Spartakus: Bohové arény

Já nevím, co se mi líbilo víc. Jestli "Krev a Písek" nebo "Bohové arény" a spíš se přikláním k prequelu. Možná i proto, že ukázal proč byly určité postavy takové jaké byly. I když tam bylo bojů, krve a sexu zase víc než dost, tak zbylo místo na intriky, vysvětlení věcí, které mohly být v první sérii nejasné a na lásku. Těším se na druhou sérii, z traileru vím, že se znovu "setkám" s Gannicem. Jenom je to čekání takový sladkobolný, když Andyho životní boj byl marný a Spartakus už nikdy nebude takový jaký byl. (27.09.2011)

Jak to vlastně všechno bylo s Batiatusovou školou magie a kouzel...tedy pardon, jasně mám na mysli školu gladiátorů...než přišel Spartakus a všechno totálně posral? No, jak zjistíme v zápětí, ono už k tomu bylo nasměrováno v začátcích, ale i o tom je dobré vědět. Ústřední postavy jsou dané, k tomu se objeví nové tváře, které jsou neméně zajímavé a tak můžu směle říci, že kvalitativní pokles vysoké úrovně předchozího počinu se nekoná. Laťka je stále na výši, napětí je napětím, zrada je zradou, souboje jsou souboji. Nic se nezměnilo a to je dobře! Zpomalovačky! Na ty bych málem zapomněl...no jo, jsou delikátní!!!! 80% (11.04.2011)

Seriál zhlédnut a hodnocen po všech šesti částech. Dříve, než stačila zaschnout krev na písku, je zde prequel, který (ač jsem se ho bál) stojí za to zhlédnout. Ukázalo se totiž, že i bez Spartaka je (zatím) o čem točit, protože tajemství Batiova domu jsou hodně zajímavá a (jak už to v tomhle i předchozím seriálu býva(lo) dobrým zvykem) hodně temná, krvavá a nahá. Gods of the Arena je opravdu skvělý seriál, který nám opět dokazuje, že jeho autoři nejsou tak hloupí, jak se může zdát. Vše do sebe na konci krásně zapadne a vy se při finálním souboji v aréně přistihnete, že nevíte, komu fandit, jestli "starému" Crixovi, či novému Gannicovi. V seriálu se často používala fráze "prove yourself worthy" a tenhle seriál se opravdu prokázal, že je hoden. Minimálně ke zhlédnutí. 100 %. (27.02.2011)

Efektní i efektivní mišmaš „eRkového Claudia komiksové generace odkojené na stylizaci à la 300“. Jak šíleně to možná zní, tak šíleně dobré to překvapivě je. Výtečně funguje jak stylizovaná „gore“ gladiátorská linka, tak i linie „porno“ intrikánská; ta dokonce ještě o fous lépe. A funguje to díky tomu, že nehledě na množství násilí či erotiky, je to především o postavách, příběhu a emocích. (23.05.2011)

Prequel k seriálu Spartacus: Blood and Sand, Spartacus: Gods of the Arena, nás zavede do doby, kdy byl v Batiatově ludu šampion Gannicus a Oenomaus se teprve uzdravoval po těžkých zraněních utržených v aréně Stínem Smrti. Batiatus a Luctetia spřádají své intriky, nejen proti Batiatově otci, ale i proti vysoko postavenému Tulliovi, který rozhoduje, kdo se bude účastnit významných her včele s prvními zápasy v nově postavené aréně. Je zde spousta postav, které jsou i v Blood and Sand. Je zde natočena spousta věcí o kterých se mluví v Blood and Sand. Prequel je v tomto ohledu opravdu vydařený. Poslední díl je zakončen parádní dvacetiminutovou bitvou v aréně. Jediný na co bych upozornil diváky, kteří ještě neviděli Blood and Sand, je že tvůrci začínají a ukončují seriál událostmi, kterými končí Blood and Sand, což mi přijde celkem zbytečný a prozrazuje to finále první série. (Stačí přeskočit v prvním díle hned na začátku 2 minuty a v posledním díle poslední 2 minuty). Seriál je plný intrik, neskrývaného sexu ( jak mužů s ženami, tak mužů s muži a žen s ženami), vulgární mluvy a napěchovaný skvěle natočenými souboji plnými brutality a hektolitry počítačové krve, která zvýrazňuje masakry odehrávající se na obrazovce. To vše doprovází skvělý soundtrack. Pro mě je to vynikající seriál, který se s ničím nepáře a to je dobře. Za mě jasných 100% :) (25.03.2013)