Případ hodného vedoucího

Zapomenutá televizní detektivka z autoservisu, kde se rozkrádají náhradní díly, až to skončí vraždou. V tom televizním provedení to vypadá fakt reálně, především co se týče herců. Hráli tak špatně anebo naopak tak dobře, že to vypadá jako ze života? Chyběl mi tam jen nějaký cholerik a vše by bylo fajn. [204. hodnocení, 31. komentář, 51%] (12.02.2021)

Detektivka to moc neni. Je to spíš takový drama o jednom týpkovi, kterej se dostal na místo vedoucího v autoservisu, a chtěl bejt na všechny hodnej, aby zaměstnanci rádi chodili do práce, ale moc se mu to nevyplatilo, protože ty zaměstnanci s nim pěkně vyjebávali. Jako příběh je to celkem dobrej a pro mě i zajímavej, protože jsem se taky několik let pohyboval v prostředí autoservisu. Jenže často film působí dost nevěrohodně. Kdyby mě někdo dostal do kriminálu, tak po návratu se asi nebudu na takovýho člověka usmívat a pomalu ho zvát na pivo. Nebo když mi právě umře kamarád, tak asi taky nebudu úplně v pohodě. Je to prostě takovej lacinej televizní film s určitejma nedostatkama a sotva průměrnejma hercema. (09.12.2014)

Mám tyhle brněnské inscenace rád, zvlášť černobílé. Když je to krimi, nikdy netuším, jak to nakonec dopadne. Tady teda je to víc brněnské drama než krimi. A pí Veškrnová vypadala zde skvěle, hlavně jako závodnice v Trabantu. Pan Donutil zamlada coby chuligán. Titulková hudba lepší než v Profesionálech. (10.04.2015)

Poněkud toporné herecké výkony, to je to, co od začátku lehce bije do očí, ale scénář není vysloveně špatný a nenudí, porce socialistické morálky je taky ještě snesitelná. Jedná se o to, že soudruzi udělají šéfem autoservisu mladého svazáka, který to ale nežere moc rudě, spíš chce, aby se nám mladým, holkám a klukům, na pracovišti líbilo, a zapomenou ho poučit, že úkolem šéfa takového národního podniku není dohlížení na to, aby jeho kamarádi zaměstnanci sem tam aspoň předstírali nějakou pracovní činnost, nýbrž na prvním místě efektivní management rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Samozřejmě taková naivita musí skončit průserem. Mám rád "krimi", kde se paralelně řeší ještě nějaké soukromé problémy (třeba láska, nebo přátelství), to si pak každá z mých rozpolcených osobností přijde na své. Mám na mysli filmy jako Miami Vice nebo Heat, no a jestli vám tohle srovnání se čtyřicet let starou černobílou inscenací brněnského televizního studia přijde malinko k smíchu, tak jsem tomu rád. (21.02.2012)

Hvězdy brněnských divadel konce sedmdesátých let minulého století defilují před kamerou v detektivce, která vlastně není detektivkou, v dramatu, které není pořádně ani dramatem, zkrátka, kdo má rád tehdejší hereckou generaci z Brna, může se na některé zástupce podívat. Jiný důvod ke zhlédnutí jsem neobjevila. (10.08.2019)