Rubber

Funkčně typického hrdinu to koneckonců má, spoustu věcí, co mají mazlíčci rádi, taky a to konfúzní zpochybnění své nezúčastněnosti snad laskavý divák promine. No dobře, tak nepromine. Tak co třeba ty krásné pohybující se kruhové  průhledy do krajiny. Nebo "no reason" very ending finální scény. Prostě verbal odpad + 58% + přehršle "pseudoněco" v komentářích = spolehlivá záruka kvality a nadhodnoty. (02.04.2022)

Absurdní hříčka o smyslu existence pneumatiky a filmu coby média. Co si má pneumatika počít, když nemůže přejíždět věci, jak jí káže podstata jejího bytí? Nezbývá, než aby si vyvinula psychokinetické schopnosti a likvidovala větší cíle jinak. Stejně tak je pro film nejlepší, když může své diváky po začátku otrávit, aby se pak už nemusel snažit - jak průzračné ve vztahu k většině festivalové a televizní produkce. "Guma" válcuje všechno, jen před Hollywoodem couvne, tam totiž její nonsensovost nemůže uspět. Hlavní představitel Robert by zasloužil nějakou prestižní výroční cenu, protože takto přirozený výkon se jen tak nevidí. (03.04.2011)

"Neobyčejný" divák dal na odiv svůj nebetyčný intelekt a nadšeně zařval: "Heuréka, Topgun je o stíhačkách", a jeho hlasitý řev strhl lavinu v udělování pětihvězd, protože i ostatní nechtěli spadnout do šedi "běžného" publika a tolik toužili vykřičet do světa, že i oni vidí mrtvé lidi! Ať je to nudná, laciná peachovina, jak chce, ten film má prostě poselství a basta! A stačilo tak málo! Jeden masový vrah o rozměrech 225/70/R18, partička nevzhledných ochotníků, rádoby filosofický "nourízn" blábol, jedna hájosmička a nedoceňovaný režisér, který vyblil svého "génia" na plátno, jako Jason Pollock flašku vodky s natrávenou mrkví a rozmazal to rukama! A hle, co všechno lze vidět chorým okem pod slupkou zdánlivě nekonzistentní patlanice! Kauzalismus, konzumerismus, varování před globálním oteplováním, no úplně slyším v dáli řehtat čtyřspřeží alegorických vozů. Já tam například viděl Ježíše! (14.03.2011)

Ano, po delší době opět film, který mě potěšil. Ono sice představa vraždící pneumatiky působí přinejmeněím hodně podivně, ale tady máte opravdu pocit, že pneumatika je naživu a prožíváte s ní příběh od narození přes seznamování se světem, první radost ze zabití živého tvora a postupně odkrýváte smysl jejího života (jestli nějaký má). Celou dobu jsem měl úsměv na tváři, a to se počítá. (30.04.2011)

Überbizarný filmový experiment šialeného razenia, ktorý si na paškál berie myšlienkovú koncepciu "bez príčiny". A tak sa dočkáme príbehu o živej pneumatike s telekinetickými schopnosťami a vražednými úmyslami, ktorý by sa pokojne mohol volať "život jednej pneumatiky". Do toho vstupujú nestranní pozorovatelia, dívajúci sa na "film", rozprávačské výstupy dávajúce na pravú mieru filmovú (ne)realitu a útržkové dialógy o filmovej logike, rušivých elementoch pri sledovaní filmu a podobne. Lenže na tých približne 80 minút je to málo, a tak sa nevyhneme občasnej nude (ktorá je zasa posúvaná na inú úroveň tým, že sa pozorovatelia nudia), a klasicky otvoreného konca ("Because this story doesn't have an ending."). Nie je to pre každého, veľa vecí sa tam deje skutočne bez príčiny a je to možno nezmyselne brutálne, ale tak to Dupieux chcel. 75% P.S.: Pokračovanie nesúce sa vzhľadom na neukončené ukončenie konceptu v duchu Nguyenových Birdemic 2: The Resurrection (teda ťah na Hollywood) by som si celkom rád pozrel. (11.01.2014)