Nájemní zabijáci

Sarkastické poznámky verbala sa dajú brať za výstižné, taktiež nechápem to filtrované osadenie akéhosi kinoboxu v pozadí. Príbeh disponuje roztržitými obrazcami roztrasených difi efektov, občas v istých úsekoch sa film tvári na čosi inteligentnejšie ako typické vandammeovské béčko a v následnom šote sa však horkokyslo odhalí. Z jeho výzorovej premeny (ako Van Dammeho osobitne) možno s istotou tvrdiť, že sa hodí na záporáka a v Expendables 2 to neskôr zúžitkoval. Len by to trebalo prísť s lepším scenárom a vedieť navodiť fikčný svet nielen v oblasti 1 exteriérového bytu (teda no, jeho navodenie je tak "reálne", že reál(ň)e reálne a polícia sa zrejme presídlila do krajín tretieho sveta)... (30.11.2016)

Scott Adkins a jeho dětský idol Jean Claude van Damme ve filmu Ernieho Barbarashe. Nebo to lze říct i jinak. Pomstychtivý zabiják s pořádně utaženým akčním obojkem a jeho dětský idol, ataxo- a koniofobický vrhač nožů ve filmu podprůměrného béčkaře s kontakty v Rumunsku. Dneska tohle prostě nemůže fungovat. Divák chce v tomto typu filmu vidět především kvalitní akci: svižné přestřelky a nápadité fighty jeden na jednoho. Tyto dva stěžejní prvky by měly být střídavě navlékány jako korálky na tenkou nit představující ucházející (neurážející) příběh. Mám pocit, že zde nefunguje dobře ani jedno. Hlavně se tu více mluví a mazlí se želvami než koná. Van Damme se pokouší o vážné herectví, ale já ho mám zafixovaného jako mistra Roznožek, na druhou stranu mu asi došlo, že adduktory by mu u podobných fines mohly popraskat, proto bere do rukou víc pistole a nože. Adkins zůstal hodně daleko za svými nejlepšími technikami, připadal mi jako granát, co nechce vybuchnout (asi se po place producíroval Chuck Norris). Má pár osobních soubojů, trvajících v průměru 5,5 vteřiny, nepředvede nic z arzenálu svých náročnějších technik a myslím, že chtěl svému idolu sekundovat v herectví. Vzájemný duel JCVD vs SA vypadá jako půlminuta neškodných tahanic staršího a mladšího bráchy. Kdepak fyzično. Příběh je občas natahovaný zbytečně dlouhými upovídanými scénami, dobré momenty (emoce, nápad) se tu najdou tak tři čtyři. Celkově zklamání, táhne se to jako Hubba Bubba, chybí víc akce, iritují mě ty arabské nebo jaké nápěvy, jednolitý filtr mi nijak nevadil. Dám střed, přesně 50% a když vidím, kdo točí Six Bullets a The Package, předem to odpískávám. Isaacu, prosím Tě, pusť se co nejdřív do tý čtyřky, vždyť i Scott nedávno prohlásil, že by do toho určitě šel, tak na tom začni makat, protože nic jiného mě v současnosti asi nerozdmýchá. (08.08.2011)

Rozhodně bych z toho nedělal trágu. Nájemní zabijáci jsou béčkový thriller, který se snaží být něčím lepším, což ve výsledném dojmu není, ale přesto má spoustu kladných stránek, co mě jako diváka potěšily. Van Damme v roli poměrně nevyzpytatelného profesionálního zabijáka. Scott Adkins v sympatické roli. Atmosféra a celková forma snímku. Syrovost a krev. Souboj Van Damme-Adkins (sice to není nějaké ostré bití na život a na smrt), jejich spojenectví, více či méně překvapivé úmrtí některých postav, celkový děj. Film mě rozhodně nenudil, od samého začátku jsem ho sledoval se zájmem a říkal si "docela solidní film s Van Dammem", takže i přes jeho béčkovost mu dám 4*. (23.11.2012)

Ultrapříšernej filtr na kameře mě málem donutil film hned po několika vteřinách vypnout. Zvlášť, když se přidal příbuznej Kočků jako mafióso Polo, to už na mě bylo trošku moc. Další balkánskej "trhák", říkal jsem si. Mno, filtr jsem jakštakš rozsekal svou televizí, jež má prostě dokonalý funkce obrazu a starýho Kočku jsem pak pustil z hlavy, protože jsem začal řešit logický hovadiny, který na vás tu a tam bafnou, takže po přimhouření obou očiček je to za tři shurikeny. (16.08.2011)

Čekal jsem dlouho, než Van Damme zase něco ukáže a nakonec jsem se i dočkal. Těšil se a doufal, že to bude stát za to. Každopádně Rumunsko a Ukrajina, dvě země, ve kterých se točilo mluvily za vše. I tak jsem filmu věřil. Výsledkem se ale ve skutečnosti stal průměrný thriller, který má do akce hodně daleko, ale znatelná snaha, že Jean-Claude chce točit konečně alespoň průměrné Ačko a ne trapné Béčko, je tu dost znát. Režisér Ernie Barbarash by nebyl špatnou volbou, škoda jenom, že to všecko posral těmi žlutými filtry. Pak to všecko vypadá na jednu stranu hrozně světově, ale na druhou neuvěřitelně stereotypně a po chvíli už z toho i bolí hlava a děsně to otravuje. Ale dobře, nakonec jsem to byl schopný přejít, ale co už jsem schopný přejít nebyl, tak to byla skutečnost, že Jean-Claude do filmu narval svojí dceru a syna. Dcera by se ještě jakžtakž dala, ale ten jeho syn, to je neštěstí. Nejenom, že neumí hrát, ale ještě je takový ucho, že v takových filmech vůbec nemá co dělat. A co jsem koukal, tak by ho nejradši narval do všech svejch filmů a to mě vůbec netěší. No, co se dá dělat. Dalším důležitým faktem je příběh, který není špatný. Sice to není nic originálního, ale alespoň to není blbost. I takováhle věc, Van Dammovi hodně pomohla. No a na závěr akce. Ve skutečnosti tam skoro žádná není. A to je ten důvod, proč dávám jenom tři hvězdy. Já chci Van Damma, chci akci. Má tam Adkinse, který se jí nebojí a taky to tak vypadá. Vždyť se tam hejbal víc jak Van Damme. Ve výsledku je ze strany Jean Clauda snaha vidět, ale pořád je to ještě hodně málo. (30.08.2011)