Los ojos de Julia

Los Ojos de Julia není vůbec špatný snímek, jehož žánrové zařazení mezi horory možná není zcela na místě, neboť dle mého názoru jde nejvíce právě o thriller s mysteriózními prvky. Hororových scén by divák napočítal hravě na prstech jedné ruky a to by mu jich ještě pár zbylo, ovšem je nutné podotknout, že každá z těchto krátkých pasáží značně potěší. Celkově vzato se tomuto počinu nedá upřít parádní atmosféra, solidní zápletka a poutavost, jež přiměje diváka k pozornému sledování od začátku až do konce. (07.08.2016)

Kdybych to nakonec měl přeci jen vytáhnout na těch pět hvězd, bylo by to za nádhernou Ruedu a posledních deset minut snímku. K té Belén: když má divák celou dobu tendenci se více než na obličej herečky soustředit na její výstřih, říká si pak, jestli něco není špatně: příště ať s ní natočí péčko :-)! Na horor jsem se moc těšil, nějak jsem ale očekával mysterióznější/paranormálnější (no prostě víc sci-fi!) háv, takže nakonec mírné zklamání - takhle je to spíše thriller, než horor, řekl bych; zejména ke konci potěší odkaz na jeden slavnější film... Los Ojos de Lujia si zapamatuji jako výtečný španělský napínák; modrá, šedá a černá dělají super atmosféru. (28.05.2011)

Zakopnout v poslední době o dobrý horor, to už chce opravdu dlouhé nohy a ranec nekondenzovaného štěstí. V uplynulém roce se v souvislosti s hororem nahlas skloňovalo snad jen jméno naturalistického drasťáku Srpski film a kromě amerického remaku I Spit On Your Grave nebo francouzského snímku Dans ton sommeil se o kvalitě či originalitě nedalo takřka hovořit. Líheň filmového děsu posledních let, Španělsko, zůstala protentokrát poněkud stranou. Z La Herencia Valdemar, který jednu dobu měl ambice stát se podobným fenoménem jako rovněž tamější REC, se vyklubala hloupá duchařina bez atmosféry, a posledním nadějným flákem temnoty tudíž zůstal na pohled nevinný příběh o očních chorobách a jednom velice tajemném muži s fotoaparátem.Jen velmi nerad u filmu tíhnu k předčasným očekáváním, ale v případě Los Ojos de Julia jsem kolem veškerých fotek, klipů a videí mlsně obcházel a dopředu předpovídal vysokou kvalitu. Proč? Protože jej napsal a natočil Guillem Morales, autor u nás poměrně neznámého, ale vysoce kvalitního hororu El habitante incierto, který bych v mžiku zařadil mezi pětici nejlepších hororů tohoto tisíciletí. Ve svém debutu dokázal mistrně namíchat typickou španělskou atmosféru a neotřelý nápad, to když hlavní hrdina snímku z bůhvíjakého důvodu šmíroval sousedku na vozíčku a schovával se v jejím vlastním domě. (22.06.2020)

OMG, další hororová špička ze Španělských rukou. Podle mého vkusu začínají být Španělé hororový bozi a tento snímek je důkaz. Ojos de Julia je horor, který se vymyká všem hororům, které jsem doposud viděl. Belén Rueda naprosto famózní herecký výkon, která mě svým pohledem a strachem, který se jí vyskytoval v očích, naprosto přesvědčila. Celé toto začíná pomalejším tempem, ale postupně se rozvíjí, až do úplného extáze. 112minut uteče rychle, poněvadž druhá polovina je jasný důkaz filmového umění a režisér Guillem Morales se ukázal jako kvalitní režisér, který umí točit skvělé horory (škoda, že jich má na svědomí tak málo). Na atmosféru si nemohu také ztěžovat, protože temný podtext je znám už od začátku. Slepota je strašná věc a tady mi při scénách, kdy se kamera zaměří na slepé, běhal mráz po zádech. Jejich temné oči z kterých je člověku do breku jsou hrůzostrašné. Nápad s psychopatickým vrahem, který ujíždí na slepých ženských, protože si přijde jako stín, kterého nikdo nevidí je naprosto fantastický. To dokonale vystihuje scéna po vraždě staršího muže. Do toho mě velmi bavilo zkrývání vraha, až do samého závěru a i když člověku je jasné, kdo to je, tak obličej přesto nevidí a klade si jen spoustu nesmyslných otázek. Teď už k závěru, který byl naprosto famózní. Nápad s foťákem byl skvělý a viděl jsem ho už v pár hororech, ale tady? Nemám co bych dodal, režisér závěrečnou scénu vytvořil skvěle a já nemám slov (,,to se musí prostě vidět"). Jak vidíte, jen chválím, takže jiné hodnocení než plný počet dát nemohu..10/10 = 100% (19.05.2011)

"Úchyle v temnotě... Prozřu a čapnu tě!" Darovaným očím na zuby nekoukej. Ostatně, zřejmě pocházejí od milujícího oběšence. Přehlížejme i očividné díry v logice scénáře. Např. dablslepou mutr, která nám, po synáčkově odborné, láskyplné práci s jehlou, najednou z příběhu zmizela jak vygumovaný text. I to, že pro orientaci ve scénáři, napsaném zřejmě Braillovým písmem, by bylo nutné zhlédnout film znovu a tentokrát si na všechny postavy důkladně posvítit. Např. na souseda chlíváka a jeho dceru, podezřele informovanou. Fakt netuším, odkud věděla o bodání do očí, to jako panu Neviditelnému při tom svítila? A její fotr? Celou dobu ťunťa, který neumí do pěti dioptrií napočítat, pak ho zničehonic chytne ošmatlávací rapl a ... ? A dál nic. Stejně jako dablslepá mutr si odpíchnul odchod z natáčení a už se nevrátil. Njn, třeba šlo jen o jakože artový záměr, ty ze scénáře postupně mizející postavy. V temnotách, kam ani světlomety dabldekru nedosáhnou :-). Ale nešť. I tak poslepu otvírám hodnoticí šuplík a nahmatávám... čtyři hvězdy! (23.04.2022)