Aida
Režie:
Clemente FracassiScénář:
Clemente FracassiKamera:
Piero PortalupiHudba:
Giuseppe VerdiObsahy(2)
Začínající Sophie Lorenová v titulní roli filmové adaptace Verdiho nejslavnější opery o zakázané lásce etiopské princezny. Italské drama v nově zrestaurované verzi. Láska a válka v nesmrtelném příběhu ze starověkého Egypta. Palácem faraonů se šíří zpráva o blížící se válce se sousední Etiopií a nutností nového tažení. Zatímco mladý Ramades netrpělivě vyhlíží, zda bude jmenován vojevůdcem, otrokyně Aida se souží výčitkami. Dobře ví, že vítězství Ramadova vojska je jediný způsob, jak ji její milý může vysvobodit z poroby a učinit z ní svou ženu. Jenže v paláci nikdo netuší, že prostá otrokyně je ve skutečnosti etiopská princezna – a že její láska k mladému vojevůdci může být vykoupena jen utrpením jejího lidu. Zároveň není sama, komu Ramades učaroval. Faraonova dcera Amneris se však odmítá smířit s myšlenkou, že její sokyní má být pouhá služebná a spřádá zhoubný plán. Z trojice milenců je pak každý postaven před volbu mezi láskou a věrností ke své vlasti... Příběh Verdiho vrcholného díla je obecně známý i mezi lidmi, kteří operní dům nikdy nenavštívili, stejně jako povědomé tóny Triumfálního pochodu. Režisér Clemente Fracassi se však v 50. letech rozhodl slavnou operu zprostředkovat všem a v plných barvách na filmovém plátně. Zvolil věrnou adaptaci, která se od operního představení odlišuje jen málo. Největší změnou oproti originálu je herecké obsazení bez vyhlášených sólistů – ústřední role Aidy se zhostila tehdy osmnáctiletá Sophia Lorenová a jako Amneris se představila kanadská herečka Lois Maxwellová. Pro dosažení co největší iluze zpěvu hráli herci souběžně s předem nahranými áriemi. Hlasem Aidy tak ve skutečnosti byla Renata Tebaldiová, u Amneris zas Ebe Stignaniová a Ramadovi propůjčil svůj hlas Giuseppe Campora. Česká televize uvádí italský snímek v nově zrestaurované verzi z roku 2019. (Česká televize)
(více)Recenze (15)
Clemente Fracassi natočil jen čtyři snímky a všechny v padesátých letech. Nejsem vyznavačem opery. Mám hlavně problém s tím, že zpěvákům vždy houby rozumím. Aida je zvláštní dílo. Je to filmová opera, kterou ale nezpívají herci. Ti si tak musí vystačit pouze s projevem mimickým a gesty, slova tentokrát nemohou použít. Celkem to zvládají, ač někteří mi připadají trochu škrobení, ale nutno dodat, že asi těžko mohou pobíhat a poskakovat, když mají jako zpívat. Hodně zajímavé jsou i kulisy. Zatímco u kostýmů, dekorací a vnitřních kulis je snaha o výpravnost v každém detailu, exteriéry jsou zobrazeny na dnešní dobu dost úsměvně, ale pohybujeme se v roce 53. Hlavně Nil se západem slunce v zádech je doslova strašný. Celý příběh není až tak originální, jen je zasazen do moc často nepoužívaného, v opeře už vůbec ne, starého Egypta. Ostatně během hodinky a půl se vyřeší všechny zápletky a je hotovo. Milovníci opery a Aidy zvlášť si asi přijdou na své určitě. Já osobně dávám objektivně viděno čtyři hvězdy. ()
Aida je pro mne obrovské zklamání. Kromě toho, že se na ní velice moc podepsal zub času, tak zfilmovaná opereta, to opravdu není nic pro mne. Navíc podmínky ve kterých se natáčela, byly doslova tristní. Filmové interiéry jsou příšerné, barvy otřesné a Egypťané a Etiopci nevypadají vůbec ve filmu jako Afričané. Jen Sophii Loren malinko obarvili na hnědo, ale to je tak vše. A tak opravdu z tohoto filmu je jen zajímavá samotná Loren, kterou tu můžeme vidět na jejím samotném začátku filmové kariéry. Mimo jiné, zde ani herecky natož ani svým půvabem ještě nedosahuje svých nejlepších let, které přišly od konce 60. let a táhly se celé další desetiletí. [42. hodnocení, 4. komentář, 71%] ()
Giuseppe Verdi napísal svoju úspešnú operu - balla ( talianska opera 19. storočia ) Aida na objednávku pre káhirské operné divadlo pri príležitosti otvorenia Suezského prieplavu. Teraz sa divák dostal aj k monumentálnej filmovej verzii v reštaurovanej podobe z roku 2019. Film oplýva sýtymi farbami a bohatými kulisami. Okrem operných fajnšmekrov ocenia film aj bežní diváci, lebo okrem spevu disponuje aj občasným nevtieraným komentárom. Filmu pomáha aj účasť mladučkej začínajúcej Sophie Loren, ktorú naspievala Renata Tebaldio. ()
Utrpenie. A to nielen po hudobnej stránke pre ľudí, pre ktorých pri hrdelnom opernom (t.j. neprirodzenom) speve vstávajú vlasy dupkom hore. Ale aj po stránke dialógov ("Si moja sokyňa"..."Ja som ale mocnejšia"...), ktoré sú dookola o tom istom, a veľmi statického deja. Sprevádzajúci opisný komentár je iba prítomný občas. Mladučká iba 19-ročná Sofia je síce rozkošná, ale spravili na nej kiks, keď jej hlava je zafarbená do hneda (ako Etiópčanka) viac ako zvyšné telo. Zato ostatní Etióčania sú zmesou rôznych farieb, väčšinou černosi. Ďalšie kiksy sú v speve, kde napríklad mladý hrdina spieva hlasom odhadom tak 50-ročný operný spevák. Očakával som kompromis medzi divadelnou operou a klasickým filmom, akúsi popularizáciu opery pre tých, ktorí o ňu vo všeobecnosti nezavadia. Výsledok však pripomína divadelnú inscenáciu so statickými štúdiovými lokáciami a prehrávajúcimi hercami. Určené fakt iba pre nekritických operafilov. ()
Toto filmové zpracování beru jako zkrácenou verzi vlastní opery. Mnohde chybí celé hudební pasáže, které nelze chápat jako VI-DE, ale pravděpodobně bylo třeba děj urychlit. No, co se dá dělat. Dnešním pohledem působí film dost křečovitě - barva, studiové exteriéry, atd. Snad by se hodilo připomenout, že touto operou se neotvíral Suezský průplav, neb v té době Aida nebyla ještě zkomponována, byť ji Verdi pro tento účel komponoval. Při slavnostním otevření Suez. průplavu byla uvedena opera Rigoletto. ()
Reklama