Prci, prci, prcičky: Školní sraz

Chválit je dobré, ale přechvalovat není na místě.. Přesto čtyři hvězdy nechám. Může za to z velké míry nostalgie a i třeba fakt, jak moc se nepovedla další láska mého dospívání (pokračování Cravenova Vřískotu). Nostalgie nicméně neznamená nuda. Čtyřka umně prodává sama sebe. Úroveň humoru pokračuje tam, kde skončila (na můj vkus už slabší) trojka, dvojice režisérů z pochopitelných důvodů ignoruje parazity, které se na trilogii chtěli jenom napakovat (nabídli navíc jen Jimova otce a několik silikonových děvek). Těmhle třicátníkům už vyjma Stiflera dávno nejde o zasunutí, pohled na ňadra nějaké osmnáctky ale neurazí nikoho z přítomných. Nikdo ani příliš nebude protestovat při trapasech, které se hrdinům opakovaně dějí. Stará parta tak má už sice trochu jiné priority, ale pořád jim to šlape. Stifler je kancelářský podržtaška, Oz je sportovní televizní hvězda, Jim si užívá rodinného života, Kevin zrovna tak (jen s trochu podpantoflákovským nádechem) a Finch (hlas má jak Clive Owen) je světoběžník a rozumbrada par excellence. Vzpomínají na konkrétní situace, nejlepší gagy vypadávají z toho, co známe a z toho, jaké vztahy, křivdy a neduhy mezi hrdiny roky panují. Je ale nutno podotknout, že vládne hlavně Stifler. Seann William Scott moc dobře ví, že „lepší“ roli mít už nikdy nebude a jeho kreace a hlášky jsou trefou do černého. Přesto film na některých místech zbytečně ubírá na tempu (krátit se mělo určitě), něco už je moc na sílu a hlavně snaha nacpat a dohrát všechny dějové linky a i krátkými camei na nikoho nezapomenout, je už trochu navíc. Přesto tvůrci nejsou žádní fachmani, co si přečtou zadání a jdou rýsovat přesně podle předchozích třech úspěšných dílech.. což je docela pozitivní šok!! (19.07.2012)

Jim(ův táta) se Stiflerem znovu ve víru patálií a eskapád, po nichž nezůstane jediný úd suchý. Ostatní jsou spíše do nostalgického počtu. Vtipné docela dosti a podařilo se odhadnout i vhodnou míru sympatické nostalgie (v zásadě se to veze na stejné vlně jako čtvrtý Vřískot). Škoda, že se nepodařilo stejně vhodně i určit stopáž, protože to má o dobře dvacet minut více než by bylo záhodno. (05.04.2012)

Nakonec i sám velký Stifmaister si vyslechl: „Už nikdy to nebude jako dřív.“ Já děkuji režisérům, že nechali hrdiny Prciček důstojně zestárnout a vstoupit do středního věku. Dnešním třicátníkům nabídli velmi autentický pohled na jejich vlastní životy a generaci teenagerů, kteří se možná vzhlédli v prvním díle, ukázali, jací z nich budou za pár let potrhlí strejcové. Člověk občas potřebuje vystoupit ze zajetých kolejí. Opíjet se s kamarády středoškolskou nostalgií není od věci. Zvlášť když je na co vzpomínat. 65% (15.08.2012)

// Stará parta se po letech vrací nejen na školní sraz ale i na plátna kin a do našich domovů a já díky nim mohl zavpomínat na ty časy, kdy jsem s kamarády tyhle filmy sledoval poprvé. A byla to teď stejná, né-li větší sranda jako dřív. Zkrátka jsou to ty staré dobré prcičky a i přes občas trapnější humor se to veze v rozumných (v rámci série) kolejích až do úspěšného konce, kde to na tu poslední čtvrtou hvězdu tahá Stiffler s jistou "mámou" :) parádní come back. (24.07.2012)

Nezestárli jen hlavní hrdinové - notně vyčpělý je totiž i humor, který se režisérská dvojka snaží divákovi prodat. Neurazilo, tak nějak pobavilo, ale zdaleka nechytlo. btw jsem konečně pochopil, že UNRATED verze u hrubozrnných komedií většinou znamenají bonusové záběry na pánská přirození, a přestávám je shánět. (19.08.2012)