Tiché místo na venkově

O celkovém ladění filmu dávají tušit již úvodní expresivně pojaté titulky a první seznámení s hlavní postavou skrze jeho pokřivené podvědomí snů. Impulzivní, horlivý a nevyzpytatelný malíř Franco Nero se ve snaze znovu se ponořit do své práce rozhodne odjet do opuštěného venkovského sídla, kde se naplno propadá do hlubin přeludů, snů, posedlosti a vnitřní rozpolcenosti. Hororová složka filmu se projevuje (nepočítáme-li český dabing z r. 2012...) při malířově obsesivní zkoumání minulosti života krásné šlechtičny, žijící v domě před ním za 2. světové války a sloužící mu jako inspirace. Potěší hlavně surrealistické vidiny, zhmotnělé sny umělce a smazávání hranice reality a představ, ústící v závěru do tragikomického konce. (23.08.2012)

Už od prvních záběrů z psychiatrické léčebny na nahého a svázaného Franca Nera sedícího na malé židličce, jsem tušil že tohle bude dobré psycho a to téměř až do konce! Měl jsem pravdu, občas mi to hlava nebrala, film je dost chaotický a hodně mate diváka, je tu plno flashbacků, snů, nočních můr, velkých skoků mezi fantazií a realitou, opravdu jsem místy nevěděl co je realita a co skutečnost. Jinak je to pochopitelně velmi zajímavý film, ale zase ne žádné umělecké dílo. Po vizuální stránce je to skvost, je tu dost surrealistických doteků, film má velkou bláznivou atmosféru, ale bohužel žádnou pevnou a logickou strukturu a nějaký dobrý příběh (je tu dost určitých nesouvislostí a nakonec i nezodpovězených otázek), sází se tu hlavně na stylovost a onu atmosféru, najde se tu docela veliké množství různých mrazivých, psychedelických a hypnotických momentů a děsivý a nezapomenutelný Morriconneho hudební doprovod je pak už jen onou pomyslnou třešničkou na dortu. Film ale i tak nejspíš nebude určen pro každého, ne každý ho asi skousne, typický horor zatím nehledejte, zároveň je i dost upovídaný a pro někoho možná bude až nesnesitelně uspávací. Nudnější momenty se tu ale střídají s velkou obrazovou přítomností Franca Nera, ta opravdu funguje skvěle. Franco Nero, v roli schizofrenního intelektuálního avantgardního umělce (malíře), hledajícího jeho ztracenou inspiraci, útěkem z města na venkov, později stále více klesajícího hlouběji do stavu duševní choroby, neschopného rozeznat fantazii od reality, věčně dezorientovaného, zahrál velmi oslnivě. Člověk si musel položit otázku, že snad tou duševní chorobou opravdu trpěl nebo ji alespoň jednou prošel! Tím zásadním kladem tohoto filmu byl asi Petriho výborný scénář založený na skutečném případu, zavražděné hraběnky někdy ke konci 2. Světové války, kdy její vliv pokračoval i za hrobem. Velmi neobyčejný, nekonvenční, obskurní, experimentální, typicky festivalový, umělecký, intelektuální. Ne, ale nejlepší Petriho kousek, za ten považuji i nadále film "Indagine su un cittadino al di sopra di ogni sospetto", opět s Nerem v hl. roli, to byl typický Petri, tohle byl spíš jeden velkej úlet a kus kontroverze k tomu. Podobné filmy; "Repulsion", "Don't Look Now", "House with Laughing Windows", "Wicker Man", "De, Vierde man", "A, Lizard in a Woman's Skin" atd. (05.04.2011)

Pošahaná haluz o pošahaném malíři. Morricone bystře poznal, že dělá soundtrack k ultrahnusnému filmu, takže dal také průchod svému horšímu já. Se zaťatými zuby se to dá sledovat (a se špunty na uších i poslouchat), ale na konci si uvědomíte, že bylo spousty hodnotnějších možností, jak zabít hodinu a půl. Hodnocení 62 % je hodně milosrdné, i když bych čekal, že místní artaři to vymáčknou do vyšších čísel...asi že jméno režiséra není tak populární. To kdyby podobnou krávovinu natočil Bergmann, to by bylo určitě v červených...ups... (12.04.2017)

Tento šílený film na mě zanechal stopu na velmi dlouhou dobu. Jedná se o zásah do soukromí vyschlého malíře, který začne postupně propadat podivným představám o nymfomanické komtese Wandě, která v jeho domě zemřela kdysi za války. Čím dál surovější fantasmagorie začnou zabírat stále větší část Leonardova života a spolu s tím se nekontrolovatelně začnou stírat dějové roviny. Vyvrcholení je silné, nesmyslné a alespoň pro mě nepochopitelné. Celý film je doprovázen experimentálním zvukovým podkladem od Ennia Morricone. 5/10 [KVIFF 2014] (10.07.2014)

Zručně natočené psycho, chvílema jsem si tedy říkal jestli já koukám vůbec na horor spíše je to takové psychologický mišmaš s příchutí gialla. Škoda že se film více neopřel do hororu. Protože atmosféra baráku tomu dost nahrávala. Nero je vynikající ale nezachrání chatrný scénář a nic moc i když krvavé rozuzlení. Pro mě zajímavý film ale díky své nezajímavosti dost ztrácí. (20.02.2015)