Nevědomí

Hodně tajemných příslibů, ale (hlavně kvůli blbým trailerům) málo překvapení, hodně otázek, ale málo odpovědí (tedy málo odpovědí, které nepůsobí jako narychlo vycucané z prstu)... Všechno naštěstí působivě zpracováno, na design všech těch strojů, budov a zbraní je radost pohledět, Tom Cruise je sympatický, hudba příjemně meditativní, ačkoliv ničím zapamatovatelná. Tři a půl hvězdičky, Elysium, které si po většinu stopáže na nic nehrálo, se mi líbilo víc. (11.10.2014)

Nic moc teda. Čekal jsem od toho daleko víc. Efekty celkově jsou jakž takž dobrý, ale napětí a pořádná akce postupně míří na bod mrazu. Občas mi to připadalo, že se scénarista snad inspiroval nějakou, jakoby nepovedenou předlohou filmu I, Robot z roku 2004. Konec filmu pak byl prakticky dost zoufalý, nudný a málo pochopitelný. Cruise mohl klidně ulovit novou sondu. Ale to konec konců, ať každý zhodnotí sám. U mě čistý béčko s tím, že třetí hvězdu dávám za precizní efekty helikoptérostíhačky a sem tam nějakou tu solidní střílečku. (16.04.2013)

Je pro film důležitější odvyprávění příběhu nebo vizualizace příběhu? Důležité je bezesporu oboje a objektivní odpověď neexistuje, přesto se v současné laické diskuzi filmových fanoušků častěji akcentuje představa, že výjimečně odvyprávěný děj = promyšlené umění, perfektní vizuál = pouhopouhá drahá komerce. Ono to tak často je, ale zevšeobecňovat takovouto poučku absolutně nelze. Oblivion je filmem s výjimečně povedeným vizuálem. Čímž nepopisuji, že "vypadá draze", nýbrž hodnotím estetiku jednotlivých obrazů či scén. Bazénová scéna Oblivionu bude jedním z highlighů roku. Do jisté míry je Oblivion podobný případ jako Prometheus - v jednotlivostech příběhu se ten, koho to "baví", může přízemně nimrat do aleluja, ale prameny celkového estetického zážitku leží jinde, prameny zážitku intelektuální zrovna tak. Oblivion je chytrým sci-fi (ve skutečnosti tu takhle čisté scifi dlouho nebylo, clarkovci musí mít radost!), které ve svém vyšším plánu obsahuje i dostatek podnětů k zamyšlení - dobrá to stránka všech opravdových sci-fi, zdravím Star Wars ... :-D PS: Chci, aby Kosinski natočil Setkání s Rámou !!! (21.04.2013)

Audiovizuálny námrd aký sa v hollywoodskej produkcii objaví raz za pár rokov. Mimoriadne nedocenený film, ktorý nie je vôbec tak hlúpy ako sa tu zase raz snaží naznačiť naša elita. Samozrejme, že sme všetky zložky už niekde videli a v jednotlivostiach môžme vymenovať kde, ide tu ale o to ako chutí výsledný koktail, no a mne teda Kosinskeho výtvarné a dizajnové cítenie a bez preháňania geniálny OST dua Gonzalez (M83) + Trapanese a v princípe tragický (!) horkosladký záver sadli ako málo čo za poslednú dobu. 10/10 Fuck you, Sally, best electronic music is french. (28.09.2017)

Kosinski je pořád o mnoho lepší designér než vypravěč, ale celkem mě potěšilo, že akční scény mají na rozdíl od Trona masivní energii. Co pořád vypadá mizerně, jsou dialogy, hlavně ty klíčové, nastříhané nudně v sekvencích záběr / protizáběr. Je na tom cítit, že napřed byl komiks. Kosinski si postavy někam sošně zarámuje a pak je nechá odříkávat text, kterému k ikoničnosti a údernosti bohužel chybí bubliny. Podobně jako všechny objekty v Nevědomí i herci slouží spíše estetickému účelu. And you know what? I don't give a fuck. Měřítko je epické, čistý, lesklý, klinický a prosvětlený vizuál dechberoucí v každém detailu, hypnotické zvukové vlny M83 tomu dávají až nemístnou hloubku... první zhruba půl hodinu pokládám za strhující audiovizuální trip, který od současné sci-fi čekám (a obvykle nedostávám). Jakmile dojde na nevyhnutelné a rozjede se příběh, utopí se Nevědomí v odkoukaných zvratech a nedotažených nápadech (zaplatí někdo tantiémy Duncanu Jonesovi?)... jenže, marná sláva, akce odsýpají, obraz překypuje pompou, jakou už jsem dlouho neviděl (zapomeňte na dýchavičné pokusy Prométhea) a těch pár nápadně nepodařených pokusů "dělat napínavý příběh" zaveze buldozer ultimátního provedení. Konečně chápu, co diváci někteří měli na Tronovi - i Nevědomí je brilantně navržený "sci-fi muzikál" (kolega Stuchlý si připisuje kredit za tenhle zcela padnoucí termín), tentokrát s hudbou, která mě vtáhla a občas mi ve spolupráci s obrazem dala ochutnat nefalšované euforie z velkého plátna. Je sice vidět, že to mělo / chtělo být víc, než jen úchvatná podívaná, že někdo chtěl posunout nadějný indie trend inteligentní sci-fi do blockbusterového formátu a pokopal to "fanzinovým" vypravěčstvím... ale někdy i nezdařený záměr může nabídnout dost prostoru k divácké rozkoši. Já a Nevědomí jsme efektivní tým. [75%] (15.04.2013)