Prázdniny v oblacích

Neznámý, lépe řečeno zapomenutý film podle knížky O letadélku káněti od Bohumily Říhy. Úplně chápu, proč jej dnes už televize nevysílají, proč upadl v zapomnění. V 50. letech to možná dětem stačilo když ve filmu o dvou klucích a jedné holce létají dvouplošníky a helikoptéry. V případě helikoptéry ani děti ve filmu neví, co to je. Nejdříve to považují za ufo. A občas se přeplaví na opuštěný ostrov jako Tom Sawyer s Huckleberrym Finnem. Tohle mi přišlo dost úsměvné. Jenže dnes 60 let poté je už jiná doba a z pohledu dnešního diváka se jedná o nudný film. Knížce Bohumily Říhy s překrásnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové se film nemůže rovnat. [112. hodnocení, 10. komentář, 50%] (30.07.2019)

Neznámý, poloztracený, dětský dobrodružno-propagační snímek, který vznikl na motivy knihy od Bohumila Říhy. Natočil ho Jan Valášek st. taktéž méně známý a pro naší kinematografii takřka bezvýznamný režisér, především pak dětských filmů (viz. filmy Malý Bobeš a jeho pokračování). Dětská parta tráví prázdniny v blízkosti sportovního letiště, kde je zalétáván nový typ malé helikoptéry tzv. vážka. Děti ale považují "vážku" nejprve za meziplanetární nebo pak dokonce za špionážní stroj! Nakonec se odváží i samotného letu v ní. Pozornému diváku zajisté neujdou krásné záběry na Sečskou přehradu a její tehdejší okolí. K nepřéhlednutí je i starý trochu popletený, ale jinak dobrácký hlídač letiště děda Kozelka v podání S. Neumanna nebo maličká Zuzana Ondrouchová v roli devítileté Anežky ve svém již čtvrtém filmu, člověk ji zná až z pozdějších let. Zemřela když ji bylo pouhých 28 let! (11.07.2006)

Pěkné úvodní titulky, Režie: Jan Valášek – Š ozdobené čertovskými rohy; Děti blábolí: „meziplanetární letoun“, meteority, rakety z Marsu, marťani…; 6:45 – pípací družice Sputnik; „LETIŠTĚ NA PEKLECH“; 19:41, 24:12, 24:50 – černobílá šachovnice; Lackovič: „Kolem nosu jim létají družice a oni si vymyslí marťany.“ 33:23 – asi raketa?; 1:08:09 – one eye symbolism;  Klení: Neumann – „m.D. dílo“ Máma: „pro B.“ Děti naštěstí neletí do vesmíru, ale běhají po pevné Zemi. Vojta je ale frajer. Na letišti si půjčí těžce atraktivní hračku - vrtulník Aero HC-2. (17.04.2022)

Touha létat je stále stejná. O tom vypráví příjemný dětský film o Vojtovi, Pepíkovi a jejich kamarádce, kteří zprvu sní o setkání s Marťany, ale nakonec zistí, že noční lety nad rybníkem způsobuje helikoptéra, kterou má vyzkoušet místní pilot Hejduk, který jinak léta družstevním letadlem hnojícím pole.Hejduk Vojtu vezme do vrtulníku a naučí ho slušně řídit. Že si to pak Vojta troufne vyzkoušet sám a bez dovolení, vlastně ani není divu. Děti létají nad městem, kde se koná trh, nad poli s družstevníky, až nakonec dopadne mezi stromy na pokraji lesa s polámaným ocasem. A Hejduk, který je za vrtulník zodpovědný, nakonec Vojtovi musí odpustit jeho prohřešek, vždyť za něj vlastně nejvíc mohl on sám... A opravený stroj pak vrací do továrny. Dospělí herci neměli co hrát, děti odvědly výkony pěkné. Jen myslím, že dnešním dětem už by tenhle film moc neříkal. (06.12.2020)

Jako film pro děti má všechno, co by měl mít. Přesto v sobě nemá tu atosféru, která děla z některých dětských filmů zábavu pro všechny. Postavy jsou klasické. Pilot Otto Lackovič je pravý vzor a la Old Shatterhand, tatínek spravedlivý a tetička protivně přísná. Nejlepší ze všech je ale Stanislav Neumann a jeho "srabihoudkové". (26.09.2006)