That's What I Am

Studovat na amerických školách musí být opravdu zážitek. Ještě jsem neviděl snad jediný pozitivně laděný snímek z tohoto prostředí a provenience. Herecké výkony v tomto filmu potěší, řada scén v sobě má i něco hlubšího, avšak celkově tento počin nemá nic, co by u mě převýšilo, resp. aspoň vyrovnalo jiné žánrově podobné kousky. (17.11.2014)

Zajímavě pojatý začátek mě vtáhl do děje. Jenže jiskra příběhu se pomalu začíná vytrácet. Navíc žádná z postav si mě nedokázala přimanit. U všech bych našel vadu. Ed Harris jako stárnoucí učitel dal roli slušně, ale jeho tvrdohlavé odmítání svého očištění mně přišlo zbytečné. Andy získal svoji lásku moc lacině. Takhle jednoduše to v životě většinou nechodí. A Big Gho jsem nepochopil vůbec. Několikrát ukázal, že sílu na to se ubránit má, ale důvodu proč ji nepoužil, jsem se nedočkal. (06.08.2011)

Inspirativní příběh se zajímavým, docela inteligentním scénářem. Při srovnání s realitou však silně zaostává svým černobílým uchopením postav. Svou jednostranností v morálním hodnocení, které je navíc postaveno často na pouhém resentimentu (silnější mi ubližuje, což je špatné, a proto já jsem ten dobrý), nenechává divákovi příliš prostoru k vlastní revizi a upírá mu svobodný názor. Takovýto moralismus stylem negace negace plodí pořád ty samé vášně, proto se nenechte zmást, když lůza obrátí směr. Pokud se divák při něčem podobném přistihne, znamená to, že podléhá manipulaci a film lze tak identifikovat jako nástroj propagandy. Myslete na to a buďte silní, ďábel číhá na každém rohu. (29.06.2011)

Rozhodně příjemná, indiem trochu šmrncnutá jednohubka, na které mě baví, že přes navenek puberťácky působící prostředí hovoří Pavone k divákovi hodně dospělou formou. Mě to sedlo a to i přes to, že tyhle naivní zápletky s přesahem moc nemusím. Tentokrát ale čtyři, i když trochu odřené. Human dignity + Compassion = Peace (21.07.2011)

Mám ráda Eda Harrise, na tom by snad nebylo nic tak extrémně špatného. Ale bohužel se díky němu občas nechám zlákat na sledování filmu, o který bych jinak okem nezavadila. Na pořádnou dávku patosu jsem u amerických filmů zvyklá. ale co je moc, to je moc. A k tomu ještě stále a donekonečna v různých variantách omílané řeči o tom pravém americkém snu, za kterým člověk musí jít a tím se splní. Inu Amerika je skutečně země netušených možností. (08.11.2018)