Reklama

Reklama

Platónova akademie

  • Česko Platónská akademie (festivalový název) (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Stavros je majitel malého kiosku, kde tráví celý svůj den. S pár přáteli lenivě posedává na ulici před trafikou a společně komentují vše kolem, jako by každý z nich měl ten nejlepší patent na rozum. Hlavně pokud jde o cizince a přistěhovalce. Oblíbeným terčem posměchu se stávají hlavně Albánci, proudící denně kolem. Jejich předsudky ale zničehonic naruší Stavrosova matka, která, jak se ukazuje, má ještě jednoho, albánského, syna. V tu chvíli se Stavros v očích svých přátel mění – je tedy Řek nebo Albánec? (Dny evropského filmu)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (11)

Brylin 

všechny recenze uživatele

Kdo vlastně jsem? Řek nebo Albánec? A co ze mně vlastně dělá jedno či druhé? Stavros si náhle musí odpovědět na tyto otázky, jako by už i tak neměl dost starostí. Jeho hledání probíhá na pozadí tradičního řeckého pozorování života - někdo by to nazval flákáním, ale to by se Řekové mohli urazit :-) Film je svižně natočený, s laskavým humorem zobrazuje vztahy Řeků k Albáncům i třeba k Číňanům a režisér se sympaticky nebojí strefovat se do vlastních řeckých řad. A některé hlášky jsou vskutku dokonalé. Pěkné čtyři hvězdy. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Film Akadimia Platonos (myšlena je athénská čtvrť se stejnojmenným náměstím) je anekdotickou hříčkou řecké svébytnosti. Filippos Tsitos v ležérním obleku běžného athénského dne našlehal frappé z kostiček klišé a stereotypů, kolující uvnitř tepen, ale i zvenku, kolem řecké společnosti. Má rozvernější náladu a od základů roztřásá tou poslední jistotou člověka v deziluzi životního snažení. Je škodolibější a dobírá si národností aspekty, byť sama hříčka je jen koketním flirtem a citlivou zlomyslností. Nakonec, jisté napětí mezi řeckým a albánským bylo v době natáčení jen odvarem, řecká přítomnost se toho času již pomalu začala přizpůsobovat více globálnějšímu charakteru života a samotných Athén. Tsitos dokázal s nadhledem zachytit to řecké v dobrém i uštěpačném smyslu věci, a řecká svébytnost ducha přetrvává. Hrdinou athénské reality všedního dne je Stavros, alias Salih (dobrý Adonis Kafetzopoulos), majitel malého obchůdku, opuštěný a nenaplněný. Jedinou radostí je společnost přátel a ta řecká národní hrdost. Nespavost si ale žádá terapii vytržením. Důležitou postavou je Marenglen, alias Remzi (příjemný Anastasis Kozdine), albánský dělník s nejasnou minulostí. Stará fotografie, mlhavá vzpomínka a nitro, toužící po poznání vlastní matky. Hlavní ženskou postavou je Chariklia (pozoruhodná Titika Sarigouli), stařičká Stavrosova matička. Stáří, mrtvička a dávný osobní hřích mateřství, srdce je zcela nadšené z možnosti usmíření a znovushledání. Z dalších rolí: nejbližší přátelé Stavrose i jeho sousedé a majitelé z vedlejších obchůdků Nikos (Jorgos Souxes) a Thymios (Panajotis Stamatakis), další kamarád do party ležérního prožívání života Argyris (Kostas Koronaios), či od Stavrose již utečená žena Dina (Maria Zorba). Film Akadimia Platonos jest lehkou anekdotickou hříčkou o řecké národní svébytnosti a životním uspořádání. Komorní, intimní, rozverné, rozkošné, aneb poezie malého člověka. ()

Illioplius 

všechny recenze uživatele

Mimoriadne kladne hodnotím nevtieravý, skromný a dôveryhodný štýl zábavy a zároveň podania myšlienky, ktorého ukážkovým príkladom bol práve tento film. Jeho predstaviteľmi sú obyčajní ľudia, ktorí nemajú toho veľa na práci, tak rozoberajú zdanlivé zbytočnosti ako napríklad otázka národnosti. A táto otázka vo filme prerástla do všeobecného zamyslenia sa nad identitou človeka ako takou. Spracovanie nebolo xenofóbne či šovinistické, lež citlivé a vtipné. Malo to jasnú myšlienku, malo to jasný dej, nehralo sa to na nič veľkolepé, bolo to vtipné… malo to skrátka iskru. A v mnohom to zobrazovalo nás samých – či už povahu Slovákov, alebo povahu ľudí všeobecne. ()

RasputincZ 

všechny recenze uživatele

Velké překvapení. Na film jsem šel bez očekávání a dostalo se mi slušné zábavy. Řekl bych až nacionalistické cítění mezi Stavrosem a kamarády funguje a baví do chvíle, než se na plátnu objeví ztracený albánský syn. Rozhodně nejvtipnější záležitost, co jsem na letošních Varech viděl. Škoda závěrečného twistu, který jednoduchost a svižnost filmu poněkud ničí a příběh se snaží zbytečně zamotávat. [MFF KV 2011] ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama