Symfonie psané pohybem: Tradice hromadných tělovýchovných vystoupení ČSSR
Režie:
Rudolf KrejčíkScénář:
Rudolf KrejčíkKamera:
Vladimír SkalskýHudba:
Mojmír BallingObsahy(1)
O vývoji naší organizované tělovýchovy v letech 1970 - 1985. (oficiální text distributora)
Recenze (10)
Dokument rozdělený na tři díly s podtitulem Tradice hromadných tělovýchovných vystoupení v ČSSR. ()
Vcelku zajímavý dokument, kde je opravdu hodně a hodně času věnováno všelijakým ukázkám cvičení. Závěr samozřejmě patří Spartakiádě 75, 85. Ačkoliv se dokument snaží být věcný, ke konci přeci jen trochu vychvaluje socialismus, když tolik mladých se dokáže nadchnout pro cvičení na Spartakiádě. Zaujmulo celkem to nasazení osmikolových obrněných transportétů na stadionu s výsedkem mužů... časem i ČSTV uznalo, že příště už ne, neboť je to nepochopení tělovýchovných principů a obrněná technika na stadion cvičenců nepatří :-) * * * ()
O vývoji naší organizované tělovýchovy v letech 1970 - 1985?? Vůbec ne. Dokument mapuje naprosté prvopočátky kolektivního cvičení. Od prvního sletu, kdy Tyrš bubnoval na dřevěnou tyč, a tím určoval rytmus, až po spartakiády do konce osmdesátých let. Tedy dvě století. Dokument je pojatý naprosto jedinečně. Na to, že byl natočen ještě v době předlistopadové, i když se jednalo o několik měsíců, tak je až velmi tolerantní k sokolskému sdružení, které bylo, stejně jako skaut, za totality velké tabu. Vyzdvihuje nadšení Sokolů i odhodlanost, zvláště pak v předválečných letech, kdy se tyto slety měnily v ukázku soudržnosti i odporu národa, např. proti mnichovskému ponížení. Tím je dokument skutečně výjimečný. Dokonce se zde dočkáme i "kritiky" (dá-li se to tak nazvat) nucené ideologie spartakiád v padesátých letech. Nechybí ani představení autorů choreografie i hudby. Kolektivní osvěta těla i ducha, která je dnes naprosto nerealizovatelná, byla nedílnou součástí české historie. Deseti tisíce, ale i sta tisíce cvičenců na jedné ploše. Děti, mládež, dospělí i ti nejstarší. Inspirující dokument s raritními záběry předminulého i minulého století. ()
Nudně osvětový snímek. Své ideové zadání film nepřekročí, i když se zpočátku docela snaží. Inu, vyrobil to Krátký film pro ÚV ČSTV (Ústřední výbor Československého svazu tělesné výchovy) - to říká vše, byť už byl rok 1988. ()
Objektivni a dobre uceleny dokument, ktery mapuje organizovanou telovychovu od vzniku Sokola az po spartakiadu v roce 1985. ()
Dokument pro milovníky spartakiád, což já nejsem... ()
Výborný časosběrný dokument z historie hromadných tělovýchovných vystoupení. Mapuje ve třech epochách historii společných cvičení od prvního všesokolského sletu v roce 1882, který řídil sám Miroslav Tyrš za účasti 650. cvičenců až po VI. Spartakiádu na Strahově v roce 1985. Kromě kouzelných záběrů z vystoupení, která už jsou minulostí, je v něm řada informací o vývoji tohoto ve světě ojedinělého fenoménu. Jsem už pamětník, ale i tak si vzpomínám na vzájemnou soutěživost žáků i tělocvikářů mezi školami o to, kdo pojede do Prahy. Byla jsem tam jen jednou už jako dospělá v roce 1985 a jak Pražáky moc nemusím, tak klobouk dolů před tím, jak zvládali náročnou organizaci, ubytování, stravování, řazení, nácviky a hlavně dopravu. Jejich nasazení bylo vskutku fenomenální. Vzpomínám si, jak jsem při generálce seděla v publiku a brečela jsem dojetím jako želva při cvičení malých žáčků, kteří to brali velmi odpovědně, neuhnuli ze značek a máchali se i v kalužích. Po Praze se pohybovali po skupinách ve stejných tričkách se stejnými šátky či čepičkami, aby se neztratili svým pedagogům. Krása. Škoda, že tam toho ze zákulisí nebylo ukázáno víc. I tak skvělé. ()
Upřímně - docela masakr. ()
Jestli tady začnou cvičit, budu mít plný ruce práce.(Štěpán Šafránek) ()
Dokument o všesokolských sletech a posléze spartakiádách. Objektivní a výstižné, jen jsem očekával více podrobností např. ze zákulisí atp. ()