Skomírající detektiv (S04E02)

Na jednu stranu jsem si říkal, o čem to proboha zase je, na druhou stranu to bylo zase celkem chytré, anebo se to jako chytré tvářilo tak dobře, že jsem na tu hru opět skočil. Postavy se pořád dál vyvíjejí, případy jsou pořád zajímavé a Toby Jones byl jako záporák geniálně zvolený. Jojo, tenhle díl stál za to. (30.01.2017)

Definitivně a neoddiskutovatelně samoúčelný konstrukt zvratů. Hlavně aby si fanoušci zaplesali nad tím, jak moc je to všechno chytré. A ono se opravdu zdá, že Moffat s Gatissem se buď smějí jejich zprzněným nárokům, nebo maskují tvůrčí krizi. Lying Detective rozhazuje jednu vějičku za druhou v přemíru složitém ději naplněném odkazy pro nenasytné Cumberbitches a maskuje to, že původní motivace postav, tak jak vzejdou z poskládaného příběhu, vlastně absolutně postrádají smysl. Tvůrci jenom potřebují dostat diváka do stavu mysli "nic není nemožné", což je vlastně perfektní alibismus. A člověk se skoro nechá zmást, protože ono to všechno pořád vypadá moc dobře, dokonce líp než kdy dřív - dynamika strhne, herci jsou přesvědčiví, technická stránka je brilantní a Sherlock má dokonce emoce... Ale pro co? Ono je někdy lepší proti namachrovanýmu válečníkovi se spoustou skills s šavlí vytáhnout pistoli jako Indiana Jones a poslat ho do hajzlu. (10.01.2017)

// "It is what it is." Tohle asi dokáže jedině Sherlock, abych první díl prospal, a pak druhej jenom čuměl, jak se to celé najednou neskutečně vyplácí. Klobouk dolů, tohle chtělo koule, každopádně abych v půlce čtvrté série znovuobjevil ty dávno ztracené pocity, které jsem k tomu seriálu choval během první a především druhé série, to se fakt jen tak nestává. Teprve leden a já už mám zaděláno na největší překvápko roku. Nářez. Neskutečnej nářez! 10/10 (09.01.2017)

Halucinogenní masakr jako jediné možné východisko ... příběh stejnou měrou zoufalý jako odhodlaný - zjitřený i chladnokrevný ... pokud je něčeho takového schopen ... ve svém stavu. Ale je ... jistěže je schopen ... absolutně všeho, co je třeba. Proč by nebyl, když ho zaštiťuje svou přítomností Sherlock. (16.01.2017)

Spoilery! Z mého odborného diváckého pohledu se jednalo o jeden z nejlepších dílů seriálu, takže si u mě tvůrci značně vylepšili reputaci po tom předchozím průseru. Watsonovi po smrti manželky, kterou málem za života podvedl, hráblo, a tak muselo hrábnout i Sherlockovi, aby k sobě tito dva našli cestu. Díl si bral na paškál vynikající téma, tedy že mocní mohou vše. Hlavního záporáka si zde odkroutil Toby Jones, který byl prostě perfektní. Přiznám se, že jsem si nedovedl úplně představit, jak s tím svým dobráckým výrazem zvládne zahrát cereal killera a on si poradil naprosto luxusně. Působil maximálně psychopatsky a šel z něj nefalšovaný strach. Dost se mi v tomto díle zamlouvaly i speciální efekty a zaznělo i pár pěkných mouder. Nejvíce se mi líbilo to, že "vzít si život" je poměrně nešťastná formulace, neboť tímto rozhodnutím zasáhneme pouze své nejbližší. Nikoli sebe! My budeme pouze mrtví a nebudeme to nijak vnímat. Konec dílu byl poté vynikajícím lákadlem na díl nadcházející. Manželé Holmesovi se v postýlce dovedli činit. Zajímalo by mě, či potomky plodili nějakým nezvyklým způsobem. To co ve třech případech vylezlo paní Holmesové z ciciny nen tak úplně standardní materiál. (11.01.2017)