Reputations: Beria: Stalin's Creature
Obsahy(1)
Sovietska história jedného muža, Stalina, je aj históriou o mužovi v pozadí, Berijovi. Obaja pochádzali z Gruzínska. Stalin bol generálny tajomník strany v Moskve a Berija zase v Gruzínsku. Druhý menovaný si všetky povýšenia v Gruzínsku a neskôr v Lubjanke zariadil cez Stalina. Prepadnutie Sovietskeho zväzu Nemeckom pomohlo Berijovi sa dostať do úplnej Stalinovej blízkosti ako príslušníkovi vplyvného päťčlenného vojnového kabinetu. Dostal na starosť 2. armádu. Stalin však vojnovým generálom neveril. Sústavne prenasledoval aj Žukova, ktorý mu to nikdy nezabudol.
Po vojne Berija riadil jadrové odvetvie a bol pri prvej sovietskej jadrovej skúške. Jeho vzťahy so Stalinom sa však začali ochladzovať, a tak mu mohol pomôcť iba zázrak. Ten sa stal 15.3.1953, keď Stalin zomrel. Beriju však nečakal oveľa lepší osud: bol obvinený z velezrady a zomrel tak, ako on likvidoval svojich a Stalinových neprajníkov. Dňa 23.12.1953 bol popravený.
(Volodimir2)
Recenze (10)
Lavrentij Pavlovič Berija sa narodil 29. marca roku 1899 v obci Mercheuli, neďaleko mesta Suchumi v Gruzínsku. Pochádzal z chudobnej roľníckej rodiny. Mladosť prežil v Abcházsku. Keď mal šestnásť rokov, odišiel študovať do Azerbajdžanu. Tam sa prvýkrát dostal do kontaktu s komunistickými ideami. Pridal sa k boľševikom. Štúdium prerušil kvôli tomu, že bol odvedený k armáde. Po návrate vstúpil do Čeky – prvej tajnej polície v sovietskom Rusku. Vďaka svojej snaživosti a prirodzenému nadaniu sa rýchlo vypracoval na vedúce pozície. V roku 1926 sa stal náčelníkom gruzínskej tajnej služby OGPU. V Gruzínsku a Zakaukazsku bol veľmi vplyvným mužom. Od roku 1931 bol predsedom Komunistickej strany Gruzínska. Vďaka svojej oddanosti k režimu a nadštandardne dobrému vzťahu s Josifom Vissarionovičom Stalinom ďalej napredoval vo svojej kariére. V roku 1938 sa stal vedúcim členom centrálneho štátneho bezpečnostného úradu Sovietskeho zväzu NKVD. Po Stalinovej smrti v roku 1952 sa Berija snažil chopiť moci v Sovietskom zväze. Lenže v boji s Nikitom Sergejevičom Chruščovom neuspel. Ten nechal Beriju v roku 1953 zatknúť. Následne bol odsúdený na trest smrti zastrelením. Rozsudok bol vykonaný 23. decembra 1953. *** ()
Šílený dokument z šílené doby a šílené země. Rusové jsou zvláštní. Takhle se sebou nechat manipulovat, nechat se vraždit po desetimilonech... Čtu teď Solženicina a chvilkami absolutně nechápu tu absurditu, tu šílenost kultu Stalina. Ty jeho stihomamy z lidí kolem něj, z důstojníků armády... Nechápu kdo připravoval směrnice kolik popravených a deportovaných má být má být z té a té oblasti, toho a toho města, regionu... Chápu jediné. Chudá zaostalá bolševická republika potřebovala prachy, otroky a konfiskace atd... Ty zlato nepotřebuješ, strana ho potřebuje ! A gulagy to byla ta cesta. My si to v mini měřítku zažili u nás po únoru 1948 byť srovnávám nesrovnatelné. Pokud byl Stalin magor, pak ještě šílenější je, když se chce někdo magorovi zalíbit a patolízal Berija byl oním mužem. Když se bavíme o Stalinových zločinech, neměl by Berija jako jeho druhá ruka být nikdy zapomenut. Dokument je celkem drsný, uvidíme v něm dokonce několik poprav ať už se jedná o střílení či věšení lidí na korbách náklaďáků. Samozřejmě většinou nevinných. Být odsouzen za cokoliv v dobách nejhoršího teroru od roku 1920 -1937 bylo zcela bez logiky. V lepším případě jste vyfasovali 10 let v gulagu a ztrátu majetku, v horším byl člověk velmi rychle odstřelen. Paragrafy byly na až neskutečné věci, člověk až žasne. Strašná doba. Tohle muselo Rusy na věky zdeformovat. Kéž by opravdu existovalo peklo, protože Stalin s Berijou by si je zasloužili v té nejstrašnější podobě. * * * * * ()
Neuvěřitelné, šokující. ()
Sovietska história jedného muža Stalina je aj históriou o mužovi v pozadí, Berijovi.Obaja pochádzali z Gruzínska. Stalin v Moskve generálny tajomník strany a Berija zase v Gruzínsku.Ten si všetky povýšenia v strane a neskôr aj v Lubjanke zariadil cez Stalina.Prepadnutie Sovietskeho zväzu Nemeckom pomohlo Berijovi sa dostať do úplnej Stalinovej blízkosti ako člen silného 5 členného vojnového kabinetu. Dostal na starosť 2. armádu, Stalin vojnovým generálom neveril. Berija sústavne prenasledoval aj Žukova, ktorý mu to do smrti nezabudol. Po vojne riadil jadrový program a bol aj pri prvej Sovietskej jadrovej skúške. Ale vzťahy so Stalinom sa začali ochladzovať a tu mohol pomôcť iba zázrak a ten sa stal 15.3.1953 keď Stalin zomrel. Následne bol Berija obvinený z velezrady a zomrel tak, ako on likvidoval svojich a Stalinových neprajníkov. Dňa 23.12.1953 bol popravený. ()
Lavrentij Berija - zločinec ukrytý za Stalinem. Cesta jedné z nejzrůdnějších osobností v historii sovětské bolševické diktatury z gruzínské rodiny rolníka až na vrchol moci. Metody, které používal při získávání vlivu, počátky a pěstování Stalinova přátelství, Berijovy intriky i jeho možný vliv na Stalinovu smrt. Také jeho neslavný konec. Zajímavý dokument. ()
Stalin je sice nejznámnější a svého času byl naprosto dominantní, ale rozhodně nebyl osamocený. Lidských zrůd v mašinérii státních institucí Sovětského svazu bylo tolik, že by to vystačilo na mnohadílný seriál. Když už se tvůrci rozhodli věnovat jen Berijovi, měli mu dát víc prostoru. Informací o životě je jen málo a jeho zločiny, i když otřesné, jsou jen nedostatečně přiblížené. ()
V Gruzii to byla slušná zásobárna talentů...72%. ()
Veľmi slabý dokument. Mimo iné Žukova neodstavil Berija ale Stalin z obavy jeho populárnosti. Obzvlášť zatýkanie Beriju práve Žukovom, tam malo byť vrátanie nasadenie Žukovovovi lojálnych vojsk do Moskvy. To vynieslo pologramotného Chruščova do vedenia ZSSR. Zopakoval to čo Stalin, Žukova odstavil. ()
Dal by som tomuto dokumentu kľudne aj viac, pretože je dobre spracovaný, ale. Je tu krááásne vidieť, aké ľahké je takto po nepatrnej troške prekrúcať históriu (prípadne reputáciu). Nevravím, že Berija nebol netvor, to nepochybne bol, no v tomto až príliš zaujatom dokumente nemá nikoho, kto by sa ho čo len málinko zastal. Malý príklad, ktorý hovorí za všetko: v inom (objektívnejšom) dokumente sa hovorí, že "Berija dal zvýšiť stravné jednotky väzňom v Gulagoch". V tomto dokumente sa hovorí to isté, ale takto: "Berija dal zvýšiť stravné jednotky väzňom v Gulagoch len preto aby vládali viac pracovať". No krása. Pre mňa je dôležité to, že tým chudákom aspoň dal viacej najesť. Ale to nie je všetko. Mnohonásobne ohavnejším netvorom bol práve Ježov ("šéf" NKVD), ktorý tu figuruje ako Berijova obeť, až by ho človek ľutoval. Dokument vyspovedá aj jednu žijúcu obeť, ženu, ktorá by radšej zomrela, ak by musela prejsť ešte raz peklom neustáleho znásilňovania Berijom. Neviem či to potrebuje ešte komentár, isté je, že tento znásilňovač chcel byť (a chvíľu aj bol) pravou rukou Stalina a to samotné už naznačuje, že to musel byť poriadny riťolez. Po Stalinovej smrti sa snažil vrátiť (alebo skôr predať za vojnové reparácie) stalinov východný Berlín aj s východným Nemeckom do rúk západným spojencom, resp. západonemeckej vláde. Východný Nemci už ale mali svoju vládu, hladnú po moci a tak sa s ňou nedohodol. Údajne za tento celý akt (ktorým by z dnešného pohľadu pomohol miliónom východným nemcom) bol tento popravca o pol roka na to v ZSSR popravený. A Chruščov mal voľnú cestu... ()
Člověku jen běží mráz po zádech z toho, co všechno je samotný člověk udělat tomu druhému. Berija byl jako Stalin, ti dva snad neměli žádnou duši, jejich vyvražďování vlastního lidu musí každého normálního člověka donutit klepat si na čelo a říkat si, jestli se to opravdu stalo, nebo je lidská bytost takhle zlá vůči vlastním druhům. Díky Bohu, že Česká republika je orientována na západ, protože z východu pochází jenom zlo. Jak řekl Ronald Reagan "Sovětský svaz je říše zla." Co se týče samotného dokumentu, tak přes zajímavé téma se dal vidět, ale není to nic extra. Znám mnohem lepší dokumenty. Zde mi více chybělo vyprávění vypravěče. Filmaři hodně věnovali pozornost monologům jednotlivých lidí a svědků Berijova řádění, což mi zde přišlo až přehnaný. ()