Reklama

Reklama

Soumrak indiánského kmene, putujícího do země svých předků.  Americký režisér John Ford (1894-1973) proslul především jako tvůrce westernů, jimž se věnoval už od dob němého filmu. Stačí připomenout klasické ukázky žánru jako Přepadení (1939), Fort Apache (1948), Stopaři (1956) či Muž, který zabil Liberty Valance (1962).
Svůj poslední western Podzim Čejenů natočil v roce 1964 podle skutečné události z let 1878-79, kdy necelé tři stovky indiánů z kmene Čejenů podnikly 2 500 km dlouhou pouť z oklahomské rezervace zpátky na své domovské území ve wyomingském Yellowstonu. Chtěl vyprávět pohnutý příběh strastiplné cesty z pohledu indiánů, neboť, jak sám několikrát poznamenal, zabil jich ve svých filmech mnohem víc než kdokoli jiný od dob generála Custera. A jeho hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost mu velel vyrovnat účty.
Ford do svého epického westernu obsadil přední americké herce - Richarda Widmarka (kapitán kavalerie Archer), Carroll Bakerovou (kvakerská učitelka Wrightová), Karla Maldena (velitel pevnosti Wessels) a Edwarda G. Robinsona (ministr vnitra Schurz), který nahradil nemocného Spencera Tracyho. Role indiánů ztělesnili převážně mexičtí představitelé Ricardo Montalban (Malý Vlk), Gilbert Roland (Tupý Nůž) a Dolores Del Rio (Španělka).
V burleskně pojaté scéně z Dodge City, jež má sloužit jako ironický kontrapunkt k zobrazovanému utrpení původních amerických obyvatel, účinkují James Stewart jako Wyatt Earp a Arthur Kennedy jako jeho přítel Doc Holliday.
Většina exteriérových scén byla pořízena ve Fordově oblíbeném a velmi fotogenickém Údolí monumentů a kameraman William Clothier byl za svoji práci nominován na Oscara. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (40)

cheyene 

všechny recenze uživatele

Zajímavý western, který nám vypráví skutečnou událost. John Ford pojal celý snímek osobitě, má smysl pro detail a rozvláčnost děje. Vše se pomalu rozjíždí a směřuje k jednomu finále. Divákovi se nabízí pohled do tehdejší doby, na tehdejší poměry a jednu obrovskou nespravedlnost. Indiáni si opravdu vytrpěli mnoho a bílí lidé-přistěhovalci se chovali hůř než zvířata (ano, přiznejme, že i mnozí indiáni se chovali stejně; oni ovšem bránili svoji půdu; to je ale na delší úvahu, do které se nebudu pouštět). Skalp indiána pro ně znamená veliký triumf a osobní výhru. Ano, přesně tohle jsou ti Američané, svobodomyslní a demokratičtí přivandrovalci na cizí kontinent. Vraždit, plenit a krást půdu způsoby, které se vymykají všech humánních hledisek. Naštěstí ne všichni byli stejní, našli se i lidé dobří, kteří indiánům pomáhali v těžkých dobách, kdy již jejich kmeny byly takřka na pokraji vymření. Na těchto základech stojí ona dnešní světová velmoc, ruce má špinavé od krve! ..Ale zpět k filmu. Celková délka docela nudila, v mnohých scénách se nedělo nic, co by diváka nutilo upřeně sledovat obrazovku. Poslední půl hodina byla ale velmi zajímavá, poutavá a napínavá. Pochod Čejenů je skutečně legendární a obdivuhodný, rád bych dal vyšší hodnocení, ale skrze nudné pasáže nemohu. Patrně se budu po někom opakovat, když zmíním scénu s Wyatt Earpem, která se "tvářila", jakoby do filmu zavítala omylem :) aneb vystřiženo z jiného snímku :) Na druhou stranu události, které se odehrály v baru za přítomnosti výše zmíněného šerifa, celý western oživily. Závěr: Průměrný western s neobyčejným dějem. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Téma, které si Američané nepříliš rádi připomínají a westernový nestor John Ford měl být tím nejpovolanějším, kdo by jím nastavil zrcadlo. Nevím, jakého přijetí se dostalo filmu ve Státech, ale na mě přílišný dojem neudělal. Fordovi slouží ke cti odvaha být na straně Indiánů, což byla tehdy svým způsobem novinka, ale dělá to vše strašně rozvleklým a tudíž uspávajícím stylem. Výprava je určitě působivá, ale záběry na pustinou se plahočící Indiány brzy omrzí. Díky roztahanosti zapadají i solidní herecké výkony. Tím pádem asi nejnezapomenutelnější pro mě bude scénka z Dodge City, kde Wyatt Earp a Doc Holiday v klidu hrají karty a nějací Čejeni je vůbec nezajímají. Paradoxně tahle pasáž nemá z filmem takřka nic společného. 50% ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"I pes může jít kam chce, jen Čejen ne!" Dne 7. 9. 1878 Čejenové pochopili, že jsou dlouhodobě taháni sliby bílého muže za fusekli, vyrazili na dlouhou pěší tůru z rezervace do domovského Yellowstonu a to neměli dělat. V Americe si přeci nemůže jen tak někdo trvat na svých právech. Takže vojáky na ně, bulvár na ně a vlastně všichni na ně! Jenže v tomto snímku jsou indiáni ti dobří, bílí jsou vesměs svině a divák si může dějiny Ameriky vyzkoušet z pohledu rudé kůže. Mne to tedy poměrně zaujalo, ale na můj vkus to bylo příliš dlouhé, takže si po nějaké době patrně vzpomenu již jen na legendární výzvu sedícího Wyatta Earpa k souboji: "Tak vystřelte, já se pak přidám." ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Bol by to asi najlepší film o Indiánoch z dôb pred Tancom s vlkmi... keby to nebolo tak neznesiteľne rozťahané a bez tempa. Vysekať z toho zbytočnosti (celá tá idiotsky komediálne poňatá epizóda s Earpom - Stewartom) a možno by to človek nemusel pozerať ako seriál - ja osobne asi na 5 dielov, aby som to vôbec doklepal do konca. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Legendární indiánská epopej Johna Forda. Kdo by čekal Mayovku či "Posledního Mohykána", bude zklamán. "Podzim Čejenů" je vypodobněním (dalo by se snad i říct rekonstrukcí) skutečné příběhu o putování Čejenského kmene do své vlasti. S výjimkou stopáže (některé scény jsou podle mého zbytečné - např. ta s Wyattem Earpem působí jako z jiného filmu) se však nechá jenom chválit. Po technické stránce je film naprosto dokonalý. Kamera je na svoji dobu hodně barevná a záběry jsou (na dobu vzniku) nasnímány z netradičních úhlů. Po příběhové stránce, i když pomalejší, přesto bez výhrad. Postavy jsou skvěle živočišné a film je díky tomu naprosto nestranný. Skvělý Richard Widmark v jedné ze svých nejlepších rolí. "Podzim Čejenů" je skvělé epické westernové drama. Být o dvacet minut kratší, bylo by výborné. 80%. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (18)

  • Finálový duel mezi Malým Vlkem (Ricardo Montalban) a Červenou Košilí (Sal Mineo) byl natočen v den, kdy byl zastřelen John F. Kennedy. (Mol)
  • Marlon Brando neskôr povedal, že tento film bol oveľa rasistickejší v skresľovaní pôvodných amerických Indiánov ako ktorýkoľvek iný western Johna Forda. (westerns)
  • Rozpočet filmu činil viac ako 4 milióny dolárov. (westerns)

Reklama

Reklama