Reklama

Reklama

Hořký sníh

(TV film)

Obsahy(1)

Řecko-český film o vyrovnání se s minulostí a odpuštění. Řek Andreas v roce 1941 zastřelí sudetského Němce Richarda a ani dnes ve věku 85 let se s tím nedokáže vyrovnat. Rád by odešel na onen svět za svojí milovanou, ale Cháron ho kvůli této dávné vraždě odmítá. Jeho vnučka se tedy vydává do Čech pro odpuštění Richardových pozůstalých a zároveň kvůli pohřbení jeho pozůstatků... (Mikli)

(více)

Recenze (4)

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Grécko je už druhý rok vo vojne, dvaja grécki spolubojovníci Andreas a Stratos vo vypätej situácii v lese oddychovali. Keď sa pred nimi objavil úplne náhodou mladý vojak Wehrmachtu Richard Kraus. Andreas bol rýchlejší a vojaka zastrelil. Desaťročia nasledovali pre tento okamih výčitky svedomia a zaťažovalo svedomie. A keďže je v pokročilom veku na vypátranie príbuzných vojaka sa vybrala jeho vnučka Myrta. Ale film nám predkladá obrovskú zmes informácii z obdobia vojny ale aj po nej. Film je čiastočnou autobiografiou gréckeho režiséra George Agathonikiadisa. Mladý vojak Wehrmachtu Richard Kraus nebol Nemec ale narukoval do Wehrmachtu zo Sudet, násilím zabratých (od 1.10.1938) a tak vnučka gréckeho vojaka Andreasa po ňom pátrala v Československu. A tu aj jej dedo žil, keď v Grécku vypukla občianska vojna (tesne po 2. svetovej vojne) a komunisti museli z krajiny utiecť. Od apríla 1948 bolo československými orgánmi prijatých 5221 deti (aj George Agathonikiadis) a tisícky obyvateľov osídľovali Sudety po násilnom odsune Nemcov. A tak v tomto filme sme sa dozvedeli ale len letom svetom o Sudetách, o židovskom programe aj o násilnom odsune Nemcov. Ale film je len taká zlátanina o tom ako sa žije z pocitom viny a ako ťažko je túto vinu odčiniť. ()

manonfire 

všechny recenze uživatele

Anička Agahonitkonikládou byla opravdu sympatická a to tak moc, že bych snad i velkoryse přešel její Cigánskomakedonský fenotyp, který tak nějak něoblubujem. Jediná ve filmu i hrála..dokonce měla i scénu s koněm. Ta však vzhledem k jejímu příjmení Agathonitkonikládou nakonec bohužel nebyla adekvátně vyhrocená. Jinak je snad až smutné sledovat, s jakou upřímností a láskou se tvůrce snaží filmovým příběhem zdokumentovat cosi, co mu leží na srdci, jenže úmysl jeho je daleko nad jeho schopnostmi být vkusně sdílný. Tohle je prostě filmařsky naprostej glejt neschopnosti. 20% ()

Reklama

Hellboy

všechny recenze uživatele

[FNŘ 2010] Hořký sníh je televizní film natočený ve spolupráci s Českou televizí. Řecko-český režisér Georg Agathonikidias napsal a v Řecku natočil na digitální kameru (asi) příběh o vojákovi, který padl v druhé světové válce a jeho duše se nějak nemůže dostat pryč z tohoto světa. Je to natočené nepopsatelnou formou, která se mi nelíbila a film jsem nedokoukal. ()

Gekacuk 

všechny recenze uživatele

Opravdu velice špatný film, amatérsky natočený. Jde o variaci na téma viny a odpuštění s příměsí staré řecké báje, kterou zde reprezentuje převozník mrtvých Cháron. Ještě ta úvodní „řecká“ část se při troše dobré vůle dá vydržet. Zde se uplatňuje jiné herectví, než na které jsme zvyklí. Můžeme ho vidět v televizích jižní a jihovýchodní Evropy a v o řády nižším provedení i v televizích Blízkého Východu a vůbec v zemích Maghrebu. Děj plyne velmi pomalu a český divák se jistě nudí. Mě osobně také zrovna nesedí, ale bylo snesitelnější než naprosto amatérská „česká“ část. Čeští herci-neherci jsou nesledovatelní, nad herectvím Jiřího Krause kroutím hlavou. O ostatních nestojí za to se ani zmínit. Nejvíc mi ale vadí, že je to hrozná slátanina, kde se do hodiny a půl vleze úplně všechno, co se v dějinách odehrálo. A jestli režisér nemá sílu ukázat nám to obrazem, tak se to aspoň okecá. Od nástupu fašismu v Sudetech, utrpení německých antifašistů, židovské pogromy, přes celou 2. světovou válku, odsun „špatných i hodných“ Němců z ČSR, občanskou válku v Řecku, emigraci řeckých komunistů do ČSR, maďarské povstání v roce 1956, jáchymovské uranové doly až do dneška, kdy si stará paní idealizuje svého bratra jako citlivého člověka, který musel jako poddůstojník do války. On se tam zřejmě vůbec žádných bojových akcí ani vraždění neúčastnil. Z neodeslaného dopisu se doví jen to, že nemocným dětem rozdával čokoládu. Starý řecký dědeček Andreas a jeho slepý kamarád velmi trpí, že museli zabíjet. Všichni jsou jen oběti. Nemám rád takovou „uměleckou zkratku“, kde se všechno splácá dohromady a nejlíp během jednoho, dvou rozhovorů. Více prostoru oprávněně dostává sympatická vnučka a až příliš ho má Cháron. Andreasovy monology jsou jistě pro většinu diváků utrpením a dobrým práškem na spaní. Na malém prostoru nám matka-řecká divadelní autorka zahrála perfektně alkoholičku. Mužské řecké postavy – otec a přítel jsou odfláknuté a nepřirozené, zvláště hysterický výstup přítele v lese. Tomu, kdo se zajímá o řecké uprchlíky v ČSR doporučuji knihu autorů Králová, Tsivos „Vyschly nám slzy…“, která vyšla před několika měsící v nakladatelství Dokořán. Dodnes jich a jejich potomků u nás žije několik tisíc. Například bývalý litvínovský hokejista Jordanis Karagavrilidis, ostravský-opavský herec Kostas Zerdaloglu, zpěvačky Martha a Tena Elefteriadu. Do svého návratu do Řecka zde žil i samotný režisér tohoto televizního filmu Georgis (Yorgos) Agathonikiadis. Přivítal bych pro srovnání uvedení v TV jeho filmu „Podzimní návrat“ z roku 2001. ()

Galerie (10)

Reklama

Reklama