Abraham Lincoln: Lovec upírů

Neskutečná krávovina!!! Bekmambetov často sklouzává k vizuálně nevábnému kýči, ale u takového filmu to je prostě jedno. Já se potřeboval odreagovat a nepřemýšlet při tom - a toho se mi i dostalo, protože ve filmu pořád někdo skáče, seká, cení zuby apod. A když náhodou mluví, tak to stačí nevnímat. :D (17.02.2014)

Aha, takže válku Severu proti Jihu vyhrála stříbrná vidlička... Tedy až takovou katastrofu jsem nečekal. Nápad sám o sobě není špatný, jenže to by se ho museli chopit buď Britové, anebo Češi na přelomu 60. a 70.let minulého století. Jako crazy komedie by to mohlo být dobré, jako vážně se tvářící akční bubákovina je to propadák. Děsivý vizuál, otřesné laciné efekty, mizerné herecké výkony (ale budiž, v daném žánru bych je odpustil) a kolísavé tempo mě nutí dát odpad. Nakonec jednu * za snahu, občasný, i když asi nechtěný, vtípek a stříkající digitální gejzíry krve (byť opravdová by byla lepší). Hnus! (04.01.2013)

,,UPÍŘI BYLI V NOVÉM SVĚTĚ PO STALETÍ. VRAŽDILI DOMORODÉ KMENY A PRVNÍ OSADNÍKY. ZANECHÁVAJÍ ZA SEBOU SMRT. SPADÁ TO NA NÁS, ABRAHAME. NA LOVCE. DRŽET ROVNOVÁHU, POSTARAT SE O TO, CO ZŮSTÁVÁ LIDSTVU....“ /// Manžel, právník, prezident a člověk, který bojoval proti temnotě. Narodil se …. (a kurva, teď si nejsu jistej, jestli ste připravení na pořádnej životopis…). Život 16týho prezidenta USA je podanej zábavnou formou a tak bude mít Steven (se svojí nudou) asi smolíka. Pravda, zpočátku jsem nechápal, proč tady mrskáte 2*. Jasně, ta neuvěřitelná ,,opravdová“ síla je fakt síla, a nechce se mi věřit, že by někdo dokázal setnout strom jednou ranou…., ale naštěstí to vyrovná fakt, že upíři existujou a Lincoln taky žil, páč já bych nemohl čumět na film plnej nesmyslnejch věcí. Frajer vrhnoucí koněm se nevidí každej den, ale postupně toho začínám mít tak nějak dost, i když většinou na těhle ujetinách ujíždím. Patetický kecy – no bóže. Barevný filtry, že Korejci šáhnou do trenek – super! Příběh? A kurva. Tady někomu během psaní kurevsky hráblo a ještě tím nakazil Timura (a jeho partu). Chlape, já miluju tvůj smysl pro akci, to fantastický vidění akčního světa, ale to co ve Wanted dávalo smysl, tady prostě nefunguje (tady bych si dovolil upozornit na ,,umírněnost“ Priesta). Film o chlápkovi co stvořil národ plnej svobodnejch lidí, tak udělal vrásky nejen fandům akce, ale zřejmě i Václavovi (neklesej na mysli kamaráde, trochu tu biografii pooprav, přidej zombíky a oslov Trošku…). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu, kterou v roce 2010 napsal Seth Grahame-Smith číst nebudu. 2.) Miluju, když chlápek chlápkem rozmlátí budovu. 3.) Páč Letec, F.L.Věk a Babička jsou nudný sračky. 4.) Thx za titule ,,-OverLord-“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ ne (15.10.2012)

V případě filmu Abraham Lincoln: Lovec upírů nelze než pojednat o filmových žánrech. Ty se dají dělit do dvou skupin. První zahrnuje postavy, lokace či kulisy, čili takový sémantický žánrový slovník společných znaků, která žánr utvářejí, jako třeba vesmírné lodě ve sci-fi nebo kovbojové ve westernu. Druhá skupina zahrnuje oproti tomu spíše emoce, které žánr navozuje, od veselosti přes sklíčenost až po strach. Sémantický přístup zdůrazňuje prostě stavební bloky žánru, zatímco emoční přístup dává přednost strukturám, do nichž jsou tyto bloky poskládané. Po většinu kinematografie bylo vše v nejlepším pořádku. Žánrový slovník totiž odpovídal dané emoci, jinak řečeno tragédie byly tragické a komedie komické. Pak kdosi objevil, že slovník dané emoci vlastně vůbec odpovídat nemusí a že se na tom dá dokonce postavit velký film jako Mash (válka a humor) nebo 2001 (sci-fi a vážnost). Udělat z komedie něco velmi tragického, jak to provedl Chaplin, nebo naopak dodat vážnost brakovým dobrodružným žánrům, kupř. Tenkrát na Západě, je skutečně jednou z cest k velkému filmu. Možná je to dokonce jediná cesta a jiná ani neexistuje. Zádrhel spočívá v tom, že dnešní doba, která doslova nahrává všelijakých žánrovým křížencům, mashupům a crossoverům, jde ještě dále a míchá mezi sebou i různé emoce a různé slovníky. U emocí to je v pořádku. Není problém smíchat třeba tragédii s komedií, na čemž stojí trademark mnohých českých filmů, nebo dokonce extrémní tragédii (horor) s extrémní komedií (výsměch), jak se to přihodilo v Chatě v lesích. Problém nastane, míchají-li se různé žánrové slovníky, příkladem budiž western a sci-fi v Kovbojích a vetřelcích, nebo seriozní historické drama s upírským béčkem v tomto případě. Zvlášť když se míchají 1:1, a nikoliv alespoň v nějakém proporčně vhodném poměru v duchu zlatého řezu, kde by jeden ze slovníků převážil na úkor druhého. Není pak divu, že v takových filmech hlubiny nevkusu a bezradnosti slaví své sváteční okamžiky a že ducha spíš urážejí, než osvěžují. (30.10.2012)

Z tohohle filmu mi v paměti uvízly dvě věci: 1) přemrštěná akční sekvence se splašeným stádem koní, která byla jistým způsobem "cool" a zábavná; 2) neskutečně přemrštěná závěrečná akční sekvence ve (na) vlaku, která už byla jen hrozně debilní a neskutečně nudná...a zbytek filmu nic než nevýrazná nuda. (13.10.2012)