Nevinnost

Po Kawasakiho povadlé, estébácké žvanivce, u níž by skapal nudou snad i držitel světového rekordu v čumění do zdi, smetl Jarchovský na hromadu zbytky střelného prachu a Hřebejk po dlouhé době opět vítězně zařehtal! Sice bych to dilema, jestli zaříznout či nezaříznout podloudného, domácího prcala vyřešil po konzultaci s lebkou trochu bezcharakterněji, ta afektovaná, nesympatická, blonďatá pizda měla na můj vkus trochu moc prostoru a utopil bych ji tak v páté minutě a absolutně netuším, proč tam byl ten slintající down, když mezi sponzory zářila jen Planeta opic a žádný Jedličkův ústav, ale i tak se jedná o naprostý majstštyk, který mě jen utvrdil, že preventivním przněním čtrnáctek nic nezkazím, protože si i bez toho budou stejně vymýšlet pičoviny. Tak mi, holki, klydně pyšte dál! (01.05.2013)

Velmi zmatená snaha o nápravu sebe sama. Tohle Hřebejkovi bohužel nevyšlo, hlavně kvůli poslední půlhodině. A platí, že závěr je nejdůležitější část každého snímku - čas na vyložení karet. A tyhle jsou opravdu prázdné. Dobře natočené a plné potenciálu. Tím větší škoda. 2/3 hvězdy, ještě popřemýšlím. (07.01.2011)

S Nevinností je to těžké. Vrství na sebe motivy nevinnosti z hlouposti, zdánlivé, vylhané, nepochopené. Život nás o ní okrádá a my o ni okrádáme ostatní. Samolibí krátkozrací egoisti. Lupiči citů, v kanadách na rozkvetlý louce. Ono se Hřebejkovi povedlo v poměrně obnažené podobě ukázat ubohé aspekty tý slavný lidský romantiky, ale když už básníci přicházejí o iluze, je škoda vnímat roztříštěnost jednotlivých motivů, které smrdí účelovostí bez stravitelné pospolitosti. Velký náběh na poskládání příběhu měla Aňa v úžasnym monologu ke konci. Tím měl film končit, nechat doznít katarzi a v poklidu opustit marginálně podstatnou kostru děje. Variace na boží mlýny, které se odehrály poté, můj zážitek poslaly do kytek a je to sakra škoda. Přibližně tak nefunkčně, jako když měl záběr proti slunci v každé druhé scéně podtrhnout, že je krásné, ale když se díváme přímo do něj, může ublížit a pohled to je nejasný, oslepující, v důsledku jen po pár minutách rozčiloval tím, že nic není vidět a původní myšlenka šla pocitově stranou. (22.10.2011)

Emoce až na dřeň, neskutečná kamera Martin Šíchy, Jarchovský téměř úplně jiný, práce s žánry, psychologie, patologičnost, provázané vztahy a charaktery s návazností, hutná atmosféra a Hřebejkův nejlepší kus. Nesmlouvavý a tvrdý. Zatím cítím, že tohle jsou jen fragmenty, potřebuju se vzpamatovat. Dejte mi čas. (25.01.2011)

Jako při trhání okvětních lístků kopretiny: „líbilo, nelíbilo, líbilo, nelíbilo…“. Za pozitivní bych měl považovat už jenom skutečnost, že zatímco na jiné české filmy chci sakum pakum zapomenout, na Nevinnost musím den po zhlédnutí stále myslet. Stylistické znečištění v poslední třetině podle mne ospravedlňuje přechod od střízlivého detektivního vyšetřování k subjektivnímu vyprávění. Film opožděně získává svého vypravěče a informace o jeho minulosti nám narychlo zprostředkovává, jak se dá. Prosazení osobního hlediska je prvním podrazem na diváka, jehož sympatie ke zpovídající se osobě jsou následně zamordovány jejím pochybným činem. Šlo o plán, nebo o souhru náhod? Rozporuplnost. První svým tělem nevinného osvobodila, druhá obvinila. Podobné nejsou jenom hříchy, ale i jeho příčiny. Nezájem. Vyprávěcí podiv(uhod)nost Nevinnosti, s níž především souvisí silně ambivalentní pocity v závěru (role viníka a oběti jsou v rozporu s jejich prezentací filmem), je podstatně inspirativnější než plytká společensko-kritická rovina, rušivě nápadná scénáristická kostra a nedůsledná integrace postav do děje (jestli měl retardovaný syn zastupovat onu jedinou nenapadnutelnou nevinnost, proč ke konci zcela mizí ze scény?). Problematický film se spoustou vad. Pozornost si ale zaslouží. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, novoten, Arbiter, InJo, Mulosz, Sandiego, starbrejkr (13.07.2014)