Nebeský oceán

Nie každý má silu byť rodičom takto postihnutého dieťaťa. Pán Wang tomu svojmu obetoval veľkú časť života, a bol mu otcom najlepším, akým mohol byť. Dokonca aj v jeho nezávideniahodnej situácii dokázal byť zodpovedným a snažil sa pripraviť ho na život bez neho, najlepšie ako vedel. V tom svojom nešťastí mal ale trošku šťastie, pretože Dafu bol celkom komunikatívny autista a pán Wang mal okolo seba samých dobrých ľudí, ktorí ocenili jeho obetavosť už len tým, že Dafua nenechali samého. Veľmi pekný film s citlivou muzikou. (17.11.2015)

Pokiaľ sa vyskytuje kritika na tento film a filmy podobné, súhlasím do tej miery, že Rain man to nie je. A čo ?!!! Napriek tomu ľudí takáto téma zaujme a pozerajú to. Každý vie, čo to autizmus je. Súcití s takým človekom, obdivuje opatrovateľovu trpezlivosť, nesmiernu lásku rodičov autistických detí, niekedy s pocitom hanby sa v podvedomí utešuje, že nie je sám takto postihnutý, alebo niekto z jeho blízkych. Mňa osobne film zaujal, aj herecký prejav Jet Lia, dokonca si myslím, že mu táto nezvyčajná rola viac sedela, je to skrátka herec nie len "bojovnícky hromotlk" . Dojímavou scénou pre mňa bolo, keď otec zistil, prečo si Dafu stále dával plyšového maca na televízor. Postaviac sa za priečku - odrazu sa ocitol akoby v dvoch svetoch v tom normálnom - otcovom a v tom svojom. Stačilo len nakloniť hlavu dopredu alebo dozadu. Milovníkom drám odporúčam. (17.11.2015)

I slepému a hluchému je jasné, že je to tak trochu citová vydíračka (jak napsal Bluntman, vyhlídka smrti a autismus jdou přebít těžko), ale mě to naprosto okouzlilo. Strašně mě potěšilo Jetovo komorní herectví, rád bych ho v podobných rolí vídal častěji. To co ale předvedl Wen Zhang v roli Dafua, neuvěřitelný výkon (ocení zejména lidé obeznámeni průběhem autismu). Jednoduché, ale maximálně účinné. (16.07.2011)

Ocean Heaven na mě velmi silně zapůsobil a cítila jsem velkou empatii k oběma, protože i já znám jednu malou holčinu, která tímto syndromem trpí a věřte, že tolik lásky, pozornosti a trpělivosti jejích rodičů si nesmírně vážím. Potkávám jí většinou společně s maminkou, která ji vyučuje sama, občas se zastavíme a povídáme si a já přitom sleduji její dcerku, která svírá vždy v ruce malého plyšového krokodýlka, který se stal nezbytnou součástí jejího života. Trvalo několik měsíců, než se mně podařilo navázat kontakt pár slovy, ale stále s jejíma očima, které byly upřeny někam do dáli. A až po dalším půlroce jsem byla nadšená, když se mi letmo podívala do očí a já měla s její mamkou chuť brečet radostí. Tady jsem viděla tu úžasnou a možná pro někoho těžko pochopitelnou sounáležitost a maximální obětavost táty vzhledem k synovi a současně obrovské dilema, protože musel řešit situaci, kdy věděl, že syn bude muset jednou zůstat sám. Velmi citlivě a uvěřitelně zpracované téma, které je bolestné, ale naděje přece umírá poslední. Po všech stránkách velmi dojemný příběh. (23.03.2015)

Myslím, že Jet Li ve své netypické roli, a to nemocného, umírajícího otce a Wen Zhang, jako jeho autistických syn, ti byli oba výborní. Uvěřitelný Jet, pracující v mořském světě, a syn, kterého bere s sebou. Jaký je život otce autisty? Náročný. Jaký je život autistického syna, který má otce s rakovinou? Jiný. Žije okamžikem. Díky bohu za inteligentní, milující lidí v jejich okolí. Jsme tak smrtelní. Film mě dost rozebral, tudíž si ho raději pusťte a uvidíte sami. (08.04.2016)