Život v jednom dni

O tomto projektu jsem se dozvěděl ještě než předtím než se uskutečnil. Rozhodně jsem se na nevšední film těšil už jenom z toho důvodu, že někdy náš běžný den v životě bývá to nejhezčí i to nejhorší, co můžeme zažít. Anebo je to každodennost, stereotyp chcete-li. Avšak i takový stále se opakující okamžik může být zajímavý. Film se časově posouvá průběhem celého dne. Máme možnost vidět jak lidé spí, čistí si zuby, jsou na toaletě, jí, povídají si, smějí se, brečí, radují se. K těmto působivým záběrům notuje pěkná hudba, která má dodat výraz pro daný moment filmu. Možná jsem čekal více a že mi film promluví do duše. Na jednu stranu se tak stalo a na druhou tu byly i pasáže, které bych vynechal a uspávali mě. Life in a Day je oslavou každodennosti. 3* za film a 1* za nápad a poentu. (16.05.2011)

Nic zajímavého pod sluncem. Ale na druhou stranu - jako pokus co nejkomplexněji zachytit život lidských bytostí na této planetě je to vlastně dokonalý počin, jehož koncept se dá bohužel ale velmi snadno sestřelit. Směs roztomilých, vlezlých a ničím výjimečných záběrů sice zavání prvoplánovostí na sto honů, ale jak lépe si jimi nechat strhnout než v tomto chytře sestříhaném videu, jehož hudební složka dokáže zdatně vyvolat závan emočního, snad i existenciálního zážitku? To se myslím Životu v jednom dni daří velmi dobře, i když někdy až moc samoúčelně a povrchně nastiňuje různé společenské a národnostní rozdíly. To bohužel ani v tak "všeobsažném" díle pojmout nejde. (02.11.2011)

Originální sonda do života a ukázka toho, jak obyčejně neobyčejný (nebo neobyčejně obyčejný?) život vlastně je. EDIT: 1. 1. 2023, druhé zhlédnutí. Místy jsou záběry nesnesitelně dlouhé, jinde byl střihač hyperaktivní. Některé události nejsou ničím zajímavé, jiné jsou dramatické. Prostě jako život sám. (02.09.2017)

Zajímavé, kolik existuje dopodrobna rozpytvaných dramat, které ve vás přes svou délku a podrobnou znalost postav nedokážou vyvolat emoce. Je jich dost. A ještě zajímavější je, kolik emocí dokáže z člověka vycucat dokument, v němž žádnou z postav nepoznáme na déle než několik vteřin, či minut. Životy lidí z celého světa odehrávající se v jediném dni, zatímco někdo považuje za vrchol svého dne první holení vousů, někdo jiný se snaží oslovit dívku svých snů, nebo jen prožít svůj den v klidu a nikoho z nich ani nenapadne v tu chvíli pomyslet na to, že někdo jiný ve stejnou chvíli přihlíží kravím jatkám, aby lidé měli co jíst, že někde na druhé straně světa právě muž podstoupil vážnou operaci srdce, že na Love parade zrovna umírají lidé, že někde blízko může žít žena, mající strach o svého manžela ocitnuvšího se někde daleko, nebo že chlapec přistěhovalý do New yorku se právě rozhodl pro coming out před celým světem... Jeden den v našem životě skýtá tolik příběhů v životech všech ostatních. A někoho napadlo, aby tito lidé, kdokoli, vzali kamery do svých rukou a ukázali nám svůj život v jediném dni. Načež někoho jiného napadlo nejzajímavější záznamy vzít, sestříhat a vytvořit z nich nadmíru povedený, emocí plný a zamyšlení hodný dokument, po jehož sledování si uvědomíte, že odpověď na otázky typu: Co máte zrovna v kapse, co nejvíc milujete, nebo čeho se nejvíc bojíte, o vás dokáže vypovědět víc, než byste si z prvu mohli myslet. Naprosto brilantní dokument o obyčejných lidech, který dokáže vzbudit tolik emocí, otázek, odpovědí i myšlenek jako málokterý jiný dokument, či film. Nehledě na to, že některé záběry kamer jsou doslova oslňující. (29.04.2011)

Life, I love you. Emocionální masáž pro generaci YOUTUBE aneb jíst meditovat, milovat v jednom dni ve snímku, který dokáže vyplavit tolik endorfinů a emocí všeho druhu jako už dlouho žádný. Mnoho chutí, barev a nálad na ploše 95-ti minut připomínající (v tom nejlepším slova smyslu) natažený konec 127 hodin nebo podobně laděný krátkometrážní Where the hell is Matt. Nejoptimističtější kousek široko daleko. Ačkoliv se může zdát, že emoce ždímá prvoplánově za pomocí dobře zvolené hudební stránky. (06.07.2011)