Studená ryba

Na rovinu: Môj obľúbený japonský režisér Shion Sono ma tento krát sklamal. Takmer každý jeho film zachádza priam až do absurdnosti, na ktorej poukazuje, resp. kritizuje určitý prvok súčasnej japonskej spoločnosti. Na mňa zapôsobili hlavne Suicide Club (5*), jeho voľné pokračovanie Norikos Dinner Table (4*), s malými výhradami aj Exte (4*). V jednom z jeho najnovších počinov Cold Fish však „prestrelil“. Ani nie tak v zmysle brutálnosti, ktorá tu je zobrazená naozaj explicitne (tú v podstate vyhľadávam a v Ázii som už zvyknutý naozaj na hocičo), skôr spomínanú absurdnosť dohnal až do takých extrémov, že kritika spoločnosti (tu pojednávajúca o postavení/podriadenosti/nadriadenosti zamestnancov v japonskej spol.), o ktorú sa očividne (a miestami nasilu) snaží, vyhla akémukoľvek účinku. Príbehová kostra o dvoch vlastníkoch rybích obchodov, z ktorých jeden zaúča „vraždiacemu“ remeslu toho druhého je priveľmi nezmyselná, postrádajúca akúkoľvek rozumnú pointu a tento krát stavia na chabých základoch, ktoré spoliehajú len na to, že divák bude dianím na pláne/obrazovke šokovaný. Dva a pol hodinová dĺžka nie je tento krát až tak na škodu, avšak jej potenciál je značne nevyužitý, pretože režisér zabíja akúkoľvek vážnejšiu scénu nežiaducim humorom, ktorý pôsobí skôr ako fraška, než ako vážna kritika spoločnosti. Nastáva protiklad a zmätok, či niektoré scény nebrať vôbec vážne alebo sa nad nimi hlbšie pozastaviť. Prezentované dejové zvraty (hlavne ku konci) sú veľmi slabo logicky podložené a zdôvodňované na to, aby vyvolali hlbšie zamyslenie. Skôr sú primané ako fakt, a ďalej sa len čaká akú šialenú vec vyvedie postava v ďalšej pol hodinke a dej plynie ďalej. Viaceré príbehové odbočky sú časom postavené na vedľajšiu koľaj (manželka „učňa“, policajné vyšetrovanie). Záver tak vyznie naprázdno bez akýchkoľvek emócii a pár minút po skončení filmu sa nad jeho obsahom už ja osobne nezamyslím, čo je oproti takému Suicide Club, ktorého pointa a zmysel mi rezonovali v hlave ešte dlho po zakončení, naozaj veľké mínus. Aby som len nekritizoval, tak režisérova klasická zvrátená atmosféra je prítomná počas celého filmu – porovnal by som hlavne s atmosférou Norikos Dinner Table a Strange Circus. Nevadí mi ani brutalita, tú taktiež oceňujem, aj keď na to, že Japonci kamerou „neuhýbajú“ som zvyknutý. Nakoľko mám rád aj čierny humor, tak niekoľko hlášok ma naozaj pobavilo (senzitívnejší diváci naozaj ruky preč!). To je však len slabá záplata na takmer až „artové“ chvíle, ktoré mi Shion Sono poskytol v predchádzajúcich filmoch. CELKOVO: 2,5* = zbytočne prestrelená absurdita strieda ešte zbytočnejšiu a nežiaducu absurditu, pri ktorej je síce jasné, čo chcel režisér povedať a kritizovať, ale podáva to značne rozporuplným štýlom. (01.08.2011)

Asijská sonda do praktik užvaněného masového vraha a jeho blízkého okolí. První dvě třetiny je hlavní hrdina soustavně ponižován, nucen krmit rybičky obchodními partnery a dokonce se stane prvním subjektem asistovaného prcání, v té poslední třetině snímek přehazuje výhybku na jakousi odvážnější japonskou variaci Americké krásy, kdy se konečně docení kouzlo chladnokrevnosti a tradiční japonské rodinné hierarchie. Do kroku tomu vanou pronikavé melodie skvostného hudebního doprovodu, který bych si bez výčitek vycpal a přitloukl nad krb a nesmím rovněž zapomenout na příjemný dostatek soft porna a explicitního násilí. Bohužel jsem polovinu stopáže chtě nechtě prozíval a to kvůli drastickému nepoměru toho nekonečného hysterického slovního průjmu s bizarně zábavných zbytkem. Čí je to asi chyba. (29.04.2013)

Drsný, cynický, ojedinělý a .... japonský. Asijská produkce je na hony vzdálená tomu co nabízí produkce jiných zemí a dokazuje to i "Cold Fish", který se ještě pyšní, že vypráví příběh na motivy skutečného příběhu. Nechybí podivné postavy, které dělají špatné věci a baví se při nich ani příběh, který dokáže překvapit i ve chvíli, kdy je divák připraven na vše. (22.11.2011)

Úchylná řezničina, která není prosta jistá zábavnosti. Ale! Celé je to zabito naprosto neúnosnou stopáží, více než 2 hodiny je v tomto případě prostě příliš. Prvních 20 minut je dokonce tak nudných, že jsem zvažoval, zda chci vůbec koukat dál. A i když se tam konečně začne něco dít, stále se člověk nemůže zbavit dojmu, že je to strašně roztahané a hromada scén by z toho šla vyházet. Myslím, že z japonské produkce tohoto ražení už jsem viděl lepší kousky. (03.03.2019)

V Japonsku je všechno trochu jinak ( nebo možná pravdivější, nevím:) ....Aby vás žena milovala musíte být sadistický, úchylný parchant, u dětí si získáte respekt dobře mířenou ranou pěstí mezi oči a finanční zajištění je nejlépe řešit vraždami obchodních partnerů, život je pak jednodušší a snažší, pokud se tohle vše naučíte kvalitně zvládat, nemůžete být nešťastní ...přemýšlím, že se přestěhuju do Japonska. (18.02.2012)