Jak funguje vesmír

Můžu hodnotit dokument po shlédnutí "zatím" několika dílů? Jsem unešen, nadšen z brilatnosti tohoto počinu. Na 100% perfektně odvedená práce. Jednotlivé díly jsou nabušené informacemi a dokonale vizuálně zpracovány. Čísla udávaná v každé epizodě jsou pro "normálního smrtelníka" absolutně nepředstavitelná. Fascinující obrázky vesmíru a snaha odvyprávět jak vesmír funguje ve všech souvislostech, řadí tento výjmečný projekt na samotný vrchol mého pomyslného žebříčku. Bravo. Žádný dokument mě takto nepohltil. 100% (26.09.2011)

Je to parádní dokumentární série, s vysvětlováním, kterému lze poměrně jednoduše porozumět. Ale co mi na něm dost vadilo, za což nedám plný počet, je neustále se opakující vizuální sekvence, animace i informace. A to nejen v samotném dílu, ale i mezi díly v rámci série. Např. v Supernovách uvidíte snad 50x stejný výbuch. (01.12.2014)

Hodně poučnej dokument, i když si někdy řikám - je to vubec možny? Nejsou to jenom jejich domněnky? Ale řekněme, že asi maj v něčem pravdu a pak je to všechno skoro jak nějaky sci-fi. Několikrát jsem fakt čuměl, co ti blázni vědečtí vůbec všechno objevili a hlavně mi dělá radost, že se to snaží podat srozumitelnou formou. Někdy až tak moc srozumitelnou, že tam plno věcí několikrát opakujou. Ale jinak jsem se fakt dozvěděl spoustu zajímavejch informací (třeba co jsou to všechny ty šileny názvy používany v každé sračkoidní scifárně - neutronová hvězda, pulsar, mangetar, kvasar, neutrina, temná hmota, antihmota, bílý trpaslík, červený obr atd.) - teda neřikám, že jsem všechno pochopil, ale aspoň trochu nějakou představu mi to dalo... a k tomu tam maj pěkny vesmírny záběry a animace. Jo, je to fakt hodně dobrej dokument, i když chápu, že asi né pro každyho. O hvězdu snižuju asi proto, že poslední díly už nebyly tak extra super moc zajimavy a taky tam bylo hodně těch opakovanejch informací a málo novejch. Prostě už mě to tak moc nebavilo... (12.05.2014)

Nemohu si pomoci, ale neztotoznuji se s mnoha komentari zdejsich uzivatelu. Dle meho je to typicky produkt urceny americkemu divakovi. Animace jsou samozrejme spickove, ale to je malo. Kazdy dil je koncipovan dle klasickeho scenare: v uvodu se dozvime, co se dneska dozvime (a jak to bude uzasne a neuveritelne), pak nejake ne prilis do hloubky jdouci informace (prolozeny zbytecnyma kecama), vlozka uzasnych animaci, nejaka omacka z kecu a zopakovani jiz recenych informaci (pro ty, co se neumi soustredit?). Nasleduje druha polovina dilu dle uplne stejneho scenare, jako prvni. Serial je imho spise pro sirokou verejnost, kdo uz nejaky ten dokument o vesmiru videl, asi se celkem nic noveho nedozvi. Ostatne za vse hovori ma oblibena hlaska: Doposud to byla záhada, než jeden šílený vědec prohlásil, že za to může něco neznámého. Zlaty o 11 let mladsi Planety. (27.08.2013)

Nemohu si pomoci a nesrovnávat s klasickým Saganovým dílem Cosmos, ke kterému se toto dílo hlásí zcela otevřeně už první větou v prvních 4 sekundách prvního dílu. Bohužel, zatímco Cosmos je nadčasový, a i když jsou některá fakta velmi mírně zastaralá, celkový obrázek, koncepce, poselství je svěží i po 33 letech -- How the Universe Works je nechutně poplatný době, ve špatném slova smyslu. Řídí se koncepcí, že divákovi je potřeba se podbízet, klesnout na nejnižší možnou rovinu inteligence, podávat úplně vše, i nejbanálnější fakta, dryáčnickým tónem. Snaží se ohromovat úplně vším: Hudbou, která neustále, celou dobu, je v poloze vyhroceného finále epické sci-fi bitvy ve vesmíru (fakt to otravuje). Strašlivě kýčovitými rendery obrázků vesmíru. Vědci si hladí ego každým slovem a umlacují diváky číslovkami, vypravěč profesionálním tónem vykřikuje fráze. A přitom vše klouže po povrchu. Příklad: (2. díl, o černých dírách): Their power comes from one of the primary forces in nature: gravity. Pak tam vystoupí vědec a řekne: The fundamental principle of the gravity is: It sucks. No dopr... Nahraďte si slovo gravity slovem God a je to úplně stejné zaklínadlo bez obsahu. Přitom podstatu gravitace (tedy zakřivení prostoru) znázorňuje screensaver, co u toho jede, ale nikdo se nezmíní. Ale hlavně, že "sucks". Celým dílem se line zásadní poučka žurnalismu, tedy že zprávy neexistují, existují jen špatné zprávy. Když se tedy něco ilustruje, tak zásadně na kosmických katastrofách, kdy do sebe mlátí planety pod různými záminkami, kterými nás vědci ohromují. Ach jo. Ještě k Saganovi: Zde se vše tvrdí jako nezvratné dogma a osobní zásluha přednášejícího. Sagan, poměrně narcistický, měl v sobě zde chybějící pokoru -- když uváděl spekulaci nebo domněnku, neopomněl dodat: Well, maybe.... Miss you, Carl. (28.08.2013)