Pizza und Marmelade
Režie:
Oliver DieckmannScénář:
Andrea StollKamera:
Bernhard JasperHudba:
Patrick ButtmannHrají:
Max von Thun, Stefanie Stappenbeck, Clelia Sarto, Johanna Bittenbinder, Thomas Loibl, Meral Perin, Katharina Eyssen, Helmfried von Lüttichau (více)Obsahy(1)
I práce v předměstské pizzerii může člověku přinést štěstí, přátelství i lásku. Mladý mnichovský architekt Florian má nakročeno k zářné budoucnosti, když jeho kariéru přetne sebevražda jeho nadřízeného. Ukáže se, že firma byla dlouhodobě zadlužená, Florian přichází o svůj luxusní byt a je vedený jako nezaměstnaný. Na pracovním úřadě ho přidělí jako výpomocného číšníka do pizzerie na periferii Mnichova. Architekt zakládající si na své pověsti, luxusu a statutu své práce nechce mít nejprve s novým zaměstnáním nic společného. Obzvláště, když se hned během prvních minut chytne s temperamentním italským vedoucím i jeho starostlivou pomocnicí. Jelikož mu ale nic jiného nezbývá, otráveně přijímá svůj úděl, jehož součástí je i stěhování do panelákového bytu. Nicméně záhy poznává, že výstřední postavy v jeho okolí jsou vlastně sympatické. Velkou zásluhu na tom má jeho nová sousedka, do které se již při prvním setkání zakouká. Německé televizní melodrama, stojící na třech dílčích milostných liniích, otevírá téma sociálních i národnostních předsudků a hledání osobního naplnění bez ohledu na statut zaměstnání či výši platu. (Česká televize)
(více)Recenze (13)
A pak že Němci neumějí natočit film... Za celou dobu mně to ani jednou nepřipadalo uhozený, ani jednou jsem se nepodívala na hodinky (jasně, když koukám na von Thuna, nekoukám na čas) a dokonce jsem se i zasmála. A tyhle ingredience - svižně ubíhající děj, nedebilní dialogy s občasným konfliktem (žebříčky hodnot, ztráta zaměstnání a sociálních jistot či dokonce někoho blízkého, zlehka se dotkli i otázky národnostní, no možná to mohlo být občas i malinko ostřejší - čímž nemám na mysli tu italskou domácnost v té pizzerii ;-)), humor a moc pěknej chlap - jsou přesně tím, co čekám u dramatu tohoto typu, i když nevyhledávám civilní a komorní filmy a pizzu ani marmeládu zrovna nemusím. Ale takový ten polootevřený konec zabezpečuje, že pod čtyři bych nešla ani při skutečně velmi objektivním pohledu. A z toho ryze subjektivního si dovoluji jít i na pět. ()
Wow! Tohle, že je německý film? Těžko uvěřitelné. Oliver Dieckmann si zahrál na Almodóvara a stvořil jedno z největších překvapení poslední doby. Nápadité, se sympatickými herci a líbivou hudbou. Takhle po vůli mi německá tvorba byla naposledy v pilotním filmu Kobry 11. P.S: Také si myslíte, že danliofer mířila i na mě, akorát si neuvědomila, že pro všechny ostatní bude můj komentář oproti jejímu výše? :-) Tedy zatím, samozřejmě! ;-) ()
Děj předvídatelný jako facka si žádá barvitějšího zpracování, než kterého se filmu dostalo. 1) Hezký začátek se postupně rozmělňuje do pomalého příběhu s melodramatickým nádechem. 2) Ještěže tu je 31letý charismatický šlechtic, zpěvák a kytarista Max von Thun (architekt Florian). ()
Moc příjemná psychologická sonda podbarvená nádhernou minimalisticku hudbou. Současná německá tvorba je ve velmi dobré formě, jen se to tu veřejně moc neví, což je zřejmé i z komentářů níže. Kdyby byla současná česká tvorba aspoň z půli v tak dobré formě jako ta německá, mohli bychom si vískat... Přála bych oběma hlavním přdstavitelům tohoto filmečku, aby dostali šanci projevit svůj talent v dalších kvalitních snímcích tohoto typu a nevyplácali si ho v TV seriálech... ()
Trochu rozvlekle bezici asi melodrama... na ktere se da koukat,kdyz si nebudete klast některé logicke otazky,napr. Jak se stal architekt nezamestnanym...a ze dne na den tim prisel o vse,i o vybaveni bytu 😀 úsměv mi vykouzlila hudba casto tak dramatická,ze neodpovidala o hodne min dramatickemu deji. Ale jo.. ten film budete chtit videt az do konce. ()
Reklama