Čaroděj ze země Oz

V roku 1900 napísal americký spisovateľ Frank Lyman Baum titul "Čarodejník zo zeme Oz" (The Wonderful Wizard of Oz). V Spojených štátoch amerických sa táto rozprávka dodnes teší obrovskej popularite. Ja som však Slovák a prečítal som si ju len nedávno, vo veku štyridsať šesť rokov. Takže zrejme preto vo mne nevzbudilo toto dielo nijak nadšené reakcie. No povedal som si, že si pozriem niektorú jej staršiu filmovú adaptáciu. Siahol som muzikálovej verzii z roku 1939. Avšak ani filmové putovanie Dorotky z Kansasu a jej troch podivných kamarátov po fantasmagorickej krajine Oz ma neohúrilo. V mnohých detailoch sa to aj dosť odkláňalo od literárnej predlohy. Technicky to bolo na svoju dobu kvalitne spracované a i niektoré piesne boli dobré, no ako celok to na mňa pôsobilo rozpačitým dojmom. *** (20.08.2023)

Za prvé dokonalý muzikál. Za druhé významný krok filmové animace a mezník i pro Technicolor. Hlavně však čarokrásný příběh o dvou rovinách, z nichž si až teď vychutnávám tu skrytou, "dospěláckou". A pohádková část filmu dodnes baví všechny alespoň trochu inteligentní děti, které nepřestoupily k bezduchým moderním animákům. (30.03.2005)

Pěkný, barvitý příběh, který je klasickou pohádkou nejenom pro americké děti. Cesta do země Oz je naplnění dětského snu zmizet, do nějaké jiné kouzelné země podobně jako ve filmech Letopisy Narnie, Alenka v říši divů apod. Proto si myslím, že příběhy tohoto typu dokážou okouzlit i starší diváky. Kulisy země Oz, které údajně zabraly 6 ateliérů, byly vyrobeny velmi velkolepě, takže dostatečně vybarvily svět fantazie. Líbily se mi také postavy doprovázející malou Dorotku, byly originální, což dělá z tohoto filmu a také z knižní předlohy legendu. (26.08.2006)

Nejkouzelnější film všech dob. Když se užívá tradiční formulka "to už se dnes netočí", tak se mívá obvykle na mysli, že chybí na to ti vhodní či se jim do toho nechce investovat. Jenže u Čaroděje ze země Oz skutečně platí, že je jedinečně spjatý se svou dekádou a ta je nevratná. Technicolorové vyhrávky a nádherné písničky jsou věci, které mi vždy neopakovatelně zvednou náladu. Šestnáctiletá nesmělá začátečnice je skvělá a svou masku Dorothy už nesetřásla (aspoň pro mě) ani v dalších rolích. Neměla to vůbec snadné, protože tenhle film byla velká zakázka pro potvrzení dominance studia MGM. Válka klepala na dveře, ale to Vás u filmu ani na vteřinku nenapadne. A to je jeho nejlepší vlastnost. Dovede alespoň na ty dvě hodiny odvrhnout všechny ty starosti, které člověka obklopují a zavést ho do svého světa. Je v něm krásně a opustit ho je skoro nemožné. Ale když už nic, tak v srdci zůstane navždy. (24.09.2005)

Typická nezajímavá sentimentální americká pohádka, která po půl hodině začne nudit. Postava Judy Garland mi přišla velice nesympatická a písně nechytlavé. [4/10] (MGM Victor Fleming Prod.) (Čb. /// Produkce: Mervyn LeRoy /// Scénář: Noel Langley, Florence Ryerson, Edgar Allan Woolf podle románu Čaroděj ze země Oz L. Franka Bauma /// Kamera: Harold Rosson /// Hudba a písně: Harold Arlen, E. Y. Harburg, George Bassman, George E. Stoll, Herbert Stothart /// Oscar: Herbert Stothart (hudba), Harold Arlen, E. Y. Harburg (píseň) /// Nominace na Oscara: Mervyn LeRoy (nejlepší film), Harold Rosson (kamera), Cedric Gibbons, William A. Horning (výprava), A. Arnold Gillespie (vizuální efekty), Douglas Shearer (zvukové efekty)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (08.05.2010)