Los ojos de Julia

Kam ti Španělé na to chodí? To je jedna pecka vedle druhé. Vždy ten samý vzorec - skvělý nápad, kvalitní filmařina, OBSAZENÍ a herecké výkony. Výsledkem jsou filmy, které plně atmosféry napínají jako struny (Mientras duermes, La Cara oculta, Los Cronocrímenes, El Orfanato). Zkoušeli jste si někdy byť jen představit, že jste přišli o zrak? Že nic nevidíte a máte pocit, že někdo cizí je ve vašem domě a tiše vás sleduje? Ne? Vyzkoušejte Juliiny oči! ;) (14.10.2012)

Kvalitné španielske pohladenie hororovej duše nikdy nie je na zahodenie, hlavne po tých záplavách lacných amerických sračiek. Belén Rueda je nehorázne rajcovná a táto úloha (naviac dvojúloha) jej bola určite písaná priamo na telo. Do takýchto atmosferických hororov sa skrátka hodí tak ako Geraldine Chaplin (The Orphanage) a Barbara Hershey (Insidious). Dúfam že v podobnom výbere bude len pokračovať a stane sa z nej talizman žánru podobne ako Dee Wallace. (05.06.2011)

Tentokrát jaksi jednotlivé části předstihují celek. Španělé jako obvykle vybudují ponurou atmosféru, přihodí některé k dokonalosti vyprecizované okamžiky, herecky je to prvotřídní (i když Belén Rueda by si měla dát pozor, aby jí tyhle role nezůstaly), ale celé dohromady to na mě nějak nefungovalo. Když se mě asi uprostřed filmu manželka ptala, proč že ten a ten dělá tohle, odpověděl jsem "protože to má ve scénáři." Děj je překombinovaný víc než je zdrávo, na scéně se objevují a mizí postavy čistě scénáristovou svévolí (Lía v Ivanově domě) a jejich motivace k činům je často prapodivná (slepá sousedka). Ve výsledku jsem tomu prostě nevěřil jako reálné situaci. Každopádně je to dobře natočený film, který by se měl u nás v kinech objevit spíš než nějaké Řetězové zprávy. Po úspěchu Sirotčince jeho totální přehlédnutí našimi distributory nechápu. (21.05.2011)

Spoilery! Když divák ve zdraví přečká dobrých 40 úvodních minut rodinných melodramat a všelijakých píčovin, tak se za odměnu dočká docela slušného atmosférického thrilleru. Věčná škoda snadno prokouknutelného zvratu s opatrovatelem, a to úplně kompletního, kdy bylo ihned jasné, kdo to je, na první pohled byl zřejmý motiv i s tím spojené záměrné poškozování zraku obětí. Jako bych to už někde viděl. Dokonce jsem prokoukl i to, že sousedka Julie je jeho matkou. Znovu tedy musím dát na obdiv svoji filmovou a seriálovou genialitu. Právem jsem všemi s dobrým vkusem označován za nejlepšího uživatele této databáze.  Mám už holt pár tisíc filmů nakoukaných, takže je to bohužel velmi častý jev, který mi kazí zážitky z filmů. Přiznám se, že jsem asi jeden z mála uživatelů, který si nepohonil ani nad filmem a ani nad hlavní MILFkou. I přes nebývale nudný úvod a vcelku prokouknutelný vývoj, to mělo něco do sebe a vyloženě jsem netrpěl. [65 %] (11.07.2022)

Zemři do tmy. Zrcadlení stylu profesora Finchera ve stalking thrilleru z Pyrenejského poloostrova - natočeného zrovna v období monzunových dešťů, zatmění slunce, výpadků proudu a vydatné bouřkové oblačnosti, co byla naposledy za časů Isabely Kastilské. Nepopírám, že paní Ruedu bych milerád přivedl k… druhému konci přechodu pro chodce, nicméně z dovedně nabízené atmosféry mysteriózna vyprchalo odhalením identity pachatele veškeré kouzlo a samý konec vplul i kvůli svému konstruktu do tuctových vod thrillerů se zakomplexovanými pošuky. Ač některé činy a detaily dávaly smysl jako duet Bocelliho a Karla Hály "Vidím vítr, co s vlasy si mi pohrává", ten šílený pocit postupného zabedňování okna do duše dřevěnými trámy byl Moralesem navozen perfektně.. (29.10.2012)