Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 2008 se senzací světových (nejen) žánrových festivalů stal celovečerní dokument Marka Hartleyho Kam se hrabe Hollywood mapující produkci béčkových filmů v Austrálii od začátku sedmdesátých do konce osmdesátých let. Fascinující dynamický snímek poskládaný z výživných ukázek a uhrančivě bezprostředních rozhovorů s celou škálou dobových i současných osobností si získal srdce filmových fandů, zpropagoval australskou žánrovou produkci a na řadě festivalů (včetně loňského MFF Karlovy Vary) inicioval nadšeně přijaté retrospektivy. Motivován úspěchem svého debutu se Mark Hartley s totožnou vervou vrhnul do nového projektu, jenž měl zpopularizovat další neprávem přehlíženou kapitolu světové kinematografie – béčkovou produkci Filipín. Holky s mačetami útočí! se zaměřují na sedmdesátá a osmdesátá léta, kdy ostrovní stát v jihovýchodní Asii nejen vytvářel řadu domácích filmových obskurit, ale díky levné pracovní síle platil za vysněnou destinaci četných hollywoodských brakových producentů v čele s legendárním Rogerem Cormanem. Dokument sází na osvědčený koncept Kam se hrabe Hollywood, takže chce nejen informovat, ale především pobavit. Při tom humor není vůči tématu dodávaný navíc, nýbrž tvoří jeho zásadní součást, protože k tomu, aby někdo natáčel filmy na Filipínách, musel v prvé řadě mít nadhled nebo být cvok. Diváci tak jednak uvidí ty nejbizarnější, nejkrvavější, nejlascivnější i nejkontroverznější ukázky ze zmiňovaných filmů, ale také dostanou osvěžující pohled na úděl herců, vychytralost producentů, macgyverovskou zručnost režisérů i samotnou podstatu filmové tvorby. Slovy famózního Johna Landise: „Nikdy dříve jste nespatřili látku tak zralou k masturbaci!“ (Festival otrlého diváka)

(více)

Recenze (15)

Adrian 

všechny recenze uživatele

Nie tak kompaktne a z hladiska research zaberu dosledne ako predchodzi "Not Quite Hollywood: The Wild, Untold Story of Ozploitation!", ovsem stale velmi zabavne a trailerove (vo vyzname, ze niektore prezentovane filmy by som si fastforwardom rad pozrel....za vsetky spomeniem tie s hercom - trpaslikom Weng Wengom). A informacne minimalne to pozadie 70´s produkcie vdaka nastupu vtedajsieho politickeho rezimu je popularno-naucne. Ze by dalsou zastavkou bola thajska B-produkcia dekad 70´s - 80´s na cele s vtedy akcnou superhviezdou Panna Rittikraiom? :-) ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Stejným způsobem jako v jeho předchozím filmu "Kam se hrabe Hollywood" Mark Hartley tentokrát pojímá filipínskou éru béčkového filmu 70. a 80. let, a právě v tom tkví hlavní úskalí snímku. Ačkoli je zvolený mix šťavnatých ukázek, fascinujících vzpomínek a dynamické popularizační formy perfektně funkční, po předchozím zhlédnutí "Kam se hrabe Hollywood" se už znovu nedostaví wow efekt prvního setkání s dravým mišmašem lákadel. To však neznamená, že by "Nespoutané holky s mačetama" nebyly zábavné. Post nakažlivé nadšenosti Tarantina zaujímá neméně uhrančivý a výřečný John Landis, své typicky vyšperkované průpovídky znovu dal k dobru "muž s nejfamóznějšími košilemi" Trenchard-Smith a statečně je dohání pan Mondo Macabro Pete Tombs i řada dalších. Naopak Roger Corman, který slouží jako jednotící prvek celého filmu vystupuje nečekaně důstojně a aristokraticky. Pro nezasvěcené se jedná o vynikající popularizační dokument, ale při troše znalosti tématu se neodbytně ukazuje zásadní rozdíl mezi oběma Hartleyovými snímky - zatímco na "Kam se hrabe Hollywood" pracoval mnoho let a měl k dispozici široký archiv materiálů (Hartley začínal jako režisér bonusů pro DVD s australskými žánrovkami), tentokrát film spíchnul za půl roku. Ačkoli i tentokrát užívá kombinaci chronologického a tematického řazení, není film až tak kompaktní a vyčerpávající. Nicméně téma natáčení exploatačních filmů se ukazuje jako studnice velkolepých historek a hlavně lidí, kteří se na své angažmá dokáží podívat s přesně tou fascinující mírou provinilosti, nadhledu i hrdosti. Právě díky nim může Hartley jen kopírovat jednu formu i nejít do hloubky a přesto z toho vzejde zábavný a fascinující výsledek. ()

Reklama

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Výborný název. Zajímavý vhled do kinematografie, ze které jsem neviděla ani kousek filmu a po shlédnutí dokumentu mě to ani neláká. Dobře vybrané a hojné ukázky, hodně respondentů. Vcelku vtipně jsou stříháni na sebe, ve výpovědích, které si vzájemně odporují. Když někdo mluví o emancipaci žen v příšerných biácích a druhý, o dost, logičtěji řekne, že šlo hlavně o sex a prachy. Musím říct, že s těmito komentáři rozhodně souhlasím, zejména, když vidím, jaké šílenosti se tehdy na Filipínách točily. Těmhle filmařům šlo o umění jen vzdáleně a ani zábava pro ně většinou nebyla důležitá. Těm šlo fakt jen o výdělek. A taky bylo hnusné, jak se chovali k Filipíncům (kaskadérům a dalším členům štábu) – jak plantážníci k otrokům. A dokonce ani po letech, při natáčení tohoto dokumentu, neukázali žádnou lítost nebo aspoň omluvu. /2. 8. 2017/ ()

zelda82 

všechny recenze uživatele

Nektere vesele historky nataceni jsou opravdu k nezaplaceni. Treba ta, kterak obri filipinska krysa odnasela v zubech kotatko. Nebo ta, kdy si filmari objednali ctyri vojenske vrtulniky a kdyz stroje dorazily se zpozdenim, velitel letky se omlouval, ze museli o kousek vedle bombardovat rebely a to je krapet zdrzelo:))) ()

Lima 

všechny recenze uživatele

„YOU CAN´T RAPE ME! I LOVE SEX!“, aneb jak říkal Roger Corman: „Všechno je to jenom o zadcích, kozách a akci.“ ___ Jo, ve Filipínách, tam bylo v druhé polovině 60 a v 70.letech blaze. Filipíny byly Američanům vděčné za osvobození od japonské nadvlády a hollywoodští filmaři cítili, že tady by se daly točit výživné snímky. Máte džungli, máte pláže, máte holky, máte zbraně a všechno LEVNĚ! A tenhle dokument z drtivé části vypráví o produkci společnosti ´New World´, která tam zaťala své produkční drápky, spojila síly s místními talentovanými (i když, to je možná silné slovo) filmaři a jelo to jak na horské dráze. Ty filmy pak do světa nebyly prodávány jako „filipínské filmy“, ale jako „jungle action movies“. Vše začali Gerardo de Leon a hlavně pak Eddie Romero, dvě filipínské režisérské legendy, které pod heslem „Co se nejlépe prodává? 3 Bé! Blood, Breasts and Beasts!“, začaly točit levná obskurní exploatační béčka. Začal to TERROR IS A MAN (1959) a následovaly perly jako BRIDES OF BLOOD (1968), BEAST OF BLOOD (1971), MAD DOCTOR OF BLOOD ISLAND (1968), atd. atd., vše pod režijním dohledem zejména Romera. Začátkem 70.let pak drtivě nastoupil Roger Corman, který coby producent spojil síly hlavně s Romerem a poté, co jeho film o nemravných zdravotních sestřičkách slavil komerční úspěch, dostal nápad na film o ženách v zajateckém táboře, kde by nechyběly nahé scény ve sprše, nějaké to mučeníčko, lesbický sex atd. Corman zprodukoval film THE BIG DOLL HOUSE (1971), ten slavil velký úspěch a započal éry žánru s názvem „women in prison“. Následovaly třeba WOMEN IN CAGES (1971), THE BIG BIRD CAGE (1972) atd. Představily novou hvězdu – Pam Grier – kterou dodnes obdivuje Tarantino (hrála v jeho JACKIE BROWN) a kterou její herecký kolega Sid Haig výstižně charakterizoval slovy: „Měla všechno, co diváci milovaly. Jiskru, dobře vypadala, měla velký kozy a byla chytrá.“ „Women in prison“ filmy pak vystřídaly akční, za kterými stál další legenda – Cirio H. Santiago – a jeho TNT JACKSON (1974), kde po v rámci obliby blaxploitation filmů a jejich výhradně černošských herců představil v hlavní roli kung-fu černošku, v megaúspěšném FIRECRACKER (1981) naopak kung-fu bělošku, ve FLY ME (1974) třeba kung-fu letušky atd. Sám Tarantino několikrát přiznal, že Santiago byl jeho inspirační zdroj. Zmíněna je zde i obskurní filipínská hvězdička Weng-Weng, malý lilipután, který ve vážně míněných „bondovkách“ představuje agenta 000, kde ze svého malého tělíčka chrlí kung fu, létá ve vznášedlu, místo padáku používá deštník a klátí krásné modelky. Mluví se tu také o Cormanových filmech, coby reakci na obrovský úspěch Spielbergových Čelistí, jako např. UP FROM THE DEPTHS (1979), se směšně vypadajícím smrtonosném žralokem, jako perličky jsou zde zmíněny třeba i THE TWILIGHT PEOPLE (1973), kde je hlavní postavou ´The Bat Man´ - filipínec s netopýřími křídly, který měl natáhnout do kin Batmanovy fanoušky. Je tu i zmíněn diktátor Ferdinand Marcos, který byl otevřen filmařům, kdy nejpikantnější zmínka je ta, jak Coppolovi, jehož slavná APPOCALYPSE NOW, která se rovněž točila na Filipínách a zmínka o ní celý film uzavírá, půjčoval do filmu vrtulníky, které krátce před scénou bombardování „vietnamské“ vesnice skutečně zabíjely vzbouřence na jihu země. Dokument končí zmínkou, proč se přestalo na Filipínách točit (kvůli muslimských extrémistům na jihu nechtěly banky pojišťovat filmová natáčení) a HLAVNĚ – všechno změnily STAR WARS z roku 1977!!! Od jejího uvedení se změnil vkus diváků, diváci začali vyžadovat velkorozpočtové trikové filmy, grindhouse kina začala mizet a to byl konec low-budgetovým filmům v kinech, které se přesunuly hlavně na VHS, kdy i Filipíny začaly být drahé. () (méně) (více)

Galerie (10)

Reklama

Reklama