Recenze (4)
krátký film se zajímavým výtvarným stylem a příjemnou hudbou. ()
V tomto umeleckom a silne surrealistickom krátkometrážnom filme uvidíte hodnotu umenia. Mám rád ak čas vo filme plynie nelineárne, ak nám zamotáva hlavu a stáva sa relevantným. Verím, že by každý divák individuálne mohol zhodnotiť tento krátky film inak a videl v ňom niečo nové. Práve preto ma tento snímok tak oslovil, keďže nás samotný surrealizmus nabáda k oslobodeniu mysle. Na poslednej ceste pred smrťou principál vidí cirkus, ktorý vystupuje bez divákov. Vo filme veľa hovoreného slova neodznie skôr ide o obrazotvornosť. Divák si môže všimnúť samotný uhol kamery a to, že principál sa pozerá na cirkus z výšky, rovnako aj efekty sú vo filme dôležité, keďže členovia cirkusu predvádzajú svoje kúsky vracaním sa v čase. Hudba vo filme je obstojná a dodáva mu veľkú energiu. Ak máte voľných 23 minút, niet čo rozmýšľať. Dokážem si dokonale predstaviť posledné stotiny pred smrťou s takýmto predstavením, keby som svoj život zasvätil cirkusu. Týmto ostáva Zabudnutý cirkus naozaj zabudnutým v čase, v ktorom sa vyskytol a ďalej vystupuje smutne bez divákov 85% ()
Manéžní umělci co vystupují jen sami pro sebe, ale vy se na jejich představení můžete podívat, takže nejen pro sebe. Nejsou to ledajací umělci, ale borci co umí používat invertní čas, předvedou vám díky tomu akrobatické kusy, které jste ještě v jiném cirkuse neviděli. Umí totiž přirozeně přecházet z normálního do invertního času. Divím se že za celou historii filmaři více nevyužívali možnost, kterou jim filmové médium nabízí, pustit natočený materiál pozpátku a kreativně pracovat se zvláštními pocity, které to vyvolává. Z hlavy si vzpomenu jen na dva filmy, Nolanův TENET a Lipského HAPPY END. Nolan využívá fyzikálních teorií a ohýbá si je podle potřeby scénáře a jako kouzelník si hraje s divákem, když pustí inverzní a normální čas zároveň. Lipský využívá komediálního potenciálu puštění filmu pozpátku. A The forgotten circus využívá nepříjemného pocitu, tajemného až děsivého napětí z pohybu a řeči puštěných pozpátku, mozek se vzpírá, tohle by přece nemělo být možné, ale ono se to skutečně děje. Pohrávám si s myšlenkou, že v Nolanově světě filmu TENET existuje skupina cirkusových umělců, kteří se zmocnili technologie obracení času a nepoužili ji jako ti zločinci k obohacování, ale nacvičili si toto surrealistické akrobatické vystoupení. Ještě zmíním,že to má pěknou hudbu, která naštěstí nebyla puštěna pozpátku. ()