Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mutum znamená němý. Je to i název ptáka, který zpívá jenom v noci. A také se tak jmenuje odlehlé místo v brazilském vnitrozemí, kde žije osmiletý Thiago se svou rodinou. Jeho nejlepším přítelem je mu bratr Felipe a pak už jen ptáci, kameny, stromy, cokoliv zajímavého se najde v tomto Bohem zapomenutém koutě světa. Dospělí i děti tu spolu žijí velmi blízko a tvrdě. Thiago je vnímavý jako každé dítě a tady se dramata dospělých nemají kam schovat. K boji o přežití na větrných a vyprahlých planinách se přidávají problémy lidských vztahů a nemocí, které tu bez lékaře mají mnohem více šancí. Děti si tady musí najít vlastní cestu jak pochopit svět dospělých i konečnost smrti.
Osobitý, syrový film o složitostech dospělého světa z pohledu desetiletého chlapce, inspirovaný románem "Campo Geral" slavného brazilského spisovatele Joaa Guimaraese Rosy.
Režisérka Sandra Kogutová natočila několik úspěšných dokumentárních filmů, než se nechala inspirovat působivou předlohou spisovatele, který na brazilských náhorních planinách sám prožil dětství. Sama říká, že ji především zaujal způsob, jakým Rosa zachytil a vyjádřil vnímání dětského věku.
Pravdivost a působivost předlohy tak Kogutová přenesla na filmové plátno téměř dokumentárním způsobem. Nejenže se film natáčel přímo na planině v oblasti Minas Gerais, kde dodnes není elektřina, ani upravené cesty, ale i děti, které ve filmu hrají, pocházejí pouze z těchto oblastí. Aby se pak naučily přirozeně představovat samy sebe, strávil spolu celý štáb na místě natáčení již dva měsíce předem. Při samotném natáčení pak kladla důraz na to, aby je kamera nijak nerušila a vysvětlené situace je nechala hrát tak, jak to cítili oni. Podařilo se jí tak vytvořit nejen adaptaci románové předlohy, ale doslova ji vdechnout filmový život. O čemž svědčí dlouhá řada mezinárodních cen, mj. i MFF v Berlíně a v Rotterdamu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (16)

Disk 

všechny recenze uživatele

Práce s dětskými herci je sice vynikající, film samotný se tváří velmi umělecky, ale výsledkem je typický midcult. Subjektivně to trvá asi tři hodiny, kamera a režie velmi nezajímavé. Pokud chcete kvalitní brazilský film s výbornými dětskými herci, tak doporučuji Město bohů. ()

Cyrano 

všechny recenze uživatele

Kdykoli člověk zapne televizi, začnou na něj útočit všemožné hluky, rychlé střihy, promyšlené zápletky, neuvěřitelné pointy, akce střídající akci...Film Mutum je veškeré akce, veškerých hluků a prakticky i zápletek prost, přesto nepostrádá vnitřní rytmus a gradaci. S předlohou Guimaraese Rosy sice moc společného nemá, zato má jednu velmi krásnou (ne)herečku ve vedlejší roli ;-) ()

Reklama

Mulosz 

všechny recenze uživatele

Prvni hodnoceni i komentar k tomuto filmu. Ocenuji pristup autorky popsany v obsahu, ale ac jsem se snazil, nechytlo me to za srdce tak, jak by si asi prala. Kdo si chce udelat nazor sam, ma sanci pristi tyden ve filmovem klubu na CT2. Jinak ale ocenuji zarazeni bloku (da-li se tak 3 snimkum rikat) noveho latinskoamerickeho filmu v televizi, coz ma o to vetsi hodnotu, ze v poslednich letech nad dramaturgii FK spise kroutim hlavou. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Řekněme si to na rovinu, Mutum není celovečerní film, ale hraný dokument. Nemá proto filmové, ale dokumentární kvality - žel je nabízí tak nevtíravým způsobem, že většinu diváků musí k smrti znudit. Což o to, poctivě jsem u ČT2 proseděl celou stopáž, protože je vždy zajímavé vidět, jak se žije na druhém konci světa a jaké se tam točí filmy. Ačkoli se ale považuji za velmi vstřícného diváka, tady to fakt nevyšlo a zoufale jsem se nudil. Snad jediné, co se mi tam líbilo, bylo zachycení fenoménů, které byly i u nás ještě v 19. století zcela běžné: blízký vztah dětí ke zvířatům, smrt dítěte, dětská práce, všudypřítomná špína, chudoba... Jednou za čas neuškodí si připomenout, kam se náš svět posunul, a současně žasnout, že jsou - a budou - na světě místa jako je Mutum, kde se stále žije nesmírně těžko. Dvě hvězdy za autenticitu a dětské herce. ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Obrázek ze života brazilské venkovské chudiny. Pozoruhodná režijní práce s neherci. Místo a lidé jsou zachyceni tak přirozeně, jako by se na místě nehemžili žádní filmaři. Příběh je drsný a tragický, jenže dramaticky náročnější (a klíčové) události běží mimo kameru. To je rub zvolené metody, kdy osoby nehrají, neumějí to a nikdo to po nich nežádá. ()

Galerie (20)

Reklama

Reklama