Požáry

silný film toto by o sebe žiadny Palestínčan ani arab nenatočil, to muselo byť natočené belochmi, super hudba .. mňam .. krásny herecký prejav zeny čo spieva ... veľmi silný príbeh s emotívnym záverom ... predstava "ležať nahý v hrobe dole tvarou bez kameňa na vrchu sama (nikdy spolu)" musela byt pre žijúcu silno veriacu ženu zdrvujúca :( (08.07.2014)

Tento film mi byl doporučen a skutečně stojí za toho vidět. Nemá cenu se rozepisovat o tom, co již napsal rejžánek, ale samotný závěr mě absolutně dostal do kolen a každému, kdo není otrlý cynik, musí zákonitě vehnat slzy do očí, jako se to stalo mě. Nemohu dát nic jiného, než plný počet bodů, protože text druhého dopisu si snad budu pamatovat pořád. Silný filmový zážitek, doporučuji každému. (26.03.2012)

Tentokrát nemám ani žádné příslovce, ani vtipný úvod a ani nejsem schopna rozebrat, zda pan Villeneuve neudělal, jako soudruzi, někde chybu. Jen vím, že scénář je napsán tak, že byste možná, stejně jako hrdinové, raději něco nevěděli. Ani bych neřekla, že příběh je plný trvalé lásky a nenávisti, spíš odpuštění, které je tak silné, že bych ho nebyla schopna ani za celý svůj život dojít. Tohle je doják na jedničku. (17.05.2011)

Villeneuova filmografia bola pre mňa doteraz hit or miss a dlho mi bolo bohužiaľ jasné, že aj napriek asi trom super scénam, sa táto vec zaradí do druhej kategórie. Potom však prišlo finále....a zrazu som mal pred očami jeden z mála filmov, keď predvídateľný a táááááááááááááááákto rozvláčny titul, dokáže povzniesť záverečný emočný knock out do vyššej ligy. 8/10 (03.08.2017)

30.3.2010 som videla v FK 35mm film Polytechnique. Pred filmom som netušila, aká hra emócií sa na mňa o chvíľu bude valiť. Nemala som slov. Na moje odporúčanie sa "chytil" iba jeden človek, nevadí, aj to je úspech. Ale akosi som pozabudla na film, aj na režiséra, ktorého meno som si ani nepamätala. A dnes ( 15.4.2011 ) vrámci festivalu FIFBA som si vybrala, taktiež v kine 35mm, film s názvom "Žena, ktorá spieva" (Incendies). Upútal ma dej, ale neštudovala som viac o filme ani o režisérovi. A zrazu prišiel film. A čakala ma taká istá záplava emócií, akú som naposledy zažila pri Polytechnique. Počas záverečných tituliek, som si prečítala, že režisérom je Denis Villeneuve, "otec" filmu Polytechnique. Úplne som zmeravela a môj pocit z filmu sa stonásobil. Neuveriteľný príbeh, natočený krásnou kamerou, celá dejová línia je vhodne usporiadaná, vsunutie piesní od Radiohead nesmierne zapadli do deja ... po filme som taktiež nemala slová, iba slzy v očiach. Nádherný film, úžasný režisér! Plus zistenie, že v hlavnej úlohe hral taktiež geniálny Maxim Gaudette, ktorý si zahral zabijaka z Polytechnique. (15.04.2011)