Nevinnost

Na prvý pohľad nenápadný film v jadre prináša mnoho tém, ktoré môžu (aj nemusia) divácky osloviť. Príbeh samotný nie je až taký pútavý, to, čo mňa osobne najviac zaujalo bolo pár silných momentov, ktoré mi v mysli vŕtajú ešte doteraz (Láďov výsluch maloletej Olinky, Láďov kamenný ksicht pri monológu exmanželky, scéna "pravdy" blízko jazera... ) Najzaujímavejšia bola pre mňa jednoznačne Láďova postava, ktorú geniálne stvárnil Hynek Čermák. Nestojí síce v centre pozornosti, avšak svojim charakterom a správaním pozornosť púta. Pre mňa určite príjemné prekvapenie. (16.01.2012)

Když jsem na to náhodou narazil v telce, zpočátku mě to moc nebralo, ale někdy od momentu, kdy je Tomáš obviněn, to už upoutalo mou pozornost a bavilo až do konce. Finální zvrat mě šokoval, ale dává to pak celé o to víc smysl, a tím spíš mě to přimělo pocítit respekt ke scénáři, který mi přišel velmi promyšlený - líbí se mi na něm třeba to, v kolika různých významech se zde objevuje titulní motiv nevinnosti (trestněprávní nevina, sexuální nezkušenost/panenství, nevinnost mentálně postižených lidí ve smyslu nezkaženost přetvářkou) nebo i ten finální vtípek, kdy je závěrečný titulek KONEC doprovozen slovem "NEVINNOSTI". Možná z toho námětu šlo dostat ještě trochu víc, ale osobně jsem i tak hodně spokojený a rád, že jsem se k tomu filmu náhodou dostal. Víc podobných českých dramat ze současnosti bych jen uvítal. (04.07.2022)

Slušné psychologické drama, kdy první polovina snímku mi připadala hutnější a lepší než druhá. Velmi se líbila postava detektiva v podání Hynka Čermáka. Netušil jsem, že má tento rozměr hraní. Zdá se mi že, Hřebejk - Jarchovský zkusili zase trochu něco jiného. Avšak co u mne dokonale fungovalo v Kawasakiho růži tak zde už jen částečně. Nevím jak to popsat, všechny postavy typově seděly. Zahráno to bylo také skvěle. I Linhartové jsem věřil každé slovo, čehož důkezam je , že jsem ji v první části snímku nenáviděl. Nikdo nepřehrával, přesto .... Souhlasím s řadou komentujících zde - ten konec nemusel být tak polopatický. Mohl se dát divákovi a jeho myšlenkám větší prostor. Každopádně jsem rád, že autor filmu sklouzl od komedií k dramatickému žánru a drží se tam. Budu se těšit příště. Dávám tři poctivé hvězdy * * * (30.10.2011)

Jako při trhání okvětních lístků kopretiny: „líbilo, nelíbilo, líbilo, nelíbilo…“. Za pozitivní bych měl považovat už jenom skutečnost, že zatímco na jiné české filmy chci sakum pakum zapomenout, na Nevinnost musím den po zhlédnutí stále myslet. Stylistické znečištění v poslední třetině podle mne ospravedlňuje přechod od střízlivého detektivního vyšetřování k subjektivnímu vyprávění. Film opožděně získává svého vypravěče a informace o jeho minulosti nám narychlo zprostředkovává, jak se dá. Prosazení osobního hlediska je prvním podrazem na diváka, jehož sympatie ke zpovídající se osobě jsou následně zamordovány jejím pochybným činem. Šlo o plán, nebo o souhru náhod? Rozporuplnost. První svým tělem nevinného osvobodila, druhá obvinila. Podobné nejsou jenom hříchy, ale i jeho příčiny. Nezájem. Vyprávěcí podiv(uhod)nost Nevinnosti, s níž především souvisí silně ambivalentní pocity v závěru (role viníka a oběti jsou v rozporu s jejich prezentací filmem), je podstatně inspirativnější než plytká společensko-kritická rovina, rušivě nápadná scénáristická kostra a nedůsledná integrace postav do děje (jestli měl retardovaný syn zastupovat onu jedinou nenapadnutelnou nevinnost, proč ke konci zcela mizí ze scény?). Problematický film se spoustou vad. Pozornost si ale zaslouží. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, novoten, Arbiter, InJo, Mulosz, Sandiego, starbrejkr (13.07.2014)

Zásadní tvůrčí duo, které nám v minulosti několikrát dokázalo, že umí, se zde bezmocně plácá v tématu, paradoxně přetékající skvělým drámo potenciálem. Velmi drsný úvod do světa jednoho osamělého kriminalisty, v podání bravurního Hynka Čermáka, který strčil do kapsy všechny ostatní, se začne pomalu proměňovat v neskutečně tuctové rodinné drama, za jehož přehnanou provázanost by se nemusela stydět snad ani koprodukce Turecko - Venezuela. Vše se nakonec dokonale zadrhne a začne se točit pozpátku, proč vlastně neříci, úplně nanovo, i když podstata zůstává stejná. Vše dobré zabíjejí kýčovitě jednoduché monology, které se po delším poslouchání stávaly skoro nesnesitelnými, ještě horší dialogy, přehnaně určující pravidla hry na hodné a zlé, celkově opravdu nedotažený scénář (situace, která se na začátku filmu zdála naprosto nepředstavitelná, se na konci odehraje bez jakékoli reakce těch, kteří si jí nedovedli ani představit, což film prakticky zmrzačilo) a hlavně těžce monotónní projevy všech postav. Vetchý___v podstatě nehovořící, všemi vyhledávaný nad-samec, který vše, co se kolem něj děje, přijímá s naprosto stejným výrazem, bez diskuze za hřích stojící, roztoužená Olinka, které ještě včera stékalo mléko po bradě a dnes je již sama ochotná si z bradičky stírat úplně něco jiného a její těžký poker face, dále pak podivně sjetá Aňa a nakonec groteskně, ve finále ale bohužel trapně laděná postava senilního důchodce v podání Luďka Munzara. Jediné, co mi kromě občasných světlých momentů dělalo opravdu radost, byl velice povedený soundtrack a veškerá hudba ve filmu, která mi o něm řekla daleko víc než samotná tvůrčí dvojice. Od té jsem se dozvěděl něco jiného - na velikosti SAKRA záleží a Anna Linhartová je odsouzena se v některém dalším filmu svléknout. Jan Hřebejk a Petr Jarchovský chtěli, opravdu chtěli vyprávět tento příběh, ale, v mých očích, zřejmě nevěděli jak. (16.03.2015)