiny. Áno, komu by sa chcelo v 16-tich ( ak si správne pamätám ) prebalovať decko a starať sa o neho, keď ešte sami máte pocit, že by sa o vás mali druhí starať? A tak všetkú zodpovednosť necháte na matke, ktorá aspoň z môjho pohľadu veľa citu nemala, iba veľmi triezvy, chladný a reálny pohľad na svet. A tá vás šupne do detského domova. A vy v 18-tich rokov vyjdete von, do sveta a predstavujete si naivne, že vás rodičia prijmu k sebe domov a dajú vám to, čo vám za celé vaše detstvo odpopreli. Ale čo sa stane, ak vás čaká krutá realita a odvrhnutie? To budete mať možnosť uvidieť sami. Všade som sa mala možnosť dočítať ako Kornél Mundruczó rieši spoločenské pomery v Maďarsku ( "Kto je vinníkom?" ). Ja riešenie takýchto otázok v jeho filmoch príliš nevidím, nemyslím si, že niečo také sa deje iba v Maďarsku. Ale samozrejme, možno na takúto otázku by mi vedel viac povedať človek, ktorý žije v Maďarsku. Mne sa jednoducho páčila atmosféra, i hlavný herec, ktorého oči sú až príliš hlboké, do ktorých keď sa pozriete, uvidíte utrpenie celého sveta, všetkú bolesť, ale i zlobu. Celkom zaujímavý je aj výber hlavnej postavy. Teda herca, ktorý ju stvárnil. Kornél Mundruczó ho našiel v nápravnom centre ( bola by som zvedavá, či si hľadal hercov podobným spôsobom ako vo filme ), kedy akonáhle ho uvidel, vedel, že je to práve ON. A veru vybral si veľmi dobre. Bez neho by to možno nebolo vôbec ono. A druhá veľmi zaujímavá vec je i tá, že si vo filme zahral i samotný režisér. Ako sám povedal, bolo to pre neho utrpenie a už nikdy viac si to nechce zopakovať. Avšak ja som mala z neho veľmi pozotívny pocit a vyznelo to o to viac dôveryhodne a intímnejšie. (14.11.2010)

Snímek se vyznačuje výborně zvládnutou formální stránkou - delší záběry bez střihu, depresivní obrazy omšelých částí Budapešti (hřbitov, budova, do níž je situována většina děje, sníh...), či uvěřitelné herecké výkony (např. charismatický režisér Kornél Mundruczó, který ve filmu hraje také režiséra (snad je ve skutečném životě míň nasranej), potěšující vedlejší role známého maďarského herce Miklóse Székelyho, či ústřední postava mladíka hraná Rudolfem Frecskou - z něj ta životní nechuť přímo čišela). Po strhujícím úvodu ("pohodové" telefonáty v autě, scéna s vánočním stromkem, konkurs (!! - asi nejlepší pasáž z celého filmu - nemilosrdný Mundruczó ponižuje "herce" před sebou a s naprostou samozřejmostí jim zadává intimní úkoly), náhlá smrt ) jsem se cítil příjemně natěšený. Jaké však bylo mé zklamání, když film zanedlouho sklouzl k poměrně plytkému rodinnému příběhu. Ano, je mi jasné, že se jedná jen o kostru a to hlavní oč kráčí že je atmosféra, zobrazení zla, nechuti k životu... Ale to by musel být Projekt Frankenstein udělán lépe. Hraje na city, postavy efektně hynou jako mouchy (dívka - polonahá, otec - působivý "krvavý střik", matka - krev vytékající z hlavy na bělostném sněhu) a je pravdou, že není nikdy jasné, co bude zrovna následovat. Problém je v tom, že Mundruczó se nás snaží svým formalismem, vánoční depresí, nesmyslným až náhodným násilím donutit hrát s ním jeho hru na zoufalství. Narozdíl od svého krajana Bély Tarra, který vytváří obdobné snímky (Prokletí, Satanské tango) však ve své snaze selhává - možná je to přílišnou rozmělněností a banálností děje, možná příliš kýčovitým formalismem, buď jak buď, dle mého soudu "to" na začátku měl, ale po patnácti minutách "to" ztratil. A pak už se jenom vezete a nudíte se. Nicméně nápad dobrý a myslím, že na nějaký další režisérův kousek se určitě rád podívám. (30.09.2010)