Into Eternity: A Film for the Future

Ale to víte, že se to (nebo někdo to) podělá. A kdo věří, že 100 000 let vydrží něco, cokoliv, bez toho, aniž by na to hňápnul člověk, je utopista, snílek a blázen. Zbývá jen sobecky doufat, že se to všechno nepodělá ještě za nás a nám známým pokolením. Ale to stejně neovlivníte. ~~~ Pěkný dokument, pěkně natočený a nasnímaný, jen mi přijde 75 minut trochu moc. Přesto k zamyšlení důvod dokument dává. Víme prd, co bude za 10, 30, 50 let, natož za desítky a desítky tisíc. ~~~ PS: Jen počkejte, až vám na to spadne něco z oblohy a udělá "důlek", to by byl pech, co...? (24.07.2011)

Užitečný dokument, který poukazuje na problém radioaktivního odpadu. Zajímavou formou zobrazuje jeden z novodobých "divů světa" a snaží se nenásilnou formou ukázat pohled na celkovou situaci v daném průmyslu. Na věčné časy, filozofická rozprava omezená časovým rozhraním. Nevěřil bych, že to někdy řeknu, no fakt zajímavý dokument dané tématiky. 7/10 (31.07.2011)

Nikdy jsem se nad jadreným odpadem nezamýšlel. Až nyní po shlédnutí mi došlo, že ta jaderná energie není taková jak jsem jí doposud vnímal. Tázaní vědci si v dokumentu pokládají opravdu zajímavé otázky. Já bych si také ještě položil otázku zda se jim to vůbec podaří dokončit v dnešní divné době. Nakonec mi připadalo dost divné (jelikož tomu samozřejmě nerozumím), že na takové megastavbě pracují dva dělňasové tempem českého zedníka. (27.12.2012)

Projekt Onkalo je utopický, založený na teóriach a predopkladoch, ktoré v sekunde môžu byť znegované. 100 000 rokov je doba, ktorá je mimo náš vnem, naše chápanie a preto ani nie sme schopní na takú dlhú dobnu nič zaistiť. Ľudstvo je skutočne extrémne nestabilné a za krátky čas jeho existencie potrápilo planétu Zem už solídne. Bude schopná zniesť aj takéto obrovské bremeno? Alebo opäť zlyháme my? Vizuálne nádherný dokument plný kontemplatívnych záberov a silnej hudby. Nielen pre odborníkov na nukleárnu energiu ale aj pre filozofov. (30.08.2012)

Madsen opět ukázal umění a fakta v jednom. Moc jsem tomu nedával, už jenom fakt říká něco o očekávání, že jsem si tento počin pustil v jednu ráno z dlouhé chvíle insomnie, čekajíc, až zaberou léky na spaní. Nicméně jsem byl unesen, až mě začalo uprostřed filmu iritovat, že léky na spaní zabraly. Dílo je plné filosofických otázek - na povrchu Země jsou tak nestabilní podmínky, že by byla sebevražda života na Zemi, kdyby se jaderný odpad ukládal právě na něm. Problémem je, že sofistikovanější stavby, jako třeba pyramidy, vydržely zatím zkoušku časem jenom pár tisíc let, což je setina toho, co má vydržet kryt na vyhořelé jaderné palivo. Vědci se ve filmu pozastavují nad otázkou sémantiky, co když naše budoucí generace nepochopí jazyk i symboly popisující sklad vyhořelého paliva, co když dojde ke globální katastrofě? Máme jim sdělovat co se nachází ve Finsku? Máme na ně nakládat takové břemeno? Co když právě sdělování z generace na generaci vyvolá po několika staletích zájem o vykopání otvoru do skladu? (26.03.2017)