New York’ta Beş Minare

Turecká kritika je na Kırmızıgüla vysazená, ale já mám jeho první dva filmy rád. Nejsou dokonalé, avšak mají vysokou řemeslnou úroveň a hlavně svojský šarm. To New York’ta Beş Minare je průser nstěží představitelných rozměrů a nikdy bych nečekal, že se nadějně vypadající mladý režisér může z ničeho nic kvalitativně propadnout o tolik příček. ________________ Zcela nefunkční vyprávění, kdy jsou na sebe bez ladu a skladu lepeny bezvýznamné (v horším případě rovnou nesmyslné) scény, postupně odhaluje scénář jako vypadnutý z pera žáčka základní školy. Však taky kde jinde, než na základní škole, by se mohla vést debata o islámu, muslimském terorismu a islamofobii VÝHRADNĚ prostřednictvím takových hlubokých výroků jako "Nesmíme se všemi muslimy zacházet jako s teroristy" nebo "Zdá se, že vám [Američanům] jde o to zabrat každou zemi, kde se nachází ropa". Jako zdroj výsměchu jistě zapůsobí, zejména na zahraniční diváky, i "zcela nenuceně" znějící proslov "Nevím, jestli o tom víte, ale kvůli přístupovým rozhovorům s Evropskou unií Turecko provedlo mnoho reforem. Například už nemáme trest smrti a všechny druhy mučení jsou zakázané zákonem". ________________Herci jsou minimálně stejně tak hrozní, jako ty perly, co vypouští z úst a o nějakém vtáhnutí diváka do děje nebo o jeho emocionálním napojení na postavy nemůže být řeč. ________________ Dalším nemilým překvapením je kamera, až dosud jedna z nejsilnějších stránek Kırmızıgülových filmů. Hromada záběrů je točená skrze deformující širokoúhlý objektiv, každou chvíli je něco špatně zaostřené nebo rovnou rozmazané a barevné ladění působí ošklivě. Dokonce ani hudba zdaleka nedosahuje laťky nastavené v Beyaz Melek a Güneşi Gördüm...________________Celkově nelze hodnotit New York’ta Beş Minare jinak, než jako 100% fail, který dává vzpomenout na podobně zmršenou, leč alespoň atraktivněji vypadající egyptskou Laylat El-Baby Doll. Kırmızıgül by zasloužil vykrákat za uši, zato před střihačem traileru mi nezbývá než smeknout. (08.04.2011)

Kırmızıgüla mám seřazeného sestupně - o co víc se mi líbil Beyaz Melek o to víc mne tento film zklamal. Nebýt opravdu jen místy zajímavé výtvarné stránky filmu, asi bych jej ani nedokoukala. Strašná lepenice. Rádobyposelství ztracená ve změti chaotických scén a místy i v divné kameře a střihu. Myšlenka humánního islámu, se kterou se i relativně ztotožňuji, až na hranici nechtěné karikatury; zahrané stejně kvalitně jako napsané. Škoda. (27.09.2019)

Tak se nám Zimír vydal do Ňu Jorku zatknout odporného tenoristu! Kdo mohl tušit, že najít někoho v té záplavě mešit bude jako hledat v Polsku katolíka. Ono je vůbec nejlepší hýčkat si na svém území pěknou bandu "mírumilovných a neškodných" islamistů poté, co nějaký břídil netrefí "omylem" heliport a zaparkuje sedmčtyřisedmičku doprostřed Obchodního centra! Co naplat, vypráskat je zpět na Blízký východ by mohlo nasrat nějakého šejkra, který zavře kohoutek a všechny ty pětilitrové Cadillacy, co žerou čtyřicet na sto, ucpou Time square, což by mohlo ohrozit preference toho keňského demokrata, Američana jako poleno, který to tam má "pevně v rukou". A tak má náš milý tenorista nepřebernou spoustu možností, kam roztáhnout modlitební kobereček. Nebyl by to ale Zimír, kdyby jej nakonec nevyčmuchal! Ale co Šejtan nechtěl, tenorista je ve skutečnosti kontraalt, co jen nevinně šíří ono pacifistické a humánní náboženství, plné láskyplných Džihádů a spravedlivých Šárií, mezi roztomilými Arabo- a Afroameričany, kteří hledají správnou cestu! Tento pokus o turecký blockbuster mě akorát tak nasral. Pevně doufám, že se i já jednou u nás dožiju toho, že mě z nejbližšího kostela bude místo pekelných zvonů prudit řev Muezína, nebudu muset celý den čumět na starou, protože bude muset mít přes držku hadr a nějaký přičmoudlý frajer to s výkřikem Alláh Akbar napálí Cesnou do Prioru! (05.10.2011)

Viacmenej suhlasim s tym co napisal Niktorius. Zavazna tema je tu podana tak naivne ako ked ju prebereaju skolaci zo zakladnej skoly. 2* davam za technicky bezchybne a dokonale prehladne natocenu uvodnu akcnu scenu v ktorej sa teroristi likviduju ostosest. Tych par divne zaostrenych a prepalenych zaberov, ktore film obsahuje, v tejto scene nastastie nie su. Herecke vykony tiez nie su zle. Herci svoje postavy zahrali v ramci hlupeho scenara uveritelne a celkom ma bavilo sledovat do akych sialenosti ich nuti scenar. Jednoznacne vedu turecki herci. Z americkych vynikne len Robert Patrick v ulohe zaslepeneho vojaka. Trochu ma prekvapilo, ze mi zapletka bola strasne povedoma (hlavne linia ohladom spojitosti medzi Firatom a Hadjim)a prisahal by som, ze som uz podobny film niekedy davnejsie videl. Vysledkom je film, ktory sice neuspel vo svojom hlavnom zamere, ale vdaka niektorym aspektom ako su akcne sceny, nelutujem, ze som ho videl. A nejake deti mozno aj presvedci o davno jasnej pravde, ze islamista nerovna sa terorista. 4/10. (20.04.2012)

,,LIDSTVO MÁ TŘI PROBLÉMY: DISKRIMINACI, CHUDOBU A NEVĚDOMOST“....... /// Úvodní akce a vyčištění teroristickýho hnízda naznačí, že rejža nebude žádnej filmovej ,,Ajnštajn“. Ale snaha se cení... DADŽDŽAL – arabskej Antikrist, očekávanej falešnej prorok (kterej způsobí světovou pohromu) prej bydlí v za mořem. Hurá za ním! A JESTLI ODJEDE DO TURECKA, UŽ HO NIKDY NEUVIDÍME! Připravte se na – vlastně dva příběhy. Jeden je taková agitka za čistej Islám a druhej zase osobní rodinná záležitost. Všechno to spojuje vyprávění o tom nejlepším člověku, kterýho každej mohl kdy potkat a jehož osud ovlivnila nedorozumění. Celá tahle cesta ke spravedlnosti (plná nespravedlnosti) působí neuceleně, na čemž (bohužel) nic nezmění ani pár zajímavejch momentů, včetně nakouknutím mezi vykladače koránu a významu Slova Božího. Ale pokud nevíte, že všichni muslimové nejsou teroristi, tureckej film je pro vás španělská vesnice, občasná scénáristická demence vám neublíží a dlouho jste neviděli popravu – mrkněte na tyhle vlastence. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Sedím v letadle do USA. Zpátky povezu nějakýho teroristu. 2.) Alláhu Akbar. 3.) Thx za titule ,,benyy20“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (07.09.2011)