Hrozny hněvu

Steinbeckov veľmi dobrý scenár dal predpoklad aj na vznik výborného filmu. Drsná predstava o tom, ako to kedysi pred vojnou v Amerike vyzeralo a ako v kolíske demokracie vtedy vyzerali sociálne istoty - len bieda, hladomor, bezprávie a tyrania mocných. Veru aj s takýmito hrozným vecami sa kedysi potýkal kapitalizmus, ktorý ešte nemal stanovené žiadne aspoň aké-také mantinely. Niektoré scény boli z tohto pohľadu riadne drsné. Na druhú stranu snímok dýcha miernou naivitou a obsahuje pár hluchých miest kde tá nepríjemná tieseň trocha poľavila. Tieto nedostatky však vo veľkej miere vyvažujú H. Fonda spolu s jeho filmovou matkou J. Darwell. Veľká spokojnosť. Slušný nadpriemer. 80/100 (19.10.2017)

Sociální kritika směřovaná především k byrokratickým institucím bez tváře, které ničí ubohé a dobrotivé zemědělské rodiny. Z filmu je cítit jasná jednostrannost a politická vymezenost. Henry Fonda sehrává roli, která je očividným správnákem, ale od začátku se nijak netají tím, že spáchal vraždu, a stává se tak jediným, kdo dokáže jednat i silou, když cítí, že je páchána nespravedlnost, a ještě více tak potvrzuje status filmu jako obhajoby obyčejných lidí a obžaloby nelidských institucí. Nikdy se však ve svém boji neuchyluje k vyslovenému kýči a do děje jsou vkomponovány i další figurky, které mohou v rámci boje zaujímat nejednoznačný postoj, ale často stojí na straně lidí zbavených práv a majetku. Dost mi tam ale chyběl knižní závěr, čímž film vysloveně posílil pozici Henryho Fondy jako jediného a hlavního hrdiny. (11.07.2009)

Hodnocení jsem snížil ze stejného důvodu, proč mi vadila i knížka. Ona je to opravdu skvostně provedená filmová adaptace. Bohužel je ale - stejně jako předloha - prosycena sociální tématikou do té míry, že se otírá o komunistickou agitku. V knize to bylo rozředěno, tady to máme v koncentrované podobě - a to říkám jako liberál, nepolíben striktně pravicovými konstrukty. Z prachu se zvedá archetyp dělného lidu se šlechetným srdcem a mozoly na rukou, trápeného lišáckými kapitalisty, pijavicemi a jinými ukrutníky. Ještě, že je tady mamka, prostořeká, ale srdečná žena, která si vždy utře ruce do zástěry a vede rodinu k dalším, světlým zítřkům. Práci čest! (10.02.2012)

Příběh působí opravdu velkolepě a kniha by mi asi vyhovovala. Ale na tomhle Fordově filmu mě neuvěřitelně rušily herecké výkony. To příšerné přehrávání (zvláště v případě ženských rolí), jako vyjmuté z čs. prvorepublikových filmů. Ty pichlavé těkající oči všech zúčastněných a koulení očima - to je jako z němého filmu. Dramatické chytání hrsti sajrajtu ze země do ruky a k tomu výkřiky o tom, jak tuhle půdu obdělával už dotyčného děda atd. Můj dojem - podle dobré předlohy křečovitě natočená propaganda proti kapitalismu. (11.01.2011)

Klasika, jejíž název musí něco říkat i absolutnímu filmovému/literárnímu analfabetovi. A jaký jsou Hrozny hněvu filmem? Inu, pokud chcete vidět skutečnou Ameriku přelomu 30/40. let, tak je to trefa do černého. Je to protiklad všem těm filmům s Grantem, Stewartem a podobnými, kde se chodí v nažehlených oblecích a žije v lepší společnosti. Tady máme už tak chudou početnou rodinu, která na začátku přijde o svoji půdu a vydávají se přes půl Ameriky za prací. Cesta je to trnitá, plná bídy, chudoby a nepřejícího okolí. Brutální poldové, vykořisťovatelští statkáři, občas někdo zemře, občas se najde i slušný člověk. Snadno by to mohlo sklouznout k melodramatu, nebo ke komunistické agitce, ale Ford se obojímu zázrakem vyhnul. O síle lidu se mluví ve filmu asi tak 3 minuty z celkové stopáže a rodina bere všechny trable a život tak jak jdou. Čili je to trošku bez emocí, ale i tak se jedná o výborný film. Drama roku 1940. (02.07.2016)